ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Město hmyzu

 

hmyzTEXT: IRENA PÁLENÍČKOVÁ, FOTO: JIŘÍ PÁLENÍČEK

Pokud si myslíte, že entomologické muzeum jsou jen sály plné vitrín s přišpendlenými brouky, pak vám francouzské Micropolis vyrazí dech.

 

Umíte-li francouzsky, budete překvapeni, co všechno jste o hmyzu nevěděli a co se tady dozvíte. Neumíteli, budete se dívat, bavit se a obdivovat, co všechno francouzští entomologové a architekti dokázali vytvořit na ploše 2400 m2. Při pohledu na mapu Francie člověka nejprve napadne, proč toto avantgardní muzeum leží v zapadlé vesnici Saint-Léons ve vnitrozemí departementu Midi-Pyrénnées. Je to ale jednoduché – v Saint-Léons se narodil Jean-Henri Fabre, francouzský entomolog, natolik významný, že mu k jeho devadesátinám přijel pogratulovat tehdejší prezident Poincaré. Micropolis navazuje svou koncepcí nejen na jeho odkaz, vychází i z myšlenek, jež stály u vzniku slavného přírodního snímku Microcosmos. Micropolis dostalo od autorů expozice název La Cité des Insectes, Město hmyzu. Jde o interaktivní multimediální show, snažící se člověku přiblížit svět hmyzu poněkud nezvyklou formou. V Micropoli totiž získáme hmyzí rozměry, díky nimž můžeme lépe pochopit různorodý svět, po kterém denně šlapeme.

 

JAKO V MRAVENIŠTI

Už na samotném parkovišti před muzeem je něco zvláštního. Žádná velká parkovací plocha, jak by se u podobného objektu čekalo. Parkoviště je rozčleněné na malé plochy, jakoby se jeho tvar inspiroval cestičkami pobíhajícího hmyzu. Hmyzí cestičky nás provázejí i muzeem, na jeho podlaze sledujeme velké mravence. Celá originální stavba má připomínat pohybující se housenku a střecha imituje tvar hmyzích očí. Betonové stěny muzea skrývají tisíce různých pohledů do světa hmyzu. Jsou zde klasická vivária a terária, jsou zde i dvě velká mraveniště s co nejpřirozenějšími podmínkami. Včely ze zdejšího zaskleného úlu mohou létat speciálním tunelem ven z budovy, a návštěvníci je tak mohou pozorovat při tvoření a plnění plástů medu. Promítají se zde nezveřejněné filmy i nepoužité záběry z filmu Microcosmos. Uvidíte nafilmované sarančí nálety i kreslené grotesky o marném boji člověka a komára. Za skleněnou stěnou poletují velcí tropičtí motýli. Ve vstupní hale se architekti pokusili navodit atmosféru vědeckého plavidla 19. století, v němž si můžete prohlédnout staré i nové entomologické přístroje a posoudit rozdíl mezi nimi. Je zde i připojení na internet pro komunikaci s entomology po celém světě a elektronická návštěvní kniha, kde můžete zapsat své dojmy. V další malé místnosti, odkud se vychází do venkovní expozice, je vedle sochy J. H. Fabreho uveden nepříliš povzbudivý odhad: „Při dosavadním vývoji světa se očekává, že do konce 21. století zmizí z naší planety na 25–50 % živočišných a rostlinných druhů!“

 

V SEVŘENÍ ADÉLY

Každý sál má své zaměření. Ve „dvojce“ vám hlas samotného Fabreho vysvětlí, co je to hmyz a jaká je jeho základní klasifikace. Sál tři se jmenuje Neuvěřitelné, ale pravdivé, říká se mu ale také Sál hmyzích rekordů. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je možné, že mravenec spadne z výšky, odpovídající několika stům metrům lidského měřítka, aniž se zraní? V sále masožravých rostlin je jedna v lidském měřítku. Nechejte se na chvilku sevřít mechanizovanou obří masožravkou a vyzkoušejte si pocit malého lapeného broučka! Překvapení však nekončí ani na venkovním okruhu. Nejprve vejdete do mraveniště – přiznám se, že jsem s sebou poněkud trhla, když se mravenec nad přístupovým schodištěm dal do pohybu a na uvítanou mi podal květinu. S každou další zastávkou se rozezněla uklidňující hudba, která splynula s přírodou a tiše se nesla přes údolí směrem k rodnému domu slavného přírodovědce.

 

hmyz2

 

UŽ NIKDY NEZAŠLÁPNU

Písčitá pěšinka, vinoucí se po stráni, mě přivedla i do umělecké dílny, kde se rozběhl stav, obsluhovaný housenkami. Atraktivní vzory jejich látek měly svůj předobraz v hmyzím světě. Zlatavý včelín- lékárna se stal díky zrcadlům nekonečným bludištěm. Na stráni se usadili pořádně velcí motýli a kudlanky. Těch skutečných je v okolní přírodě hodně, stejně jako pavouků. Řekla bych, že jihozápadní Francie je jejich rájem. Je složité objektivně popsat, co se umělcům inspirovaným světem hmyzu podařilo vytvořit na stráni nad muzeem. Fontána s jakýmsi černým chlupatým stvořením. Desítky barevných dvoumetrových otáčivých objektů, inspirovaných kokony a hmyzími mimikry. Opravdu mohutný dojem korunuje poslední zastávka, nazvaná Sál úmluvy či Místo mírové smlouvy. Pod dohledem metrového skaraba, namáhavě valícího svou kouli- zeměkouli, se podepíšu otiskem prstu pod následující přísahu, napsanou v osmi světových jazycích: „Přísahám, že po návštěvě tohoto muzea už nikdy neublížím žádnému živému tvoru“. A pak jsem si vzpomněla na besedu s Jeho Svatostí dalajlamou: „Abych se přiznal, když mě ten komár po několikáté bodne, i já ho plácnu.“

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group