ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Akce svatý Ján

 

svatyjanTEXT A FOTO: ZDENĚK A TOMÁŠ PŘIBYLOVI

 

Ojedinělý archeologický, tesařský a genetický projekt oživuje v Netolicích naši dávnou minulost. Mohou snad žít mezi současnými Netoličany potomci obránců bývalého hradiště?

 

Vše začalo v roce 2000, kdy byl v Netolicích proveden systematický archeologický průzkum. Archeologům se podařilo najít například korálky, přesleny používané při tkaní nebo ozdobné bronzové záušnice – ty se podařilo najít i v hrobě sedmiletého dítěte, který tu odhalili. K zajímavým nálezům patřil také poutní odznak ozdobený rytinou rybích šupin. Ten byl ve středověku smrkopoměrně častým obchodním artiklem v okolí poutních míst – poutníci si jej kupovali jednak na důkaz své cesty a také jako amulet, který měl je samé, jejich rodinu a případně celé hospodářství chránit před pohromami. Rybí motiv zřejmě souvisí s tradičním řemeslem na jihu Čech, byl však jen jedním z mnoha, které se na dobových odznacích objevovaly. Mezi další patřila vyobrazení postav či různé náboženské i erotické symboly. V roce 2004 se začal budovat na místě výzkumu archeopark. Jeho cílem je oživení historického období, kdy v Čechách vládl rod Přemyslovců a Netolice byly významným správním centrem takzvané hradské soustavy. S využitím archeologických objevů je dnes původními postupy a nástroji vytvářen do co nejreálnější podoby a umožňuje nám poznat, jak naši předkové žili a stavěli svá sídla. Celý park postupně vyrůstá na kopci svatého Jána. Postupné budování znamená, že město nečeká, až bude park hotový celý, ale lidé ho již teď mohou navštěvovat i prohlížet si už dokončené stavby a sledovat, jak rostou další. Jako první tu vyrostla palisáda dlouhá zhruba třicet metrů. Strážní věž, sloužící i jako vyhlídka na Netolice a Šumavu, je vysoká dvanáct metrů. Na celou stavbu padlo tři sta krychlových metrů dřeva a pět set tun kamení.

Palisáda a věž jsou z dubového a smrkového dřeva, střecha je z rákosu a volské kůže a na několika místech jsou ručně kované železné hřeby. Na stejném místě stály mohutné hradby už v raném středověku. Podle archeologického výzkumu a podle písemných zpráv tu existovalo hradiště už v 10. století. „Na hradišti Svatý Ján se nacházelo přemyslovské správní hradiště – v odborné terminologii kastelánský hrad. Je to typ hradiště, který byl budován na přelomu 10. a 11. století v okrajových částech Čech a jehož účelem bylo podpořit dominanci přemyslovské knížecí moci v Čechách,“ říká archeolog Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity. Nejstarší písemná zmínka o Netolicích je v latinsky psané Kosmově kronice. Netolice byly významné i proto, že ovládaly území na hranici s dnešním Bavorskem a Rakouskem a scházelo se v nich několik obchodních stezek. Opevnění a hrazení bylo jednoduché. Tvořil ho val z kamene, hlíny a dřeva na východě a jihu hradiště. Na severní straně stála komorová hradba, kterou se podařilo v podobě palisády zrekonstruovat. Na akropoli hradiště stával kostel sv. Jana a bylo tu i pohřebiště. Nejstarší nalezený hrob pochází z počátku 11. století. V podhradí stála trhová osada, ze které se vyvinuly dnešní Netolice. Svůj význam hradiště ztratilo v polovině 13. století, když král dal toto území jako dar novému klášteru ve Zlaté Koruně nedaleko Českého Krumlova.

 

STAVÍME PODLE PŘEDKŮ

Kromě toho, že je archeologický park lákadlem pro turisty, historikům, archeo logům a stavitelům také ukazuje, jak vznikala a vypadala středověká hradiště v Čechách. Tesařský tým Petra Růžičky proto při stavbě používal dobové postupy a technologie. Palisáda přitom vznikla na místě, kde v raném středověku stály mohutné hradby. „Na základě archeologického výzkumu, který v místě té hradby proběhl v roce 2000, jsme zrekonstruovali dimenzi hradby. Znali jsme její rozsah a sílu, ale neznali jsme její vršek. Ten jsme si v jistém smyslu domysleli, a to tím způsobem, že jsme objeli soudobé archeologické památky zejména na území Polska a Německa a na základě jistých analogií jsme zrekonstruovali několik možností, jak ta hradba mohla vypadat,“ říká Jaromír Beneš a dodává: „Ten první objekt archeoparku nabízí spíše variantní řešení, než aby ukazoval: přesně takto vypadala netolická hradba.“ Složitější práce čekala na tesařský tým Petra Růžičky při stavbě věže. Ta už má dveře, a na nich tesaři museli předvést svůj um. Experimentální stavba nepřinesla velká překvapení, ale donutila tesaře v některých věcech změnit jejich představy. „Celý experiment je důležitý v tom, že vyloučíte věci, které byste v teoretickém návrhu považovali za normální, a pak se ukáže, že to až tak dobré řešení není,“ řekl Petr Růžička. Zajímavým zjištěním pro tesaře bylo, že nešlo o technologicky složitou stavbu. „Kdybychom to přepočetli, že by na takové práci mohlo pracovat dvacet lidí, tak tato část palisády bez věže, protože ta je komplikovanou záležitostí, by se dala za měsíc udělat. Za sezonu mohli třeba připravit velkou část ohrazení hradiště. Prostě stavba hradiště nebyla na desítky let, ale třeba na tři čtyři roky,“ dodal Petr Růžička.

 

DÁVNÍ PŘÍBUZNÍ

V říjnu loňského roku odstartoval také další ojedinělý projekt – srovnávání DNA dávných a dnešních Netoličanů. Vědci odebrali vzorky s genetickými informacemi od desítek dobrovolníků. Ty nyní porovnávají se vzorky DNA, získanými z kosterních pozůstatků objevených v průběhu loňské Letní archeologické školy na přemyslovském pohřebišti. Ty se zatím podařilo získat dva. Jak testování dobrovolníků probíhalo? Vědci z Jihočeské univerzity rozdali zájemcům speciální testovací kartičky. V balení byla odběrová karta biologických vzorků a stručný dotazník. Testovaní v něm uvedli místo a rok narození své matky a otce a také dědečka z otcovy strany a babičky z matčiny strany. To právě souvisí se zákonitostmi genetiky. Pak už zbylo jen vyčistit si řádně kartáčkem zuby a poté provést stěry z dásní, patra a jazyka. Výsledek se přenesl na savý papír, nechal uschnout a byl odeslán do laboratoře. Kromě zájemců přítomných na společném školení si zaslání kartičky poštou vyžádalo dalších půl stovky zájemců. Zapojit se navíc mohli i lidé z okolních obcí. Výsledky výzkumu se netoličtí občané dozvědí letos v srpnu, opět v průběhu Letní archeologické školy během setkání s veřejností. Uvažuje se rovněž o zpřístupnění informací testovaným na internetu nebo zasíláním SMS zpráv. Všechna osobní data budou chráněna podle zákona. To se týká i případných zdravotně důležitých nálezů.

 

svatyjan2

 

ŽÁDNÝ DISNEYLAND

Na dalších archeologických nálezech bude záviset i budoucnost netolického archeoparku. Základní představu už město a archeologové mají, ale ta se bude s největší pravděpodobností průběžně měnit a vyvíjet. V plánech je například i obnova zdejšího původního přírodního prostředí podle výsledků bioarcheologie. Měly by tu tedy růst stejné stromy a keře jako ve středověku. Vyrůst by tady měl středověký kostel, hradba a několik typů valů a přístřešky pro předvádění starých řemesel, jako je například kovářství, hrnčířství nebo pekařství. Některé budovy a objekty budou kopií nálezů i z jiných českých a polských lokalit. „Budeme tu mít zrekonstruovaný palác z Levého Hradce. Budeme tady mít zrekonstruované zemnice z Pražského hradu z raného středověku, které veřejnost spatřit nemůže, protože jsou ukryté hluboko pod sídlem dnešního prezidenta,“ vysvětlil Jaromír Beneš a starosta Netolic Oldřich Petrášek ho doplnil. „Pohybujeme se na archeologické památce, takže po dohodě s památkáři, pokud tady bude něco stát, tak to musí být provedeno tak, jak to asi původně vypadalo – původními technikami, aby to nebyl nějaký disneyland.“ Vznikající archeologický park v Netolicích také spolupracuje s keltskou vesnicí Gabreta u Ringelai v Bavorsku. Jde o archeopark na opačných stranách Šumavy a Bavorského lesa v oblasti, kterou formovali Keltové, Germáni a Slované. „V podstatě je možné říct, že náš park rekonstruuje skutečné místo ve skutečném období nejstarší české státnosti, kdežto Keltendorf Gabreta na bavorské straně vznikl na zelené louce v místě, které není originální, a prezentuje stavby pocházející z doby bronzové a železné z nejrůznějších částí střední Evropy – je tam několik staveb z Čech a také několik významných staveb z doby železné z bavorského Podunají,“ dodal Jaromír Beneš.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group