ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Maraton bez kraslic

kraslice

TEXT A FOTO: JAROMÍR MAREK (ČRO1 RADIOŽURNÁL)

 

 

Fasika znamená v amharštině, převažujícím jazyce Etiopie, Velikonoce. Zapomeňme na pomlázku, hodovačky a barvení vajíček. V Etiopii, kde to jsou nejdůležitější svátky v roce, má oslava jiné grády.

 

Tlampače na kostelní věži se činí. S chroptěním chrlí modlitby a táhlé nábožné písně. Dav, který obklopuje kostel, sborově zpívá. Kolem chrámu se shromáždily stovky a tisíce věřících. A to nejen v hlavním městě Addis Abebě, ale po celé zemi. Je Velký pátek. Tady v Etiopii se mu říká Den klanění. Proč? Důvod je prostý. Během mnohahodinové modlitby se totiž věřící klanějí až k zemi. Hluboký úklon, na kolena, ruce předpažit a odevzdaně se rozplácnout do prachu až se čelo dotýká země. Co na tom, že všichni mají na sobě sváteční oblečení, sněhobílé řízy, zvané gabi. Tento přehoz z tenoučké bílé látky je výrazem čistoty a také připravenosti k vrcholnému náboženskému prožitku.

 

 

BALTAZAR ZE TŘÍ KRÁLŮ

„Na Velký pátek si připomínáme ukřižování Krista a dnes začínají tři dny nepřetržitých modliteb. Modlíme se za církev, za svoji rodinu, své město i celou zemi,“ vysvětluje Bekele, mladý muž s palmovým věncem kolem hlavy. „Díváš se na ten věnec? Ten budu nosit až do neděle. Je to symbol Kristovy trnové koruny. Trny ale žádné nemá,“ směje se Bekele. Má třiadvacet. Tady v Addis Abebě studuje univerzitu, alespoň to tvrdí. Narodil se v Awase na jihu Etiopie a odtud teď za ním do hlavního města přijela oslavit Velikonoce i jeho starší sestra Afework s rodinou. S nimi a ostatními souvěrci bude Bekele trávit plné tři dny na dohled od kostela. Celé početné rodiny už rozbily svá ležení v okolí svatostánků. Někteří se vroucně modlí, jiní už pospávají zmoženi odpoledním vedrem a dlouhým půstem. Do jeho konce zbývají ještě dva mimořádně náročné dny. Finále, při kterém mnozí věřící nevezmou do úst jediné sousto. Pro víru musí být člověk ochoten leccos obětovat. Toho jsou si vědomi i kostelní zřízenci, kteří se prodírají davem lidí a do kasičky zavěšené na krku vybírají milodary. Na sobě mají modré roucho s červeným, zlatě vyšívaným přehozem. S korunou na hlavě a palmovou ratolestí v ruce vypadají všichni jako Baltazar ze Tří králů. Stmívá se. Dnes ale půjde domů jen málokdo. Většina věřících bude trávit noc na místě.

 

SOMBRE

Sobota je dnem netrpělivého očekávání zmrtvýchvstání Ježíše. Už od časného rána proudí ke kostelům další a další věřící. „Dnes strávíme v modlitbách celý den. Až do zítřejšího rána. Budeme se modlit a čekat na vzkříšení Krista,“ říká Bekeleho starší sestra Afework. Spolu se svým bratrem, manželem a malou dcerkou strávila noc v parku před kostelem. Je to skoro neuvěřitelné, ale její závoj zůstává dál bílý jako padlý sníh. V západním křesťanství se o velikonoční sobotě nekonají žádné obřady ani mše. Až do noční velikonoční vigilie, která už předjímá nedělní zmrtvýchvstání. Křesťané v Etiopii se ale modlí i na Bílou sobotu. Hlavní bohoslužba začíná úderem páté hodiny odpolední. Toto vyvrcholení velikonočních oslav by ovšem mnohého křesťana z Evropy nejspíš uvedlo do rozpaků. Velikonoční mše, zvaná sombre, připomíná spíše lidovou veselici než liturgický obřad. Do daleka se z chrámu rozléhá nejen zpěv, ale i monotonní dunivý zvuk bubnů, který věřící uvádí doslova do transu. Lidé tleskají do rytmu a zpívají. Dav věřících se slévá v jednu bílou zpívající a tančící masu.

 

ŠESTAPADESÁT DNÍ PŮSTU

Je neděle, hodina po půlnoci. Lidé se modlí, zpívají. Mnozí tančí v rytmu tamtamů, jiní už leží na zemi a spí. Dokonce i v kostele. Semknutým davem se snažím prodrat do kněžiště. Hlasy kněžích jsem po tři dny slyšel jen z chraplavých amplionů. Rád bych je viděl na vlastní oči. Konečně se mi podaří procpat se až k nim za těžký závěs, který je odděluje od ostatních věřících. V tmavém výklenku prosyceném vůní kadidla stojí pod zlatem obtěžkaným baldachýnem, na sobě mají bohatě vyšívaná roucha. Předčítají z Bible a zpívají. I na nich je patrná únava, vždyť liturgický maraton trvá už třetí den. Blíží se třetí hodina ráno a shromáždění znovu ožívá. Teď už nespí nikdo. Oslavy vrcholí a shromážděním zní vítězný chorál „Kristus vstal z mrtvých a už je na nebesích“. Zpěváci i bubeníci ze sebe naposledy vydávají celou svoji duši. Ježíš znovu vstal z mrtvých a lidé se radují. I proto, že s východem slunce končí i období dlouhého půstu. Ten trvá v Etiopii rovných šestapadesát dní, během kterých nemohou křesťané jíst ani maso, mléčné výrobky ani vejce. Teď se ale už všichni těší na opravdové hody. „Bydlím u strýce. Už ve čtvrtek jsme si koupili pěkného tučného kohouta. Sestra ho připraví s červenou omáčkou. Je nás sice na jednoho kohouta moc, na ovci nebo kozu ale nemáme. I tak si ale dnešní hostinu pořádně užijeme,“ nadšeně líčí Bekele.

 

kraslice2

 

PRAMEN VÍRY

Už před pár dny zaplnily ulice Addis Abeby vesničané se svojí nabídkou koz, ovcí a kohoutů. Dnes přišel jejich čas. Rovnou z kostela pospíchají lidé domů, aby zvířata zabili. Budou jíst a hodovat. Velikonoce skončily, pramen víry se znovu naplnil. Tady v Etiopii hraje křesťanství v životě lidí stále významnou roli, a to už hezkých pár století. Křesťanství přišlo do země už v době apoštolů. Podle byzantského historika Rufia je přinesli do Etiopie syrští kupci a ve 4. století našeho letopočtu už bylo státním náboženstvím. V chrámu Panny Marie ze Sionu, který stojí v Axumu, někdejší metropoli staré etiopské říše, má být dokonce uložena tajemná Archa úmluvy. Dnes se sice téměř polovina populace hlásí k islámu, i tak ale křesťanství vyznává v Etiopii na pětatřicet milionů lidí. Odpoledne potkávám Bekeleho. Svůj palmový věnec už z hlavy odložil. I sváteční oblečení vyměnil za své oblíbené plandavé džíny, nicméně velikonoční duch z něj ale nevyprchal. „Víš, nechci tě urazit, ale myslím si, že tady v Etiopii máme pevnější víru, než křesťané v Evropě. Křesťanství je tady odpradávna a navždy i bude,“ předpovídá hrdě Bekele a mám pocit, že mi to chtěl říct už dávno. Lesknou se mu oči a to nejen náboženským zápalem. K oslavám, které uzavírají velikonoční půst, totiž neodmyslitelně patří i tej, podomácku vyráběný alkoholický nápoj.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group