ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Cvrčci misto chipsů

 

chipsyTEXT A FOTO: MICHAEL a MARKÉTA FOKTOVI

 

Lidí na světě přibývá a hladové krky bude třeba nasytit. Všude přitom pobíhá nepřeberné množství energeticky bohaté potravy v šestinohém balení. Člověk pojídá hmyz už od nepaměti. Zkamenělé výkaly, takzvané koprolity z mexických jeskyní dokazují, že přišel nohatým pochoutkám na chuť snad ještě dříve, než se naučil lovit. Odborníci v nich našli pozůstatky mravenců, broučích larev i jiných laskomin.

 

Z vývojového hlediska se není čemu divit. Hmyz je s více než milionem popsaných druhů nejpočetnější skupinou živočichů na světě a příroda zřídkakdy nechává takto bohaté zdroje potravy ležet ladem. Hmyzožravé tvory proto najdeme téměř v celé živočišné říši. Pro nás Evropany je hmyzí kuchyně jako z jiného světa, zbytek planety se na to však dívá jinak. Na většině míst jsou delikatesy z hmyzu naprosto běžné a někde si našly cestu i do luxusních restaurací. V Mexiku lidé používají stovky druhů jedlého hmyzu a sláva kobylek chapulinas, orestovaných s česnekem a citronem nebo v chilli úpravě, daleko přesahuje hranice tohoto státu. Kolumbijští indiáni pilně sbírají velké dělnice či vojáky mravenců střihačů rodu Atta. Praží je nebo namáčejí do čokolády, aby z nich vznikla pochoutka s názvem hormigas culonas, což by se dalo volně přeložit jako mravenci s obřím zadečkem. Mají údajně mírně nakyslou chuť a místní věří, že jsou dobří na potenci a fungují jako afrodiziakum. V Indonésii by vás uctili cikádami či larvami dřevokazných nosatců a na thajských tržištích seženete všechno od smažených kukel motýlů přes krtonožky až po broučí larvy. V Japonsku je možné koupit celé dárkové koše plné jedlého hmyzu.

 

MOUCHY V SÝRU

Snad jediným místem, kde lidé na hmyz dočasně zanevřeli, je právě Evropa. Ačkoli antické civilizace patrně holdovaly sarančím i praženým cikádám, s nástupem zemědělství ve středověku se Evropané začali na hmyz dívat spíše jako na odporné škůdce. Jednou z výjimek je italská Sardinie. Zdejší výrobci sýrů nechávají mouchy s příhodným názvem sýrohlodky, aby nakladly vajíčka do sýru Pecorino. Muší larvy pak rozkládají tuky v sýru a propůjčí mu tím specifickou chuť. Vzniká sýr Casu marzu, který labužníci pojídají i se živými larvami sýrohlodek. Na Mendelově univerzitě probíhá výzkum, podle jehož výsledků bychom měli zábrany v pojídání hmyzu co nejrychleji prolomit. Hmyz totiž představuje energeticky vydatný zdroj potravy a při pohledu na saranči v těstíčku se nám zvedá žaludek pouze kvůli předsudkům. Naše stravovací návyky se tvoří v prvních letech života – tedy přesně v době, kdy nám rodiče vštěpují, že je hmyz odporný. Podle výsledků výzkumů i kulinářských experimentů docentky Marie Borkovcové by nám právě hmyz mohl podat pomocnou nožku ve svízelné potravinové situaci. Hmyzí tělo je totiž přímo nabité bílkovinami. Když k tomu přidáme bohatou dávku omega-3 či omega-6 nenasycených mastných kyselin – tedy takzvaných „zdravých“ tuků – a vitaminů, vyjde nám vysoce kvalitní „maso“. Tak zdravé, že je lepší než vepřové či hovězí a srovnatelné s masem mořských ryb.

 

SPORTOVCŮM I VOJÁKŮM

Jediná hrst sušeného hmyzu denně stačí dospělému muži k přežití. Jediná samička cvrčka naklade během tří týdnů až patnáct set vajíček, takže se cvrčci množí přímo geometrickou řadou. Oproti například skotu mají zlomkové nároky na krmivo, prostor i vodu, takže spolu s dalším hmyzem představují ideální potravinu přelidněné budoucnosti. Hmyz samotný přitom vůbec nechutná špatně. Mezi jeho kulinářské výhody patří fakt, že snadno přejímá příchuť ostatních přísad. Můžeme ho proto upravovat na slano či na sladko v nekonečné rozmanitosti chutí a vůní. Hodně také záleží na tom, co dostane budoucí šestinohý oběd k večeři. Při přípravě sladkých dezertů je nejlepší dávat cvrčkům či sarančím kokos. Plánujeme- li hmyz jako přílohu k masu, předkládáme mu čínské zelí. Hmyzí tělíčka pak sama získají příjemně zelnou příchuť. I bez ochucení se však nemusíme hmyzu obávat. Termiti chutnají po oříšcích, larvy vodního hmyzu po rybách, larvy potemníků jako celozrnný chléb a českým jedlíkům by určitě zachutnaly housenky motýlů soumračníků. Chutnají prý skoro stejně jako škvarky. O půvabech hmyzí kuchyně se mohou zájemci přesvědčit už i u nás. Jedna z brněnských restaurací pravidelně zařazuje na svůj jídelní lístek hmyzí menu a ochutnávky specialit ze sarančí, cvrčků či švábů patří mezi čím dál navštěvovanější kulinářské akce. Tak tedy dobrou a zdravou chuť!

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group