ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Úsvit kovářů

 

kovariTEXT: MARTIN DLOUHÝ, FOTO: MAREK WÁGNER, MARTIN DLOUHÝ

 

Zřícenina Helfštýna je impozantni. V celé evropě najdete jen několik hradů, které tuto moravskou pevnost předčí rozlohou. Žádný jiný hrad na světě však nestřeží Tyrannosaurus rex!

 

Potemnělé hradby umocňují první dojem z monumentální stavby. Dlouhou cestu do samého srdce hradu střeží železné sochy roztroušené po celé velké ploše druhého nádvoří. Pohled okamžitě upoutá kovaný tyranosaurus, postávající mezi stromy. Od jeho zlověstné tváře se odrážejí poslední paprsky zapadajícího slunce. Kastelán Jan Lauro nás vede do samého nitra hradu. „Zde se během Hefaistonu odehrává nejdůležitější část festivalu, tady máme kovárnu a venkovní pracoviště,“ říká kastelán. Očarován stojím kousek od brány a na pozadí siluety hradu se rýsují bizarní skulptury – shrbený Amos či Dech větru, který své kovové paže rozvírá, jako by se chtěl objímat. Připadám si jako v panoptiku, démonicky vypadající postavy s příchodem noci ožívají vlastním životem. Nevycházím z úžasu nad tím, co všechno je možné ze železa vytvořit.

 

SKLEPY PLNÉ VÍNA

Večer nám kastelán u teplého čaje vypráví o zajímavé minulosti hradu Helfštýnu. Koncem 13. století zde loupeživý rytíř Friduš z Linavy začal stavět malý hrádek. Hrad se časem rozšiřoval k nynější obci Týn nad Bečvou a svou podobu přizpůsoboval požadavkům konkrétních majitelů. Za působení pánů z Kravař přibyly dva menší paláce, ale největšího rozvoje se hrad dočkal za držení rodu Pernštejnů, kteří se postarali o dnešní podobu druhého nádvoří s masivní hranolovou věží. „Ta je jedinou spolehlivě datovatelnou stavbou celého hradu. Reliéf portálu nese letopočet 1480,“ uvádí kastelán Jan Lauro. Další dostavbou, provedenou za vlastnictví Pernštejnů, je takzvaná Široká hradba a hladomorna, která však nesloužila právu útrpnému, ale plnila funkci dělostřelecké bašty. Po Bílé hoře panství přešlo na Ditrichsteiny, šlechtický rod vlastnící mnohá panství na jižní Moravě. Stojí za zmínku, že právě díky vlastnictví jihomoravských statků byly hradní sklepy neustále plné vína. V hovoru se dostáváme k datu 1656. „Tento rok započala zkáza hradu, který nebyl nikdy dobyt a hrdinně vzdoroval i Švédům,“ prozrazuje kastelán. „Právě počátkem druhé poloviny 17. století přišlo nařízení vídeňské vojenské rady se záměrem Helfštýn pobořit. Důvodem pro toto rozhodnutí byly obavy z toho, že by hrad mohli dobýt Turci. V rámci devastace pak byly odstřeleny střechy a během následujících let dokonaly dílo zkázy přírodní živly.“

 

ZROZENÍ HEFAISTONU

Obrat k lepšímu, tedy k záchraně tohoto rozlehlého hradu, začal na konci 70. let 20. století, kdy sem začali jezdit brontosauři, sdružení nadšenců, kteří pomáhali zříceninu opravovat. Pro budoucnost Helfštýna však byl přelomový rok 1982. Vše začalo nápadem někdejší kastelánky Marcely Kleckerové, jež chtěla vytvořit akci pro rozvoj hradu a hlavně pro jeho zviditelnění. „Paní Kleckerová tenkrát oslovila různé skupiny šermířů a historických řemeslníků,“ vzpomíná Jan Lauro „Nejrychleji reagovali kováři, a tak to začalo. Připravil se první víkendový program s ukázkou černého řemesla, na který přijelo asi osmnáct chlapů. Další rok si kováři přivedli kamarády i rodiny.“ Tak se zrodil Hefaiston, mezinárodní kovářské sympozium na hradě Helfštýně. Dnes se na tomto již tradičním setkání, trvajícím tři dny, schází okolo šesti set uměleckých kovářů z dvaadvaceti zemí světa. V rámci celého víkendu probíhá prestižní soutěž, spočívající v demonstracích kovářské práce. Ty probíhají před původní pekárnou, která se proměnila v kovářské studio Alfreda Habermanna a která dnes poskytuje černému řemeslu perfektní zázemí.

 

kovari2

 

PAPEŽ KOVÁŘŮ

Právě Alfred Habermann byl podle kastelána „živoucí legendou“, bez níž by Hefaiston neměl tu úroveň, které dnes dosahuje. „Říkalo se mu papež kovářů. Byl restaurátorem kovů, ale hlavně cestoval a přednášel o kovářství po celém světě. Díky jeho lásce k Helfštýnu se hrad dostal do povědomí i za hranicemi,“ vzpomíná Jan Lauro. „Když přednášel v cizině, tak se vždy lišácky ptal těch nejzručnějších: A ty jsi kovář? A znáš Helfštýn a Hefaiston? Neznáš? Tak to nejsi žádný kovář!“ Tímto většinou u osloveného vzbudil zvědavost, takže na Hefaiston přijížděli i ti nejlepší kováři ze zahraničí a prestiž festivalu rapidně vzrůstala. O oblibě Hefaistonu svědčí fakt, že letošní poslední víkend v srpnu se bude konat již 29. ročník soutěže a během dvou víkendových dní se na hradě očekává jedenáct tisíc návštěvníků. Hrad Helfštýn ale stojí za návštěvu i v jiných dnech a měsících. Kovářské výrobky mistrů svého oboru zde můžete vidět na každém kroku. Atmosféra vás okamžitě pohltí, vstoupí do vás tajemno i romantika minulosti a zaručuji vám, že budete hrad opouštět jen s velkým přemáháním. Stejně jako my.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group