ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Probuzení ocelového města

 

probuzeni2TEXT A FOTO: MICHAL DVOŘÁK

 

Někteří lidé industriální památky milují, jiní hledají krásu někde úplně jinde. Bludiště trubek a železa bývalého průmyslového komplexu Dolních Vítkovic ale fascinuje snad každého. Jejich historická hodnota přinesla areálu i zápis na prestižní seznam evropského kulturního dědictví.

 

Teprve s příchodem nového století jako bychom začali vnímat staré industriální objekty a komplexy jinak než jen jako zátěž pro krajinu a státní kasu. Týká se to i naprosto unikátního areálu Dolu Hlubina a koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren, který byl v roce 2002 prohlášen národní kulturní památkou a o šest let později dokonce památkou evropského kulturního dědictví coby první zástupce Česka na seznamu. Estetika takových objektů může být předmětem sporu. Člověk, který vnímá jako památku jen Bezděz nebo Národní divadlo, asi nikdy nepochopí nadšení lidí, kteří se dokážou poklonit lidskému technickému umu. Vzácné industriální objekty se ale dnes už naštěstí dostávají na seznamy památek, díky čemuž by nemělo docházet k jejich demolicím, kdykoliv si to nekompetentní úředník či vlastník usmyslí. U areálu Dolních Vítkovic bylo jen otázkou času, kdy se stane památkově chráněným, protože v evropském kontextu nemá obdoby. Nikde jinde totiž na sebe tak bezprostředně nenavazuje celý technologický tok těžby uhlí, výroby koksu a výroby surového železa. „V tom je krásně vidět genialita bývalých vlastníků a konstruktérů. Celý proces výroby železa zakomponovali do jediného funkčního celku,“ říká František Zapletal ze Speciálních projektů Vítkovice Holding Group. Právě společnost Vítkovice má na revitalizaci areálu velký zájem, je si vědoma výjimečnosti komplexu a chtěla by do něj opět vrátit život.

 

ARCIBISKUPOVO ŽELEZO

Ostrava je podle některých názorů hlavním městem industriálního dědictví České republiky, průmyslový areál Dolních Vítkovic pak lidé s nadsázkou nazývají „ostravské Hradčany“. Jejich historie začala už v roce 1828, kdy dal pokyn k založení železáren olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan. Vítkovice měly strategickou polohu – jednak se všechny potřebné suroviny pro výrobu železa nacházely poblíž, jednak stály na trase plánované železnice z Vídně do polských solných dolů. Právě pro ně měly železárny dodávat kolejnice. Výstavby komplexu se ujal profesor vídeňské polytechniky F. X. Riepl a první pudlovací pec byla zažehnuta už v roce 1830. O šest let později se Rudolfova huť pyšnila první koksovou vysokou pecí v monarchii. Většinovým majitelem hutě se stává vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild, který v roce 1852 zakládá v bezprostřední blízkosti pecí důl Hlubina. Vznikl tak unikátní soběstačný komplex a brzy i jedno z největších monopolních společenství v Evropě. Jak vzrůstala poptávka po železe, tak se zvyšoval i počet vysokých pecí. V roce 1902 inženýři zapálili čtvrtou pec, v roce 1907 pátou, v roce 1962 pak šestou, poslední. Mezitím se zdokonalovaly i koksárenské baterie, v nichž se z mletého uhlí vyráběl koks pro vysoké pece. Během celé historie se v Dolní oblasti vyrobilo celkem 90 milionů tun surového železa a 42 milionů tun koksu. Produkce probíhala až do roku 1998, kdy byl na peci číslo 1 proveden vůbec poslední odpich, ovšem nikoliv proto, že by provoz nevyhovoval technologickým standardům, patřil naopak stále k evropské špičce. Důvodem bylo jeho umístění uprostřed městské zástavby. Utichla i těžební věž dolu Hlubina a z areálu se vytrácel život. I tak ale zůstal přitažlivý nejen pro milovníky industriální architektury nebo fotografy, ale i pro běžné návštěvníky, kterých sem od zpřístupnění v roce 2007 zamířily již tisíce.

 

OCELOVÉ MĚSTO V NOVÉM

Areál připomínající Verneovo Ocelové město se nyní dočká rozsáhlé revitalizace. Staré provozy a objekty projdou konzervací a co nejšetrnějšími opravami, naopak betonové budovy z padesátých let zmizely z povrchu zemského. „Byly to bezcenné objekty, které nám areál jen hyzdily. Jejich odstřelem se naopak pohled na celý komplex otevřel. Celkem jsme jich v areálu národní kulturní památky odstranili šestnáct,“ říká František Zapletal. Oblast Dolních Vítkovic prochází velkolepou proměnou, na jejímž konci bude na naše poměry výjimečná turistická atrakce. Společnost Vítkovice připravila projekt Nových Vítkovic zahrnující jak technický skanzen Dolní oblasti, tak i univerzitní městečko, sportoviště, kulturní centra i vědecká pracoviště. Ostatní plochy dvousetpadesátihektarového areálu pokryje les či parky. Projekt nového městského centra spolkne šedesát miliard korun a jde o běh na dlouhou trať. Celé území po průmyslové výrobě, takzvané brownfields, se musí zbavit ekologické zátěže. Teprve po sanaci bude možné začít s celkovou revitalizací. Už nyní ale probíhají práce v areálu národní kulturní památky Důl Hlubina a koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren. Na místě několika stržených budov například vyroste nové administrativní centrum ze skla a železa. Rekonstrukcí projde také gigantický vodojem, z něhož bude vyhlídková věž. Jako první už proměnou prošla VI. energetická ústředna se dvěma obrovskými pístovými dmychadly z roku 1938. Ústředna slouží jako kulturní centrum s galerií, pódiem a hledištěm pro dvě stě diváků. Dne 25. května zde v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj proběhla světová premiéra Schiffauerovy opery Brenpartija.

 

probuzeni

 

BUDOUCNOST ŘÍZENÝCH RUIN

Ministerstvo kultury by mělo v rámci Integrovaného operačního programu poskytnout na revitalizaci Dolní oblasti až 560 milionů korun, další peníze poskytuje společnost Vítkovice. „Jsme rádi, že co se týče oprav chráněných objektů, tak se nám již daří shoda s památkáři, což nebývalo běžné,“ říká František Zapletal. „I oni si totiž uvědomují, že když celý areál ponecháme ve stavu řízené ruiny, tak tím nikomu neprospějeme. Ani lidem, ani památce.“ Ještě jeden podstatný detail však brání tomu, aby se komplexní revitalizace Dolní oblasti naplno rozběhla. Zatímco koksovna a vysoké pece totiž patří společnosti Vítkovice, tak důl Hlubina je v majetku státního podniku Diamo, tedy České republiky. „Ten sice své objekty z většiny opravil, jsou však prázdné. Jen výjimečně v nich proběhne nějaká kulturní akce,“ vysvětluje František Zapletal a dodává, že Vítkovice chtějí od státu důl Hlubina odkoupit, aby pak obnovu celého areálu sjednotily. Pokud se to podaří, tak Ostrava v budoucnu získá životaschopný industriální park evropských kvalit, jenž obyvatelům města i jeho návštěvníkům nabídne kromě technických památek i řadu kulturních a společenských aktivit.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group