ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Smrt kvůli dravcům

 

smrt2TEXT: LUDĚK ŤOPKA, ILUSTRAČNÍ FOTO: ISIFA

 

Od té tragické události už uplynulo pětatřicet let, ale na ten nešťastný sokolnický lov, a hlavně na jeho hlavní dva hrdiny, pána a jeho věrného sluhu, nemohu stále zapomenout. Nechť je Alláh milostiv jejich duším.

 

DVA SOKOVÉ

Při jedné ze svých pracovních cest do Iráku jsem s českým expertem Ing. Peštou probíral naši společnou zálibu, myslivost, a došlo i na sokolnictví. „Často se tady pořádají jakési závody, kdy se uzavírají sázky o značné peníze. Sám znám dva zdejší sokolníky. Jedním je syn místního majitele rozsáhlých okolních pozemků Ahmad a druhý je významným členem strany BAAS v Samawě. Oba jsou v této disciplině dobří a také velcí soupeři. Lepší je ale bezesporu ten první, Ahmad, a proto při utkáních často vítězí, což mu ten druhý hrozně závidí. Už se k vůli tomu i několikrát tak pohádali, že div nedošlo na nože,“ líčil. Ráno jsme s Ing. Peštou odjeli na obchodní jednání, a on po následném obědě prohlásil: „Zajedeme k Ahmadovi, mému příteli sokolníkovi. Chceš přece něco vidět, ne?!“ Jenže Alláh nám nepřál a po půlhodinovém pekle v rozpáleném autě nám sluha řekl, že pán není doma.

 

KONEČNĚ NA LOVU

Když jsme později po večeři, v nočním chládku seděli na terase domku, objevil se u vchodu mladý vysoký Arab na černém koni. Byl to Ahmad, jehož jsme odpoledne nenašli doma. Přijel tedy na obvyklou tajnou sklenku vína s otázkou, o co šlo. Prozradili jsme mu to a obratem se nám dostalo upřímného pozvání na zítřejší exhibici, kterou prý uspořádá výhradně na mou počest. Druhý den jsem byl užaslým svědkem nevídaných výkonů dvou krásných sokolů, kteří během pouhých padesáti minut předvedli takovou poslušnost a takové akrobatické lety a kreace, že jsem žasl nejen já, ale i můj zkušený přítel, který už takových podívaných zažil v posledním roce několik. Výsledkem byl úlovek šesti krásných křepelek, které nám hrdý sokolník velkoryse věnoval. Poděkovali jsme mu za jeho laskavost a pěkný zážitek a s omluvou se rozloučili, protože vedro v otevřeném poli už bylo pro mne nesnesitelné. Pochopil to a podal mi ruku: „Jsem rád, že jsem vám mohl ukázat náš tradiční lov s dravci, a věřím, že na mne a mé dva okřídlené pomocníky nezapomenete! Já zde ještě chvíli zůstanu, potřebuji pár kousků taky pro sebe. F´imallah, azizi!“

 

smrt

 

PRÁVO SILNĚJŠÍHO

Kolem osmnácté hodiny zastavilo před naším domem auto a z něho vystoupili čtyři policisté, dva uniformovaní a dva v civilních šatech. Představili se a chtěli vědět všechno o naší účasti na sokolnickém lovu. Odpověděli jsme na všechny jejich otázky, ale když jsme chtěli vědět, oč jde, odmítli nám to říct. Druhý den dopoledne přijel k domu Ahmadův sluha a s nářkem nám popsal, co se událo. Krátce po našem odjezdu přijel na místo druhý sokolník ze Samawy se svým orlem a bez varování ho vypustil na Ahmadovy sokoly. V mžiku byl jeden z nich sražen na zem, uchvácen obrovskými pařáty a ostrým zobcem roztrhán. Zoufalý Ahmad skočil do auta, vytáhl pušku a vpálil do orla broky z obou hlavní. Druhý sokolník to snad předpokládal nebo na to čekal, protože zůstal naprosto klidný a jedinou ranou z pistole Ahmada zastřelil. Pak sebral mrtvého orla, nasedl do své terénní toyoty a odjel do města, kde vše oznámil policii. Jako důvod uvedl, že mu Ahmad usmrtil cenného orla a chystal se zabít i jeho, což se mu nepodařilo, protože mu v tom výstřelem v sebeobraně zabránil. Když policie vyslechla sluhu, nařídila mu pod trestem zabití, aby tvrzení vraha u soudu potvrdil. „Ale to přece nemůžu udělat, effendi,“ plakal ten nešťastník, „vždyť za to by mne šejtan do džehenny dostal. Prosím, poraďte mi, co dělat!“ Protože jsme věděli, že v režimech, jako byl ten Saddámův, je z takového dilematu jen jediné, absolutní východisko, neporadili jsme mu a nechali to na boží vůli. Nemohli jsme pro něho udělat naprosto nic. Pochopil to, a než odešel, stiskl nám ruce a sklonil hlavu: „Poprosím Alláha o radu a podle ní se zařídím! Nechci umřít jako zrádce svého pána!“ Sestoupil ze tří schůdků u domu a brankou v plotě vyšel do výhně dne. Můj přítel ho již nikdy nespatřil.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group