ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Jak ubytovat gaviály

 

gavialyTEXT A FOTO: MICHAEL FOKT

 

Sedmičlenná skupina gaviálů indických patří k největším unikátům pražské zoologické zahrady. Tak trochu v jejich stínu zůstává pavilon, který těmto nejvzácnějším a také nejpodivnějším krokodýlům světa vytváří již přes rok podobné podmínky, jaké panují v povodí severoindických řek.

 

Technické vychytávky jsou zrakům návštěvníků rafinovaně skryty, nad promyšleností pavilonu ale uznale pokyvují hlavou i chovatelé z jiných zoologických zahrad. Stavba totiž zajišťuje optimální podmínky nejen pro gaviály samotné, ale také pro návštěvníky. Přemýšleli jste například o tom, jak je možné, že se velkoplošné skleněné panely ohraničující umělou lagunu nezamlžují, přestože v expozici panuje téměř devadesátiprocentní vlhkost vzduchu a teplota kolem osmadvaceti stupňů? „O nerušený výhled se stará jedno z našich vylepšení,“ ukazuje mi kurátor tohoto úseku Petr Velenský rozvody vzduchotechniky. „Čidla měří teplotu skla stejně jako teplotu a vlhkost vzduchu v expozici. Z naměřených hodnot pak počítač stanoví rosný bod – tedy teplotu skla, při které se na něm začíná srážet voda. Když hrozí zamlžení tabulí, automaticky se spustí ventilátory teplého vzduchu.“ Málokdo se asi při pohledu na podivné plazy s úzkou čelistí také zabývá otázkou, jak je možné, že se vždy alespoň některý z nich vystavuje na ostrůvku vzdáleném od skel jen něco přes metr. Ve většině jiných výběhů se totiž živočichové naopak snaží držet od návštěvníků pokud možno co nejdál. „Samozřejmě, že to není jen tak samo sebou,“ usmívá se Petr Velenský. „Uvnitř ostrůvku je zabudovaný topný kabel a na jeho povrch míří tepelné zářiče umístěné nad skly.“ Stejně jako všichni plazi mají i gaviáli proměnlivou teplotu těla a rádi se proto vyhřívají. Ostrůvek je přitom postavený tak, aby nabízel nejpohodlnější místo na straně přivrácené k návštěvníkům. Ostrůvek však není jediným vyhřívaným místem expozice. Její podlaha je rozdělená do čtyř oblastí s různou teplotou a o další výhřev se starají infrazářiče. Prostředí tak vytváří jakousi tepelnou mozaiku, po níž se gaviáli přesouvají a udržují si tak teplotu těla, která jim nejvíce vyhovuje. Na nejteplejším místě proti ostrůvku je plných padesát stupňů, takže se tam člověk při práci řádně zapotí. „Stejně důležitá jako teplota je pro gaviály i kvalita vody. Není také divu, vždyť v ní tráví většinu života,“ konstatuje Petr Velenský. O čistotu a proudění vody se stará výkonný filtrační systém. Složitá změť trubek a nádrží s kontrolními měřidly zaplňuje podstatnou část zázemí pavilonu. Pro nezasvěcence by bylo ovládání takového labyrintu noční můrou. „Nečistoty zachycují pískové filtry, zatímco dusíkaté zplodiny odbourávají bakterie. Mezitím ještě voda stihne projít sterilizací ultrafialovým světlem. Veškerou vodu v laguně, tedy asi osmdesát krychlových metrů objemu, přitom filtry dokážou přečistit za necelé tři hodiny. O venkovní bazén se stará zvláštní filtrační okruh.“

 

gavialy2

 

Díky propracované technologii není denní péče o rybožravé krokodýly tak náročná, jak by se mohlo zdát. „Ze začátku jsem se budil obavami, aby vše klapalo,“ svěřuje se Petr Velenský. „V zajetí se kromě pražské skupiny chová sotva dvacet gaviálů, takže není moc zkušeností. Většina z nich navíc obývá zoologické zahrady v subtropech nebo tropech, kde je mnohem snazší udržovat optimální podmínky.“ Dnes už jde všechno jako na drátku. „Každý den dopoledne i odpoledne kontrolujeme, jestli všechno funguje hladce. Vždy ve středu bazén důkladně vyčistíme a umyjeme skla.“ To se ovšem snadněji řekne, než udělá. Znamená to, že se mezi gaviály musí vydat chovatel oblečený v neoprenovém kompletu a vysát nečistoty ze dna laguny. Ze všeho nejvíc přitom musí žabí muž sledovat, jestli se jeho svěřenci neplaší. Při nenadálé panice hrozí nebezpečí, že si gaviáli poraní své pinzetovité čelisti. Díky proměnlivé teplotě těla v kombinaci s uvážlivým životním stylem jsou gaviáli mistry v šetření energií. Postačí jim proto jediné vydatné jídlo týdně, a to v neděli odpoledne. Na jídelníčku jsou ryby prvotřídní kvality, které by se hodily i na lidský stůl. Během rozhovoru jsme opatrně vstoupili do expozice s kbelíkem čerstvých ryb. U břehu laguny již z vody vyhlížely čtyři páry nedočkavých vystouplých očí. Na hladinu dopadla první rybí těla a gaviáli se rázem probudili ze své zdánlivé letargie. Po roce si plaší krokodýli tak zvykli na pravidelný čas krmení i svého chovatele, že se jejich štíhlé čelisti kolem nás míhaly v bezprostřední blízkosti.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group