ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Ve světle čelovky

celovkaTEXT: MYSHA KOŠŤÁLOVÁ, FOTO: PETR ZAJÍČEK

 

Cinkot nářadí drtícího vzdorující skálu, kapky vody tříštící se o ostré krápníky, studený vzduch a tma, prozářená jediným ostrým paprskem světla z čelovky. Bublání zlověstných podvodních toků, které dokážou nenadále zaplavit jeskyni a připravit speleology o život. V Moravském krasu to není minulost.

 

Někteří nadšení jeskyňáři, bádající v rozsáhlé krasové oblasti rozkládající se na sever od Brna, tvrdí, že Moravský kras ještě nevyjevil ani půlku toho, co v podzemí ukrývá. Veřejnosti je pak zpřístupněn skutečně zlomek. Už jen systém Punkevních jeskyní, jimiž vede prohlídková trasa o délce 1250 metrů, je mnohem delší, než se návštěvníkům jeví. V Masarykově dómu se nachází nenápadná prohlubeň. Člověk by si myslel, že je to jen trochu hlubší důlek ve skále. Přitom právě tady začíná úzká plazivka, která se nakonec otevře v majestátní Skleněné dómy. Roku 1920 je objevil profesor Karel Absolon a pojmenoval je podle průhledné krápníkové výzdoby. Návštěvníci však o mnoho nepřicházejí. „Skleněné“ krápníky, drobné a zajímavé krasové útvary, se nacházejí jen při vstupu. Dál už jenom tma… Tma a neznámo, které přitahuje. Jak se mění doba, mění se také možnosti speleologů. Už Karel Absolon rozdělil svá bádání v Punkevních jeskyních na dvě etapy: „holýma rukama“ a za pomoci „sil strojů“. Od roku 1933, kdy se turisté zdejším podzemím poprvé plavili na loďkách, poznali jeskyňáři velkou část chodeb, prorývajících vápencové podloží Moravského krasu. Jeskynní systémy se rozbíhají od Sloupu přes Macochu až k Holštejnu, vyhloubené podzemními toky Sloupského potoka a Bílé vody. Kdesi v neznámu se pak vody spojují ve známou Punkvu. Najít tento soutok je velkým snem zdejších speleologů – jedním z mnoha. Není pochyb o tom, že k objevování je toho pořád dost. Zdejší podzemí je provrtané jako ementál, což naznačují i četné vývěry a propadání. Sledovat cestu podzemních vod „na vlastní kůži“ však přináší rizika… V roce 1970 si podzemí Moravského krasu vyžádalo oběti.

 

celovka2

 

Dva amatérské speleology Milana Šlechtu a Marka Zahradníčka tu zasáhlo nečekané stoupnutí vody. Jeskyňáři se pokusili sami dostat proti proudu, ale to se jim nepodařilo. Zahynuli v útrobách jeskyně, která byla později na jejich počest pojmenována Amatérská. Systém takřka třiceti kilometrů podzemních chodeb je největší v Česku a doteď láká dobrodruhy. V osmdesátých letech se odměny za vytrvalost dočkali amatéři z České speleologické společnosti. Objevili dóm Katedrála, z něhož vybíhají další jeskynní prostory těsně pod povrch. Co vlastně jeskyňáři hledají? Chtějí postoupit vpřed. Dnešní podoba Moravského krasu se ustálila po takzvané bádenské záplavě v třetihorách. Předtím tekly podzemní řeky jinudy a například se předpokládá, že Punkva vyvěrala v Kateřinské jeskyni, nacházející se nedaleko Punkevních jeskyní, na opačné straně skály v kaňonu Suchý žleb. Tato teorie zavdává ke spekulacím, že mezi oběma jeskynními systémy existuje spojnice. Nikdo ji zatím neobjevil. Jen podzemní řeka ví naprosto přesně, jak to pod povrchem Moravského krasu vypadá. Líně zde plyne po tisíciletí a provrtává skálu. Řítí se stropy i převisy, a jak se země propadává, vznikají majestátní propasti a úchvatné jeskyně. Speleologům nedají spát nikdy. Podzemí totiž nejde „objevit“ úplně.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group