ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Jatka v přístavu

 

jatka2TEXT A FOTO: ZDENĚK MICKA

 

Svaly snědých přístavních dělníků se napínají k prasknutí. Přesto se jim stále nedaří vytáhnout z podpalubí dřevěné bárky asi třímetrového žraloka. Jednodušší práci mají muži, kteří vykládají větší rybářská plavidla. Jeřábem dopraví na břeh celý chladicí box o váze několika tun a tam mrtvé žraloky předají místním „řezníkům“.

 

Úlovek je třeba rychle naporcovat a zamrazit, aby se maso v tropickém vedru nezkazilo. Každodenní rutina rybářů z jemenského přístavu Hodejda je trnem v oku mnoha ochránců přírody. S lovem žraloků se zde nedělají žádné velké tajnosti a rybí trh připomíná spíše žraločí jatka. Není obtížné zde pořídit senzační reportáž doprovázenou otřesnými snímky. Mnohem těžší je mnohým v blahobytu žijícím ekologickým aktivistům na Západě vysvětlit, že odsuzovat chudé jemenské rybáře není na místě. Vždyť na vybíjení žraloků se podílejí ve značné míře téměř všechny vyspělé státy. Za zmínku stojí také skutečnost, že Jemenci neloví žraloky pouze kvůli ploutvím, ale i pro maso. Nepoužívají proto jinde běžný a mimořádně barbarský způsob lovu, při kterém rybáři odřežou z těla drastickým způsobem ploutve a ještě živého zmrzačeného žraloka vhodí do moře.

 

PŘÍSTAVNÍ ŘEZNÍCI

Procházíme rušnou rybí tržnicí až na konec přístavní rampy. Tam se zpracovávají žraloci. Na zemi leží těla obrovských mořských predátorů s vyhřezlými vnitřnostmi a usekanými ploutvemi. Několik „řezníků“ vyzbrojených dlouhými noži a těžkými sekáčky je systematicky porcuje. Práce jim jde rychle od ruky. Jejich pomocníci ani nestíhají odvážet na plechovém kolečku kusy nařezaného masa pryč. Opodál pokládá jeřáb další chladicí kontejner. Jdeme se podívat, co obsahuje. Snědí přístavní dělníci rutinně otvírají železný uzávěr a tahají ven prvního žraloka. Je to opravdu pěkný kousek. Odhadujeme, že měří nejméně dva a půl metru. Netrvá dlouho, a vedle leží další čtyři velcí žraloci. Na první pohled vypadají, jako by byli ještě živí. Podrobně si je zblízka prohlížíme, podobná příležitost se člověku jen tak nenaskytne. Ani nám nevadí, že při tom klečíme v louži krve. Mnohokrát jsem slyšel o tom, jak jsou žraločí zuby ostré, sahám proto do jedné z rozevřených tlam, abych si to ověřil. Je to nepříjemný pocit, strčit ruku mezi čelisti, které byly ještě před pár hodinami postrachem všeho živého. Zuby mají trojúhelníkový tvar a jsou skutečně ostré jako žiletka.

 

DRAVCI FARAONSKÉHO MOŘE

Extrémně teplé Rudé moře bylo vždy mnohem bohatším revírem nežli Indický oceán, u kterého leží Aden, Mukallá a další jemenské přístavy. Nikde jinde se proto na trhu neprodává tolik žraloků jako právě v Hodejdě. K nelibosti ochránců přírody loví jemenští rybáři všechny druhy těchto predátorů bez jakýchkoliv omezení. O tom, jaký vliv má jejich drancovaní na ekosystém Rudého moře, se vedou spory. Mnozí vědci tvrdí, že větší škodu nežli sítě rybářů působí (zatím) v této části světa nafta a další odpad z tankerů, které tudy proplouvají na cestě k Suezskému průplavu. Ve vodách, nazývaných Araby ode dávných dob Faraonské moře, žijí převážně méně nebezpečné druhy žraloků. K největším patří žralok tygří, který je poměrně vzácný. Hojnější jsou tu žraloci dlouhoploutví, jejichž světle zbarvené konce ploutví vypadají jako křídla letadel. Chudí jemenští rybáři loví hlavně menší žraloky a mladé jedince ostatních druhů, neboť se příliš nevzdalují od pobřeží. Na trhu v Hodejdě lze běžně spatřit žraloky hladkouny leopardí, žraloky spanilé a liškouny obecné. I laik rozezná ve změti krvavých těl bizarní hlavy kladivounů. Většinu velkých žraloků nepřivážejí do Hodejdy prosté dřevěné bárky, ale moderní rybářské kutry, jež vlastní bohatí obchodníci a cizí podnikatelé. Zatím kotví těchto výkonných strojů v Hodejdě jen několik, ale pro životní prostředí představují největší hrozbu.

 

jatka

 

POKRM SNOBŮ

Žraločí maso není v Hodejdě považováno za luxusní pokrm, ale objednat si ho zde můžete v každé lidové jídelně. Exkluzivním zbožím jsou však žraločí ploutve, za které jsou labužníci v Číně ochotni zaplatit značné sumy. Vyrábí se z nich totiž populární polévka ju-čchi, jeden z nejdražších pokrmů na světě. Jediná miska této speciality přijde v dobré čínské restauraci obvykle na 300–500 dolarů. Nejvíce ceněna je pochoutka z ploutví mimořádně vzácného žraloka obrovského (také zvaného velrybí), za kterou prý čínští gurmáni platí 20 000 dolarů. Rybáři, kteří stojí na začátku řetězce překupníků, dostanou přitom za kilogram žraločích ploutví maximálně pár desítek dolarů. A přístavní dělníci mnohdy pracují prakticky jen za jídlo a symbolickou almužnu. Číňané měli s Jemenem vždy dobré vztahy. V minulosti tu pomáhali budovat silnice, dnes tu investují do průmyslu. O obchodu se žraločími ploutvemi se veřejně příliš nemluví. Možná i proto, že ho údajně mají v rukou čínské mafiánské triády. Nikdo neví, kolik žraločích ploutví putuje z Jemenu na stoly šikmookých snobů z jihovýchodní Asie. Jemenská ani čínská vláda nemají zájem na zveřejňování podobných údajů. Celosvětový obrat obchodu se žraločími ploutvemi přesáhl v roce 2000 jednu miliardu dolarů a od té doby stále roste. Jemenští rybáři mají na něm ovšem jen zcela nepatrný, či spíše naprosto zanedbatelný podíl.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group