ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Zabijáci v rouše beránčím

 

zabijaci2TEXT: MICHAL DVOŘÁK 

 

Žraloci, divoké šelmy, chlupatí pavouci, všechna tato zvířata ve většině lidí vzbuzují úzkost a hrůzu. Po světě ale běhá, létá i plave celá řada tvorů, do nichž bychom nikdy neřekli, že mohou člověka během minuty zašlapat do země. Osamocený člověk je svými omezenými psychickými i fyzickými schopnostmi jeden z nejzranitelnějších tvorů na Zemi. V přímé konfrontaci s naším nejbližším příbuzným, šimpanzem učenlivým, bychom neměli šanci. Tihle roztomilí chlupáči, kteří se umějí smát našim vtipům či dělat nám různé naschvály, jsou totiž velmi nebezpeční. Domorodci, kteří se s nimi setkávají v jejich přirozeném prostředí, to vědí, ovšem lidé odkojení hollywoodskými pralesními dojáky mají o rozpustilých Tarzanových kamarádech mylnou představu. Dospělý šimpanz může být až sedmkrát silnější než člověk. Své nepřátelé trhá na kusy a neváhal by to udělat i s člověkem, kdyby se například postavil mezi matku a její mládě nebo kdyby se jej snažil vyhnat z pole, kam se přišel namlsat. Také v zoologických zahradách patří mezi nejnebezpečnější zvířata, téměř všem zraněním ale předchází chyba člověka. Své by o tom mohli vyprávět nepozorní ošetřovatelé, kterým šimpanzi soustavně redukují počet prstů. V zoologických zahradách se prohání také další velmi nebezpečný chlupáč, fosa. Tato mrštná madagaskarská šelma patří mezi cibetkovité, ale vlastnostmi se podobá spíše kočce. Má zatažitelné drápy, šplhá po stromech a své oběti napadá ze zálohy. Na Madagaskaru je šelmou vůbec největší, a tak ji provází mnoho legend. Malgašové věří, že fosy vyhrabávají jejich mrtvé a napadají malé děti. Ať je to pravda či nikoliv, tak o jejich klec se v zoo rozhodně neopírejte. Fosy mají v tlamce dvě řady skalpelů. Turisty na černém kontinentu nejvíce láká takzvaná Velká pětka, tedy pětice majestátních, ale také nebezpečných zvířat. Lev, levhart, slon, nosorožec, buvol. U prvních čtyř nepřekvapuje, že mohou člověka roztrhat či zadupat do země. Proč ale buvol, býložravec s vzezřením flegmatika? Přesto je buvol kaferský nejnebezpečnějším zvířetem afrických savan. Zkušení lovci se před ním mají na pozoru, protože málokdo je odvážnější než postřelený buvol. Je schopen lovce velkým obloukem obejít a napadnout je zezadu. Buvoli jsou neuvěřitelně silní a také velmi rychlí. Útočící býk k vám míří pětapadesátikilometrovou rychlostí. Primát v odvaze však drží medojed kapský. Agresivita a dravost této roztomilé šelmičce vynesla v Guinnessově knize rekordů titul nejméně bojácné zvíře. Jako všežravec nepohrdne malými savci, larvami, ovocem, ale i jedovatými hady. Patnáctikilový medojed ale neohroženě útočí i na pakoně, či dokonce na obrovité buvoly kaferské. Příliš tedy nepřekvapí, že se zakusuje také do lidí i jejich automobilů.

 

zabijaci

 

Zakousne se, a nepustí. Mořská říše je plná hrůzných tvorů, před nimiž se lidé mají na pozoru celá tisíciletí. Ovšem s tuleněm leopardím se člověk setkává teprve v poslední době a zjišťuje, že tento sympatický ploutvonožec je nebezpečný predátor. Jsou známy případy, kdy se tuleň vynořil z díry v ledu a chytil polárníka za nohu. Nebo že skočil přímo do člunu ve snaze porafat posádku. Nejméně dvakrát se také stalo, že tuleň leopardí usmrtil člověka, ovšem je jisté, že takových případů bude přibývat. V Antarktidě je stále rušněji a potápěči se pro rychlé a silné tuleně budou stávat snadnou kořistí. K nádherným obyvatelům vodního světa patří elegantní rejnoci, ladně se vznášející v mořských proudech. Přesto může být setkání s nimi velmi bolestivé, zvláště, když se k nim člověk chová neuctivě. Rejnoci se brání dvojím způsobem. Některé druhy (parejnok elektrický či rejnok ostnatý) dokážou omráčit kořist nebo zahnat nepřítele silným elektrickým výbojem, jehož napětí dosahuje až tří set voltů. Druhy z čeledi trnuchovitých (trnucha modroskvrnná či Castexova) jsou zase vybaveny jedovými trny na dlouhém ocasu. O síle bodnutí a jedu se přesvědčil i slavný australský popularizátor přírody Steve Irwin, který setkání s rejnokem nepřežil. Ať už jde o konflikty s rejnoky, buvoly či hrochy, tak v naprosté většině případů platí, že vinen je člověk. Je příliš sebevědomý a sebestředný, příliš necitlivý a humpolácký. Konflikty s divočinou proto budou pokračovat do té doby, než se před ní skloníme. Nebo než ji dočista vypleníme.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group