ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Čtvrť duchů ožívá

 

duchove2TEXT: JUDITA KOVÁŘOVÁ

 

Když Steven Spielberg natáčel film Schindlerův seznam, strávil tři týdny v krakovské Kazimierzi, aby jeho záběry davových scén byly co nejautentičtější. Tato zachovalá židovská čtvrť je světovým unikátem.

 

Krakov ale umí překvapit celou řadou cestovatelských specialit. V Polsku je mnoho pěkných míst, kam by se člověk měl vypravit. Světoznámou perlou je Krakov se svou dominantou, královským hradem Wawelem. Důstojně se tyčí nad městem, které má své zvláštní kouzlo podobně jako Praha. Ne náhodou se krakovské staré město pyšní zápisem na seznamu UNESCO. Na hlavním náměstí najdeme mariánskou katedrálu vysokou 54 metrů, z níž se každou hodinu ozývá hejnal neboli krakovský trubadúr. Jedná se skutečně o „živý“ přenos. Tréma by hejnala mohla zaskočit každé poledne, kdy se znělka přenáší polským rozhlasem. Trubač přechází z jedné strany věže na druhou a hraje na všechny světové strany. Funkci hejnalisty zastává již tradičně člen hasičského sboru. Každý den musí zdolat 239 schodů vedoucích na vrchol věže. Protože je už trénovaný, trvá mu to zhruba dvě minuty. Tato tradice trvá od roku 1810. Legenda praví, že hejnal varoval obyvatele Krakova v době tatarských nájezdů. A aby byla pověst dokonalá, traduje se ještě toto. Melodie znělky je na konci uťatá, protože zrovna v tu chvíli tatarský lučištník prostřelil krakovskému hejnalistovi troubícímu na poplach hrdlo. Tataři jsou spojeni s vícero krakovskými atrakcemi. Patří k nim i štěstí nosící Lajkonik. V jeden červnový čtvrtek prochází ulicemi Krakova průvod, v jehož čele kráčí právě Lajkonik. Původ této lidové veselice sahá až do 13. století, kdy Krakované odrazili jeden z posledních tatarských nájezdů. Zásluhu na obraně města měli především voraři. Část Tatarů pobili a zbylé hnali na útěk. Tehdy si jeden z vorařů na oslavu vítězství dovolil žert, který nejprve jeho sousedy vyděsil. Převlékl se za Turka a vjel do krakovských ulic. Když lidé poznali, o koho jde, uspořádali vorařům velkolepou hostinu.

 

duchove

 

Od té doby se historie opakuje. „Tatar“ už ale nejede na koni, nese si přes rameno jenom jeho maketu. Přesto má hodně práce. Jeho kostým váží okolo třiceti kilogramů, přitom musí tancovat ohnivý tatarský tanec a sbírat do košíčku dary pro svou družinu. Koho na cestě potká, toho se musí dotknout svým dřevěným žezlem. Právě to přinese dotyčnému štěstí. Na své cestě dostává Lajkonik i skleničky na posilněnou. Musí něco vydržet, aby došel na konec cesty, kde na něj čeká primátor města se symbolickým výkupným. To aby bylo zajištěno bezpečí města před vpády nepřátel. Stačí pouhých patnáct minut chůze od nejznámější krakovské pamětihodnosti, hradu Wavelu, a ocitnete se v jiném světě. Řeč je o židovské čtvrti Krakova, známé pod jménem Kazimierz. Její atmosféra je těžko popsatelná, musí se zažít. Je to město duchů, pokud tu nejste zrovna v momentě, kdy sem vpadnou hordy turistů. Před druhou světovou válkou žilo v Krakově téměř sedmdesát tisíc Židů. Tvořili čtvrtinu veškerého obyvatelstva. Ne všichni bydleli v Kazimierzi, ale historicky to byla jejich čtvrť. Po válce se do Krakova vrátila jen hrstka židovských obyvatel. Kazimierz je jedinou dochovanou židovskou čtvrtí se synagogami, hřbitovy, náměstím. Některé domy, přestože jsou opuštěné, působí dojmem, jakoby si někdo jen odskočil od plotny. Nezdá se, že by je jejich nájemníci opravdu chtěli dobrovolně opustit. Při procházce čtvrtí si člověk představuje jednotlivé lidské osudy, které se za různými dveřmi odehrály, a které ve většině případů skončily v koncentračních táborech. V době socialismu Kazimierz pustla. V posledních letech ale jakoby se znovu nadechla, a navzdory úctě k historii, která tudy prošla, zde opět tepe život. Někteří průvodci Kazimierz dokonce srovnávají s londýnskou čtvrtí Soho nebo pařížskou Quartier Latin. V době natáčení Schindlerova seznamu tu byla jen jedna kavárna a knihkupectví. To už není pravda. Dnes je útočištěm umělecké bohémy, kde se dá plně kulturně žít.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group