ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Město z bažin

 

mesto2TEXT A FOTO: MICHAL DVOŘÁK

 

V místech, kde se dnes procházíte po širokých göteborských bulvárech, kde vychutnáváte atmosféru bezpočtu kaváren a kde uskakujete z cesty typickým modrým tramvajím, se před čtyřmi sty lety rozprostíraly nekonečné bažiny a mokřady.

 

Který blázen by tu stavěl město? Sám král Gustav II. Adolf. A měl k tomu pádné důvody. Přestože byli švédští Vikingové ve středověku postrachem Baltu, tak v novověku si museli jejich potomci přístup k jižnímu pobřeží poloostrova tvrdě vybojovat. Území na jihu dnešního Švédska, a tedy prakticky veškerý obchod se západem Evropy, totiž ještě na začátku 17. století kontrolovali Dánové. Když však i poslední zbytky švédské suverenity na pobřeží – obchodní městečko Nya Lödöse a pevnost Älvsborg – padly do rukou Dánů, uchýlil se král Gustav II. Adolf k překvapivému kroku. Pevnost Älvsborg za obrovské peníze od nepřátel odkoupil a v roce 1619 vydal příkaz k rychlé výstavě silně opevněného města při ústí řeky Göty. Výstavba města na území plném mokřadů se zdála být nerealizovatelná. Král se však obrátil na ty, kteří jsou ve stavění na vodě nepřekonatelnými mistry – na Holanďany. Nepřátelé byli stále nedaleko, a tak nebyl čas na nějaké urbanistické kotrmelce. Holandští stavitelé proto použili osvědčené plány, podle nichž nedávno vystavěli Batavii (dnešní Jakartu) na Jávě. Za dva roky vyrostlo na vysušených bažinách město křižované vodními kanály a širokými ulicemi. Dostalo jméno Göteborg a díky svým silným zdem s řadou dělových bastionů, třem mohutným pevnostem a širokému obrannému kanálu patřilo mezi nejopevněnější města té doby.

 

ZVÍTĚZIL OBCHOD

Výhodná poloha Göteborgu okamžitě přilákala za jeho bezpečné hradby stovky kupců. Město tak bylo od počátku velmi kosmopolitní – vždyť v první městské radě zasedalo deset Holanďanů, sedm Švédů a jeden Skot. Po urovnání vztahů mezi Švédy a Dány v roce 1660 už nic nebránilo tomu, aby se z Göteborgu stalo největší obchodní centrum a brzy i druhé největší město Švédského království. Významně tomu přispělo i založení Východoindické společnosti v roce 1731, díky níž se skandinávské město rozzářilo pestrými barvami a provonělo exotickým kořením. V budově společnosti byla aukční síň, která měla nevídané privilegium – všechno zboží dovezené z Dálného východu švédskými loděmi muselo být prodáno právě zde. Východoindická společnost tak nesmírně bohatla a její představitelé si nechávali stavět velkolepá sídla na hlavních ulicích. Dodnes jsou na některých fasádách patrny dálnovýchodní motivy, v nichž se na svých cestách obchodníci zhlédli. Právě architektura 18. století dává tvář centru města, starších památek je tu pomálu. Většina staveb z göteborských počátků byla totiž dřevěná, a tak je nejstarší zachovalou budovou Kronhuset z let 1642-54, kde byl korunován Karel X. Gustav, později zde bylo vojenské skladiště a dnes je tu luxusní obchodní centrum. Turisté také většinou nevynechají návštěvu nedalekého náměstí Gustava Adolfa s budovou trestního soudu z roku 1672 a samozřejmě ani starou budovu Východoindické společnosti, která dnes poskytuje prostor expozicím Městského muzea.

 

mesto

 

VŘELÝ JIH SEVERU

Srdce Göteborgu lemované širokým kanálem a obehnané mnoha parky je na první pohled úžasně otevřené. Tento dojem znásobují jak široké a závratně dlouhé bulváry, tak i poměrně nezvyklá – na skandinávské poměry – vstřícnost jeho obyvatel. Říká se, že Göteborg je jediné švédské město, kde vás lidé občas osloví jako první. Možná je to národnostně bohatým původem města, možná je to tím, že Göteborčané žijí přeci jen jižněji, než chladní Stockholmané. Svou roli však jistě hraje i přítomnost největší švédské univerzity a skoro padesáti tisíc studentů. Obrovské množství studentů lačných po vzdělání se musí někam vměstnat, a proto je město plné stovek kaváren a hospůdek s neopakovatelnou atmosférou. Tou se nakonec může pochlubit celý půlmilionový Göteborg. I přes svou fantastickou polohu na břehu moře, obklopen kouzelnými ostrůvky (v létě plnými opalujících se Švédek), není vyhlášenou turistickou lokalitou, a tak je tempo města pozvolné až klidné. Ulicemi ladně proplouvají tramvaje, jejichž modrá barva připomíná vodu, na níž je město vystavěno. Voda je v Göteborgu živlem nepřehlédnutelným – linek lodních trajektů je tu více než těch autobusových. Symbolem Göteborgu je pak samotný Poseidon, shlížející na centrum na náměstí Götaplatsen. Důkazem přívětivé atmosféry města je pak to, že se tu usazují Švédové z jiných koutů země (dokonce i ze Stockholmu), kteří Göteborgem původně pouze projížděli, využívajíce jej jako bránu do Evropy.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group