ikoktejl

Juditin most

Juditin most

 

   Text a foto pod vodou: Petr Slezák

   foto nad vodou: Jaroslav Kašpar

 Krátce po roce 1154 byl v jednom českém lese pokácen vzrostlý dub. Kde přesně rostl, ani kdo ho pokácel, se dnes již nedozvíme. Více než 800 let po jeho pokácení se však dozvíme, k čemu bylo jeho dřevo použito. To vše díky potápěčskému průzkumu dna Vltavy jen pár metrů severně od Karlova mostu a díky archeologickému průzkumu zbytků románského Juditina mostu, na kterém pracuje Národní památkový ústav.

Spojení obou břehů Vltavy v Praze bylo v návaznosti na obchodní cesty důležité od pradávna. Původní brody mělké řeky nahradil dřevěný most, o kterém jsou zmínky v kronikách z desátého a jedenáctého století. Kamenný Juditin most byl postaven v letech 1158 až 1172 za vlády Vladislava II. Pojmenován byl pravděpodobně po jeho choti Juditě Durynské. Byl to nejstarší kamenný most v Českých zemích.

28. ledna 2010 přijíždíme na malostranský břeh Vltavy, parkujeme na břehu přímo pod Karlovým mostem a připravujeme potápěčskou výstroj a foto techniku. Na místě nás již čekají Ing. arch. Ondřej Šefců a PhDr. Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu. Náš úkol je najít a pokusit se zdokumentovat stav základového dřevěného roštu jednoho z pilířů Juditina mostu. O něco výše proti proudu jsou na náplavce připravené dva čluny Policie ČR, která nám tak poskytla nezbytnou logistickou podporu.

Se zájmem pozorujeme hladinu tekoucí Vltavy a dohadujeme se, jaká asi bude viditelnost. Víme, že na pořízení fotodokumentace čehokoli v pražských vodách Vltavy máme jen pár dní v roce. Většinou to bývá začátkem února, kdy je voda nejchladnější, ale viditelnost je nejlepší z celého roku. Dalším negativním faktorem je proud. Máme naplánované dva ponory. Na první půjdu s Janou a na druhý s Norbertem. Plán je jednoduchý – maximální hloubka kolem tří metrů (víc tu není), délka ponoru bude záviset především na tom, co najdeme a jak dlouho to budeme fotografovat a také samozřejmě na chladu.

Ve výstroji nastupujeme na policejní člun, který nás odveze na místo předpokládané polohy základového roštu. Místo máme označené bójí. Skočíme do vody, ze člunu si nechám podat fotoaparát a na hladině se přesouváme k bóji. Voda má 2 °C. To je o tři stupně víc než pod ledem za polárním kruhem, proběhne mi hlavou. S pohledem na Karlův most se zanořujeme.

Základy pilířů Juditina mostu se stavěly do jímek obehnaných kůly. Z jímek se vyčerpala voda a na jejich dno se pokládaly dřevěné rošty. Na ty se pak stavěly samotné kamenné pilíře. Smyslem dřevěných roštů bylo rozložení hmotnosti pilířů. Na rošty se používaly dubové trámy, protože dubové dřevo je tvrdé a těžké. Pobytem ve vodě se jeho vlastnosti ceněné ve vodním stavebnictví ještě zlepšují.

Hloubka u bóje jsou tři metry. Na dně si s Janou odsouhlasíme směr podle kompasu a vydáváme se na průzkum. Přestože dnes není proud řeky nijak silný, cítíme ho a občas se musíme přidržet něčeho na dně. Manipulace s fotoaparátem není v takových podmínkách jednoduchá. Snažím se při průzkumu držet aparát jen v jedné ruce a druhou se přidržovat dna. Mé první dojmy jsou smíšené. Tolik nepořádku jsem tady nečekal. Se zájmem si prohlížíme každý kámen, který má jen trochu pravidelné tvary a přemýšlíme, jestli to může být část Juditina mostu nebo část Karlova mostu. Základní obhlídka terénu nám trvá asi dvacet minut.

Nacházíme spoustu zajímavých věcí jako např. několik bot, různé kovové trubky, kusy oblečení, odpadky a téměř všude mince, které házejí lidé pro štěstí z Karlova mostu. Průběžně pořizuji několik snímků kamenných kvádrů. Viditelnost je lepší, než jsme čekali. Odhadujeme ji tak 1,5 až 2 m. Už jsem pod vodou fotil kde co, v různých světelných podmínkách a v různé viditelnosti, ale tohle je opravdu výzva. Naštěstí je ve vodě dostatek světla na to, aby fotoaparát dokázal zaostřit bez pomocného ostřícího reflektoru, což nám dost usnadňuje práci.

Jsem trochu zklamán. Má představa byla taková, že se zanoříme a na relativně rovném dně zcela jasně identifikujeme kamenné kvádry nesoucí známky opracování a vévodit tomu všemu bude dřevěný rošt. Zatím v té hnědočervené vodě nejsem schopen (kromě odpadků) identifikovat téměř nic. Pokračujeme v průzkumu. Janu v té viditelnosti vedle sebe spíše tuším, než vidím. Po necelé půl hodině nacházíme dřevěný rošt. Opírám se ploutvemi o kameny na dně, abych se udržel v proudu, protože obě ruce budu potřebovat na focení. Zbytek dřevěného roštu, který je částečně zanesen sedimentem a kameny, není nijak velký. Odhaduji to tak na 2 x 2,5 m. Fotodokumentaci pořizujeme z různých stran a různých úhlů. Snažím se kombinovat nastavení intenzity obou blesků, jejich pozici, clonu a čas fotoaparátu tak, aby vznikající snímky měly dokumentární hodnotu a byly použitelné pro další výzkum. Jinými slovy, aby na nich v této viditelnosti bylo něco vidět.

Po hodině pod vodou se vynořujeme u člunu. Ledové rampouchy na schůdcích na člun nám připomenou roční dobu. Janu vystřídá Norbert, který bude měřit rozměry jednotlivých trámů roštu. Jako měřidlo s sebou bere část geodetické měřící latě.

3. února 1342 byl Juditin most stržen náhlou povodní způsobenou oblevou. Vyspraven byl dřevěnými lávkami. Takto provizorně opraven sloužil dále. V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o postavení nového kamenného mostu. Architekt Petr Parléř ho stavěl několik metrů jižněji od poničeného Juditina mostu. Nový most byl dokončen roku 1407 a dodnes je jedním ze symbolů Prahy.

Pod vodou pokračujeme v pořizování snímků roštu, ke kterému přikládáme měřidlo. V druhé části ponoru se pohybujeme směrem k malostranskému břehu a snažíme se o zdokumentování dřevěných kůlů trčících ze dna. Na pohled připomínají pařezy stromů. Jsou to ale zbytky různých dřevěných pomocných konstrukcí, vzniklých při výstavbě Juditina mostu, nebo jsou to zbytky kůlů provizorní dřevěné lávky spojující jednotlivé části Juditina mostu po jeho poničení povodní v roce 1342. Ke konci druhého ponoru se vracíme k dřevěnému roštu a odebíráme vzorek dřeva pro dendrochronologické zkoumání.

Dendrochronologie je exaktní vědecká metoda určování stáří dřeva. Letokruhy zkoumaných vzorků se porovnávají se vzorovými řadami a datum kácení stromu se tak dá určit s přesností na kalendářní rok.

Závěr zprávy o dendrochronologickém datování stáří dubového trámu z roštu pilíře Juditina mostu, kterou zpracoval Ing. Jaroslav Dobrý, DrSc., zní takto: Strom, ze kterého byl zhotoven trám roštu pilíře Juditina mostu, byl skácen nedlouho po roce a. D. 1154, patrně v šedesátých letech 12. století.

Na hladině plují ledové kry a vzduchem poletují sněhové vločky. Po dvou hodinách vylézáme na břeh, sundáváme výstroje a pijeme horký čaj. Hlavou se mi honí myšlenky na to, kde jsme a co jsme viděli pod vodou. Na to, jak staré historie jsme se dotkli. Přemýšlím o tom, kdo a kde asi pokácel ten vzrostlý dub, ze kterého před více než osmi sty lety někdo postavil základový rošt pilíře prvního kamenného mostu v Praze. Myslím na to, kolik energie v tom kusu dřeva je a kolik energie je vlastně v těch všech kamenech staré Prahy. Myslím i na to, kolik toho již viděla ta řeka. Od malička mám Prahu rád a považuji ji za jedno z nejhezčích měst. Díky povaze mé práce jsem se potápěl a fotil pod vodou na nejrůznějších místech světa a v nejrůznějších podmínkách. Ponor u zbytků pilířů Juditina mostu v mém rodném městě patří k zážitkům, na které jen tak nezapomenu a jsem rád, že jsem tuto příležitost měl. Za spolupráci pod vodou děkuji Janě Hřebejkové a Norbertu Bidrmanovi, za hladinové fotografie Jardovi Kašparovi, za odborný archeologický dohled Ing. arch. Ondřeji Šefců a PhDr. Zdeňku Dragounovi a za logistickou podporu poříčnímu oddělení Policie ČR. Bez nich by tyto fotografie nevznikly.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group