ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Velkoměsto na dlani

 

velkomesto2TEXT A FOTO: MICHAL DVOŘÁK

 

Je tomu deset let, co německá vláda opustila město Bonn a zemi začala řídit z Berlína. Bonn tak setřásl břemeno západoněmecké metropole, které mu neslušelo, a vrátil se k tomu, co mu jde nejlépe – hraje první housle při Beethovenově festivalu a vybízí k vyjížďkám na nejkrásnější úsek Rýna. Osud si s Bonnem pohrál zajímavě.

 

Původně nenápadné lázeňské město na hony vzdálené od velké politiky se mělo stát hlavním městem západního Německa a jednou z nejdůležitějších figur studené války. V roce 1949 se rozhodovalo, které město bude metropolí západní části rozdělené země a volba padla právě na Bonn. A to díky spolkovému kancléři Konrádu Adenauerovi, který se narodil v nedalekém Kolíně, v Bonnu studoval a jeho okolí mu přirostlo k srdci. Bylo rozhodnuto. Adenauer si prosadil svou i přesto, že zřízení hlavního města ve vhodnějším Frankfurtu nad Mohanem by vyšlo o 95 milionů marek levněji. Město se sice dostalo do centra geopolitického zájmu, zároveň se ale dostalo do řečí. Zlí jazykové si utahovali z velikosti německého hlavního města a přezdívali mu Spolková vesnice (Bundesdorf) či Hlavní město bez postřehnutelného nočního života (Bundeshauptstadt ohne nennenswertes Nachtleben). Ačkoliv měli kritici vlastně pravdu, tak o důležitosti města svědčilo například to, že zde sídlila tehdy největší americká ambasáda na světě – srovnatelná s dnešní ambasádou v Bagdádu.

 

LUDWIG KAM SE PODÍVÁŠ

Když v roce 1990 přišel Bonn o status hlavního města a o devět let později se odtud do Berlína odstěhovala i vláda, tak se mnoho obyvatel strachovalo, že Bonn ztratí poslední punc světovosti a definitivně tu chcípne pes. Jakoby za ta léta v centru mediální pozornosti zapomněli na skutečný a překvapivě velký turistický potenciál svého města. A není to pouze fenomén Ludwiga van Beethovena, který se zde narodil a na jehož stopy či odkazy narazíte ve městě v každé druhé ulici. Lidé si tu slavného rodáka připomínají jak uctivě a decentně (například bronzovou sochou na Münsterplatz), tak i s rozšafností sobě vlastní. Z výloh tak na vás zírá Ludwig pankáč, Ludwig Elton a mnoho dalších Ludvíčků všech podob, barev vlasů a počtů končetin. Bonn se ale může pyšnit i jinými věcmi – například svou dvoutisíciletou historií. Vyrostl na základech římského tábora, nedaleko se pak rozkládala mohutná římská vojenská pevnost Castra Bonnensis (či jednoduše Bonna). S rozlohou 250 tisíc metrů čtverečních jde o největší známou římskou pevnost, postavenou pro plně vybavenou legii i s pomocnými jednotkami. Po několika staletích pevnost posloužila jako zdroj kamene pro gotickou zástavbu města. Možná i pro skvostnou baziliku sv. Martina (Bonner Münster), která vyrostla na základech prastarého kostela svatých Cassia a Florentina. Oba křesťanští mučedníci právě zde ztratili hlavu pro svou víru. Dnes jsou oba patrony města a jejich hrdinství připomínají dvě obří kamenné hlavy jakoby pohozené za bazilikou. Architekti na bazilice také ocení, že jde o nejzachovalejší románsko-gotickou stavbu mimo Itálii, Čechy pak může zaujmout, že právě zde byl v roce 1346 korunován Karel IV. římským vzdorokrálem.

 

VŠUDE JE BLÍZKO

Prohlídka bonnského historického jádra nezabere mnoho času ani sil. Ovšem pouze v případě, že je návštěvník hluchý a slepý k životu kolem. Centrum Bonnu je sice jako dlaň, ale na každém jejím prstě jsou desítky pozoruhodností. Mnohdy s pohnutým osudem. Během druhé světové války totiž v bonnských střechách našly zalíbení spojenecké bomby a centrum téměř srovnaly se zemí. Nepřekvapí proto, že mnoho budov, kterým byste hádali čtyři sta let, jsou vlastně repliky z poválečné revitalizace města. Například nádherná barokní stará radnice na Marktplatz. Největším lákadlem Bonnu sice zůstává Beethovenův rodný dům a zároveň muzeum na ulici Bonngasse, ale návštěvníci města si dokážou Bonn vychutnat do posledního doušku výborného ryzlinku. Příjemná velikost Bonnu, jeho útulnost, nonšalantnost a citovost (ovšem bez přehnaného sentimentu!) přímo vybízí k víkendovým aktivním i odpočinkovým pobytům. Zvlášť když je město také branou do údolí středního Rýna, jednoho z nejkrásnějších koutů Evropy.

 

velkomesto

 

ZA VÍNEM I VÝHLEDY

Údolí řeky mezi Bonnem a Mohučí nabízí to, co žádná jiná řeka na světě – na sto padesáti kilometrech zde napočítáte na čtyřicet hradů a patnáct zámků, což střednímu Porýní vyneslo zápis do seznamů UNESCO. Většina z nich shlíží na stříbrnou hladinu Rýna ze skalních ostrohů či hustě zalesněných kopců, což v 19. století dojímalo romantické duše z celé Evropy a inspirovalo je to k řadě jedinečných uměleckých počinů. Přímo v Bonnu můžete nasednout na výletní loď a z její paluby pak obdivovat scenerii, jíž se v téměř nezměněné podobě kochal třeba lord Byron. Okolí řeky je protkáno cyklostezkami – některé se pohodlně vinou po břehu, po jiných lze ale funět po vrcholcích kopců. Výhledy na veletok a jeho okolí jsou však k nezaplacení. Stejně jako doušek výborného vychlazeného rýnského ryzlinku, na který zde narazíte snad ještě častěji než v Bonnu na Ludwiga. Rýnská vinařská oblast patří k nejsevernějším v Evropě, ale zdejší příznivé klima se podepisuje na vyhlášené kvalitě zejména ryzlinku, který představuje sedmdesát procent produkce místních vinic. Červené víno je pak doménou svahů kolem říčky Ahr, divoké dcery Rýna, která do veletoku ústí asi třicet kilometrů před Bonnem. Městečkům Ahr či Ahrweiler pak nechybí nic, co zkušený degustátor vína i pijan samouk k životu potřebují. Nedaleko středověkého Ahrweileru navíc nedávno archeologové objevili obrovskou římskou vilu z 5. století, kde si můžete připomenout počátky pěstování opojné vinné révy v těchto zaslíbených končinách.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group