ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Císařská ŇADRA

 

nadra2TEXT: MICHAL DVOŘÁK

 

Na mnoha trzích v Jemenu můžete narazit na krásné stříbrné tolary s podobiznou Marie Terezie na lícu, dvouhlavou orlicí na rubu a vyraženým letopočtem 1780. Tamní užvanění obchodníci vás budou zapřísahat, že jsou to originály z 18. století, přestože jde pravděpodobně o ražbu současnou.

 

Je ale možné, že narazíte na skutečný originál, který před staletími urazil tisíce kilometrů z evropských mincoven, aby skončil na prašném jemenském tržišti. Rakousko-uherský tolar s podobiznou Marie Terezie, který se začal razit v roce 1741, se v krátké době stal velmi populární nejen v celé monarchii, ale i u jejích obchodních partnerů. K velké radosti spekulantů všeho druhu totiž tolar obsahoval více stříbra, než byla jeho nominální hodnota. Hladina stříbra v minci byla později upravena na správnou míru, ovšem tolar zůstával populární. Platilo se jím hlavně při obchodech s Osmanskou říší, které se tehdy říkalo Levanta. Odtud pramení i jméno tolaru – levantský či levantinský. Obrovské popularitě se tolar těšil nejen v Levantě, ale i v Somálsku, Etiopii, Keni a na celém pobřeží od Tanzanie po Mosambik. Největší nadšení ale vzbuzoval v arabském světě, hlavně v Saúdské Arábii, Jemenu, Maskatu a Ománu, kde se stal regulérní měnou. Příčina obliby je nasnadě – portrét císařovny Marie Terezie. Islám zakazuje muslimům ztvárňovat lidskou postavu, ale zde dostali již hotové dílo, navíc se jednalo o portrét ženy s odhalenou šíjí, hlubokým dekoltem a fascinujícím poprsím. Nazývat tolar podle odhalené ženy si však Arabové netroufli, a tak mu říkali abu tayr (ten s ptáky) a abu reesh (ten s peřím) podle orlice na rubu mince. Obchodníci si jej cenili také pro jeho stálou hodnotu stříbra, což z něj dělalo jednu z nejtvrdších měn tehdejšího světa. Tolary se zprvu razily v celé řadě mincoven císařství včetně pražské či kremnické, ale později se výroba přesunula do Vídně. Marie Terezie zemřela v roce 1780 a o tři roky později rozhodla vídeňská dvorní komora, že mince navždy ponese letopočet císařovniny smrti. Levantinský tolar si uchoval svou hodnotu až do 20. století.

 

nadra

 

Když například vyhlásila Indie clo na dovoz čistého stříbra, zbohatlo mnoho lidí na tom, že v Evropě nakoupili stříbro, nechali z něj vyrazit tolary a s těmi pak obchodovali v Indii. Při italské invazi do Habeše v roce 1935 to byly právě levantské tolary, kterými si Italové v zemi kupovali vliv. V některých zemích (například v Jemenu) se tolar coby oficiální měna udržel až do 60. let minulého století. Předpokládá se, že mincovny v průběhu staletí vyrobily neuvěřitelných 400 milionů kusů levantského tolaru. Produkce však pokračuje dodnes – novoražby z vídeňské mincovny jsou populárním suvenýrem a jejich cena se pohybuje od tří do čtyř set korun. Ať už se vám ale do ruky dostane zářící novoražba ze specializovaného obchodu nebo omšelý, upatlaný tolar z arabského bazaru, je jisté, že právě držíte jednu z nejcharismatičtějších mincí, kterou člověk vytvořil.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group