ikoktejl

Fotografujeme ryby

Fotografujeme ryby

 

   Text a foto Jan Hájek

Ryby (a další vodní živočichové) bývají zpravidla nejčastějším objektem zájmu podvodních fotografů. Mohou měřit od několika málo centimetrů až po několika metrů. Ryby žijící na korálovém rifu hýří všemi barvami, zatímco ryby volného moře jsou zbarveny spíše monochromaticky. Některé nám dovolí se přiblížit, jiné prchají sotva nás zahlédnou. Při fotografování ryb tedy musíme být schopni se vyrovnat s velkou variabilitou okolních podmínek.

První snímky začínajícího fotografa obvykle zachytí rybu zezadu nebo oproti tmavému dnu. Takové snímky však nikoho neohromí. Zezadu má smysl fotografovat jen vědě dosud neznámé druhy živočichů, obří krakatice, ocas velryby, atp. Snímek ryby by měl být pořízen tak, aby její hlava směřovala k objektivu zepředu (popřípadě z boku) a aby bylo dobře vidět její tělo i ocas. O zajímavosti snímku přitom rozhoduje i horizontální pozice fotografa vůči rybě (vodorovně, šikmo zdola nahoru nebo mírně šikmo shora dolů). Vždy je třeba zaostřovat na oko ryby, které musí být na snímku dobře viditelné. Není-li oko ryby na snímku ostré, patří snímek do koše.

Důležitým předpokladem kvalitního snímku je dostatečné přiblížení k fotografovanému objektu. Přitom je však nutné vyvarovat se překročení tzv. únikové vzdálenosti, která je u každého živočicha jiná. Překročení této vzdálenosti vyhodnotí ryba jako své ohrožení a prchá, ve vzácných případech naopak útočí. Fotograf musí odhadnout, nakolik se může přiblížit. Dodržování následujících pravidel nám však může pomoci přiblížit se k rybě až překvapivě blízko:

1.  Vyhněte se kontaktu očí, ryba to považuje za zájem predátora.

2.  Uklidněte svou mysl, vaše vzrušení doprovázené bioelektrickou aktivitou ryba cítí, vyhodnotí ho jako vzrušení predátora a dává se na útěk.

3.  Plavte pomalými pohyby, dýchejte klidně a pravidelně. Ryby vám obvykle dovolí přiblížit se k nim spíše z hloubky než od hladiny.

4.  Nikdy neplavte přímo proti rybě, plavte paralelně, vyhýbejte se kontaktu očí a pozvolna zkracujte vzdálenost. Buďte trpěliví, nespěchejte.

5.  Používejte krytí, plavte skryti za korály nebo za kameny tím směrem, kde očekáváte, že se s rybou setkáte.

6.  Při přibližování k rybě zatajte dech, výdech v těsné blízkosti může rybu vyplašit.

7. Pokud jste se ocitli za rybou a ta plave směrem od vás, je v tuto chvíli pro fotografování ztracena. Nepokoušejte se plavat za ní, odhadněte kam plave a pokuste se dostat k tomu místu oklikou.

8.  Nikdy nezahánějte rybu do úzkých, vždy jí nechávejte dostatek prostoru k úniku. V případě ohrožení se živočichové dokážou velice účinně bránit, vy tak riskujete zranění.

9.  Často nejlepším způsobem, jak se přiblížit, je zůstat bez pohybu na místě. Po několika minutách začnou ryby připlouvat do vaší bezprostřední blízkosti.

10.       K některým denním rybám je možno se nejvíce přiblížit v noci, když spí.

Docílení dobrého snímku ryby vyžaduje předvídavost, je třeba neustále odhadovat, co udělá ryba v příštím okamžiku, rozhodnutí zmáčknout spoušť pak musí o zlomek vteřiny předcházet tomu, kdy se ryba ocitne v ideální pozici. Při fotografování ryb dvojnásob platí, že štěstí přeje připraveným, stále je proto třeba přizpůsobovat nastavení fotoaparátu aktuálním podmínkám, aby při nečekaném setkání s rybou stačilo jenom zmáčknout spoušť. I při velmi rychlé akci je nutné záběr intuitivně komponovat, a dbát na to, aby ryba byla na snímku zachycena celá a neměla „ořezané“ ploutve či ocas.

Pokud budeme fotografovat pestré ryby, je třeba se k nim přiblížit co nejvíce, abychom minimalizovali množství vody mezi bleskem, rybou a objektivem, a tím zamezili absorbci barev. Použití blesku pro docílení maximální sytosti barev je samozřejmostí.

Budeme-li fotografovat ryby volného moře, žraloky, manty, atp., musíme počítat s tím, že se k nám nepřiblíží víc než na dva až tři metry. Tomu je nutné přizpůsobit volbu objektivu, při použití širokoúhlého objektivu by byl žralok na výsledném snímku sotva patrný. Zcela jinou funkci bude mít při fotografování oceánských ryb blesk. Již nepůjde o restaurování barev, protože objekt vzdálený dva a půl metru bude vždy působit monochromaticky, půjde o přisvícení a zdůraznění objektu. Protože bílá břicha těchto ryb odrážejí světlo nezvykle silně, bude třeba snížit intenzitu bleskového světla o jednu až dvě clony. V tomto případě využijeme smíšené expozice, kdy tělo ryby exponujeme za pomoci přirozeného světla (čas závěrky by při tom neměl být pomalejší než 1/90) a hlavu ryby jen přisvítíme malým množstvím bleskového světla. Velmi podobně budeme postupovat při fotografování hejn stříbrných ryb, jako jsou barakudy, kranasi nebo mořani. Opět využijeme smíšené expozice, bleskové světlo však budeme dávkovat s velkou opatrností, tyto ryby odrážejí světlo jako zrcadlo. Zpravidla bude třeba potlačit bleskové světlo o dvě až tři clony. Mořští savci jako delfíni, kosatky a velryby nesnášejí bleskové světlo, proto je vždy fotografujeme jen bez blesku.

A rada na závěr: pokud neusilujeme o dokumentární snímek do atlasu ryb, snažme se do snímku dostat ještě další dimenzi, např. interakci ryby s potápěčem, zajímavou perspektivu či kompozici s podvodní krajinou v pozadí.          

www.janhajek.cz

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group