ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Dotazník pro Michala Jona

 

dotaznik

Ptal se Michal Dvořák, foto archiv Michala Jona

 

 

Michal Jon je dlouholetým partnerem Lucie Kovaříkové, se kterou sdílí vášeň k cyklocestování.

 

Má za sebou tříletou cyklistickou cestu kolem světa (byl teprve druhým Čechem, kterému se to podařilo) a další desetitisíce ujetých kilometrů po všech kontinentech. Je členem klubu 7K, spoluautorem šesti knih o cyklocestování a s partnerkou Lucií také často o svých cestách přednáší. První velká cesta: S rodiči do rumunských Karpat, nechodil jsem ještě ani do školy, ale pamatuji si to celkem živě. První velká cesta na kole byla pak s Lucií v roce 1995, ujeli jsme 5017 kilometrů z Helsinek přes Nordkapp do Prahy. Nejmagičtější místo: Andy. Patagonie. Ohňová země. Antarktida. Buddhistické a šintoistické chrámy. Neopakovatelné setkání: Určitě s Mongolem Ulzimbátem, který nás po přejezdu hranice z Ruska pozval na čaj a pečeného berana, hodovali jsme hned vedle silnice. Ale i všechna ostatní setkání, která na cestách zažíváme, jsou svým způsobem neopakovatelná, jedinečná. Největší strach: Když jsme stanovali u policejní budovy kdesi na Sibiři a začalo se tam v noci střílet. Naštěstí policisté dobře mířili, takže se kulky našemu stanu vyhnuly. Ráno povídali, že pálili po autu, které nechtělo zastavit na kontrolu. Co jste na cestách neočekával ani ve snu: Při poslední cykloexpedici do Patagonie, kam jsme se před rokem vrátili po čtyřech letech, jsem si uvědomil, jak se svět strašně rychle mění, jak se posouvají hranice civilizace, jak mizí „konec světa“. Asi je to nevyhnutelné, ale jde to ukrutně rychle. Nezapomenutelné jídlo: Když se nám v Gobi rozbil vařič a my jsme po celodenní etapě v písku a sněhu večeřeli bujónovou kostku s kouskem chleba a zapíjeli to ledovou vodou, bylo 10 °C pod nulou. Nic odpornějšího jsem nejedl, ale dojedl jsem to. Nejsmutnější loučení: Smutné to je pokaždé, když nějaké místo člověk opouští. Říkám si vždycky, zda se tam ještě někdy vrátím, zda toho člověka ještě někdy uvidím. Ale kupodivu nejsmutnější jsem byl, když jsem stál s Lucií po třech letech před posledním kilometrem cesty kolem světa, došlo mi, že za jediný kilometr ta cesta skončí a že už nikdy nebude. Co si vždy berete s sebou: Mám talisman, už pětadvacet let ho stále beru s sebou. Je to figurka — šmoula v kimonu. Posledních sedmnáct let k němu na cesty přibírám i Lucku. Jaké místo byste určitě doporučil: Jižní Ameriku kvůli krásné přírodě a milým lidem. Národní parky jihozápadu USA – nejen kvůli přírodě samotné, ale i kvůli poznání, jak se lze o tu křehkou krásu starat. Co rozhodně nezapomenout: Zdravý rozum. Otevřené oči. Vědomí, že já, civilizovaný Evropan, nepocházím z pupku světa. A partnera, se kterým se budu dělit o své bezprostřední dojmy.

 

dotaznik2

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group