ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Kamenný otazník v buši

 

otaznik2Text a foto Jaroslav Mareš

 

Již první Evropané, kteří pronikli na jih Afriky, slýchali v přístavních městech legendy o zříceninách tajemného kamenného města kdesi ve vnitrozemí.

 

O městu postaveném mezi řekami Limpopo a Zambezi na planině mezi vysokými horami, obklopeném zlatými doly, opuštěném a bez života. Jen majestátní orli jako strážní duchové dávných stavitelů krouží nad ním. Nikdo neví, kdo toto město postavil, ani kdy je opustili jeho obyvatelé. Je obehnáno vysokými zdmi, které se klikatí v buši jako obrovský kamenný had, jako věčný otazník, hozený do našich dnů rukou mrtvých z dávné minulosti. Jméno města dnes nese celá země – Velké Zimbabwe.

 

SKALNÍ PEVNOST

Šplhám nahoru na skalní pevnost. Snad bych měl napsat na nedobytnou skalní pevnost – málem jsem ji totiž nedobyl. A to jsem nemusel čelit odporu obránců... Přístup? Příkrá a úzká skalní soutěska, po níž by dva lidé vedle sebe neprošli. Vysoké strmé schody vytesané do skály. Těžce dýchám, svaly na nohou téměř vypovídají poslušnost. Proklínám se, že jsem si do tašky, kterou mám přes rameno, vzal kromě těžkého fotografického vybavení i dvě dvoulitrové láhve s vodou. Má žena vyběhla schody jako srnka, a když vidí, jak se vleču, čeká na mne na širších plošinkách, kde vedle sebe dva lidé projdou. Plošinek není mnoho. Konečně stojím na vrcholové plošině Skalního komplexu a kochám se nádherným výhledem. Tam kdesi dole vidím jako na dlani Velké ohrazení, kterým jsme před chvílí procházeli. Zříceniny Zimbabwe se dělí na tři části, nejznámější z nich je Velké ohrazení. Je to obrovská elipsa vykroužená kamennou zdí, která je místy až jedenáct metrů vysoká a pět metrů široká. Velké kamenné kvádry k sobě přiléhají tak přesně, že nebylo nutné při její stavbě použít maltu.

 

ZÁHADNÁ VĚŽ

Ohrazení má v průměru asi 100 metrů a po obvodu 255 metrů. Na jedné straně se u nejvyšší zdi tyčí snad nejvíce fotografovaný objekt zimbabwských zřícenin, velká kónická věž vysoká přes deset metrů. Nikdo neví, k jakému účelu byla postavena, není totiž dutá, ale plná. To vedlo k nejrůznějším dohadům, včetně těch, že je v ní ukryt poklad. Pár chtivých nadšenců se ji dokonce pokusilo zdola částečně rozebrat, nenašli však nic. Místo sice bylo rychle opraveno, ale dodnes je dobře patrné. Opravená část stěny je poskládána mnohem primitivněji než původní stavba. Napadlo mě, že kdyby tam někdo chtěl opravdu zazdít poklad, neuložil by jej dole, ale v nejobtížněji přístupné části, tedy nahoře ve výšce deseti metrů. To by také mohlo vysvětlit, proč byla věž postavena do takové výše. Budu se tam muset ještě jednou podívat a tuhle svou teorii prověřit! Od kónické věže vede mezi vysokými zdmi směrem k severnímu hlavnímu vstupu úzký, sedmdesát metrů dlouhý průchod, kterým se dalo nepozorovaně projít. Kdoví, k čemu sloužil, když ve věži nikdo sídlit nemohl! Jedenáct metrů vysoká vnější zeď tohoto průchodu, nazývaného Central Paralel Passage, je široká dole šest metrů a nahoře čtyři metry. Je považována za technicky nejdokonalejší stavbu starého Zimbabwe. Kromě toho má Velké ohrazení ještě dva další boční vstupy, a to západní a severozápadní. Uvnitř ohrazení jsou pak zbytky stěn dalších budov, které zřejmě sloužily členům královské rodiny jako příbytek. Vědci se přiklánějí k názoru, že se pravděpodobně jednalo o matku místního krále a jeho ženy.

 

HISTORIE NA DLANI

Mám co dělat, abych odsud shora našel skromnou budovu muzea, kde jsme si prohlíželi nejen zmenšený přehledný model Velkého ohrazení, ale i předměty nalezené ve zříceninách. Keramika, čínský porcelán, skleněné výrobky, železné nástroje a zbraně, zlaté, měděné a bronzové ozdoby, sošky, mísy a nádobky zhotovené z mastku. Rituální královské relikvie i předměty denní potřeby obyčejných lidí. Především jsme však obdivovali nádhernou sbírku sošek legendárních mýtických ptáků, totemových symbolů zimbabwských králů. Je jich osm, každý trochu jiný, každý z nich skrývá své vlastní tajemství. A tam po straně vlevo je další část zdejších zřícenin, nazývaná Údolní komplex. Byl rozsáhlou sídelní čtvrtí zdejších obyvatel, jejichž počet v době největšího rozkvětu Velkého Zimbabwe v letech 1250−1450 našeho letopočtu odhadují archeologové na dvacet až čtyřicet tisíc.

 

SRDCE ZIMBABWE

Mnoho návštěvníků se nechá odradit příkrým výstupem na Skalní komplex a spokojí se s tím, že si prohlédne Velké ohrazení a muzeum. Připraví se tak o mnoho. Je to nezapomenutelný zážitek, prolézat velkými kameny vestavěný Skalní komplex na vysoké žulové skále mezi gigantické balvany, skalní stěny, soutěsky a přírodní skalní tunely. Zapůsobilo to na mne mnohem silněji a dramatičtěji než poklidná prohlídka Velkého ohrazení včetně jeho slavné kónické věže. Zde je nejstarší část Velkého Zimbabwe, jeho srdce, jeho zkamenělá historie. Archeologové dokázali, že Skalní komplex byl obýván nejméně tři sta let. Místo aby trhali a otesávali obrovské balvany, volili stavitelé cestu nejmenšího odporu. Včlenili skalní masiv do kamenných staveb, čímž dosáhli jedinečného výsledku. Vzniklo množství malých enkláv propojených klikatými soutěskami, skalními chodbami, tunely a krátkými schodišti. Každá enkláva sloužila jinému účelu. V jedné byla například objevena pec, v níž se tavilo zlato. Nejvýraznější strukturou komplexu je rozlehlá Západní plošina, která se po vysilujícím výstupu před návštěvníkem otevře jako první. Nádherný výhled z ní je odměnou za podstoupenou námahu. Všude kolem přírodní i umělé věže a věžičky. A brána, vyzývající k dalšímu, nyní již jen krátkému výstupu. Procházíte z jedné enklávy do druhé a nevycházíte z údivu.

 

otaznik

 

POSVÁTNÉ MÍSTO

Vystoupíte po několika příkrých schodech úzkou chodbou a octnete se ve Východní enklávě, v nejposvátnějším místě dávno zaniklé říše. Zde se nacházelo tajemné centrum náboženských a čarodějných obřadů i kamenný trůn krále, na který usedal při nejvýznamnějších rituálních obřadech. Právě zde na kamenných pilířích stálo šest soch mýtických ptáků, které jsme viděli před pár hodinami dole v muzeu. Stačí jen trochu přivřít oči a zmocní se vás kouzlo tohoto tajemného místa, které je opředené dohady a o kterém nikdo nic konkrétního neví. Rituální monotónní zpěv kněží, nejvyšší dvořané shromáždění kolem vyvýšeného kamenného trůnu, na něm král v bohatě zdobeném purpurovém rouchu, ověšený zlatými šperky se zlatou čelenkou nebo korunou na hlavě. A kdesi hluboko dole pod skálou vyrovnané šiky ebenově lesklých těl černých bojovníků, táhnoucích do války, jejíž úspěch má rituál zajistit. Les oštěpů se zaleskne krví v dohasínajících slunečních paprscích a nad shromážděným davem se rozhostí šero. Nahoře na skále však tajemné spojení s nadpřirozenými silami pokračuje. Zaplanou ohně a skalní vrchol se v mihotání plamenů zbarví rudě. Silueta krále se vztyčí, jeho mnohonásobně zvětšený stín se promítne na ozářenou žulovou stěnu. Dole za zvuků tamtamů začnou bojovníci svůj tanec jako v extázi, neboť nad sebou vidí přízračného stínového obra, svého krále, který jim slibuje slavné vítězství. Možná to bylo i jinak. Kdysi dávno se tu však odehrávalo něco velkého, i když my dnes nevíme co. Tajemnou atmosféru tohoto místa cítíte tak silně, že se nemůžete mýlit.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group