ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Není banán jako banán

 

Text a foto Libor Kunte, ilustrace Dalibor Nesnídal

 

Není banán jako banán, a tím pádem není banánovník jako banánovník. A jaké že jsou v tom rozdíly? Banán je správně vžitý pojem pro tu část, kterou jíme – tedy pro plod rostliny rodu banánovník.

 

O jejich různorodosti jasně vypovídá fakt, že u rodu banánovník dnes botanická věda uznává přibližně čtyřicet původních druhů a mnoho vyšlechtěných odrůd. Využívají se nejen k pěstování chutných plodů, ale také jako textilní rostliny pro získávání vláken.

 

ROD MUSA

Rod banánovník (Musa), patří do samostatné čeledi banánovníkovitých (Musaceae), která zahrnuje ještě další tři blízce příbuzné rody pěstované v tropech pro okrasu. Banánovníky jsou vlastně jedny z největších bylin světa, protože jejich zdánlivý kmen ve skutečnosti vytvářejí hustě nahlučené, spirálovitě sestavené pochvy listů. Čepel listu je dlouhá dva až pět metrů a široká bývá čtyřicet až osmdesát centimetrů. Ačkoliv je okraj listové čepele celistvý, směrem k hlavnímu žebru se list větrem trhá. V době dospělosti začne středem stonku prorůstat klasovité květenství dlouhé až dva metry. U nejspodnější části jsou samičí květy, ze kterých se po opylení vyvíjejí plody. Uprostřed květenství vyrůstají sterilní oboupohlavné, takzvaně jalové květy. Na špici květenství pak najdeme květy samčí, produkující pyl.

 

OVOCE I ZELENINA

Plodem banánovníku je bobule. U nás ji známe především jako zelenavou, později žloutnoucí a podlouhlého tvaru. Plody botanických banánovníků jsou ale různě velké, barevné a některé se v plné zralosti dokonce samy „loupou“. Kromě ovocných banánů se v tropech pěstuje i skupina takzvaných zeleninových banánů nebo-li plantejnů. Jejich plody jsou za syrova nejedlé, protože obsahují velké množství škrobů, ale po tepelné úpravě slouží jako příloha nebo hlavní jídlo. Buď se pečou na oleji, nebo se vaří ve vodě a teprve pak se loupou. V mnoha asijských zemích mají pro tamní obyvatelstvo mnohem větší význam než banány ovocné. Samotný rod Musa – banánovník, pochází z oblasti jihovýchodní Asie, kde byl původně rozšířen především v Indonésii, Malajsii a Indočíně. Dnes se pěstuje v tropech celého světa, přičemž největší plantáže ovocných banánovníků jsou ve Střední Americe, ve velkém se pěstuje také například v Brazílii nebo v Thajsku či na Filipínách.

 

KDE JSOU PECKY?

Všimli jste si, že v žádném banánu, na kterém si pochutnáváte, nejsou semena? Ovocné odrůdy banánovníku totiž tvoří plody partenokarpicky, to znamená bez oplození, čímž se v plodu nevyvinou ani semena. U botanických druhů banánovníků, které vytvářejí plody až po opylení a oplození, je dužina plná velmi tvrdých černých semen. Pokud by tomu tak bylo i u ovocných banánů, museli bychom vyplivovat „pecky“ stejně jako u pomerančů nebo mandarinek. A jak se bezsemenné odrůdy tedy množí, když netvoří semena? Velmi jednoduše! Vytvářejí dostatek odnoží, které slouží jako ideální rozmnožovací materiál. Jednak jsou velmi rychle použitelné pro výsadbu a zároveň nesou přesně shodné genetické vlastnosti jako mateřská rostlina. Jinými slovy, odrůdy ovocných banánovníků jsou vegetativně množené klony, což je u zahradnických rostlin zcela běžný postup, na rozdíl od klonování v živočišné říši.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group