ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Dinosaurus mezi rostlinami

 

dinosaurus

Text: Lenka Stránská, foto: Botanická zahrada Liberec a ISIFA

 

 

Welwitschie podivná (Welwitschia mirabilis) je zvláštní rostlina. Prohlížíte-li si ji v botanické zahradě, nebo ve volné přírodě, máte- li to štěstí, možná vám přijde, že si své přízvisko zaslouží.

 

Nepatří zrovna mezi nejkrásnější zástupce pozemské flóry. Stejný názor měl zřejmě i ředitel botanické zahrady v anglickém Kew, který obdržel materiál o této rostlině od Friedricha Welwitsche, rakouského botanika, vědce a lékaře slovinského původu. Ten tuto rostlinu objevil v roce 1859 v jedné z nejstarších pouští světa – Namib a skromně se přikláněl k zachování původního domorodého názvu tumboa. Rostlina na první pohled zaujme svými dvěma stále dorůstajícími kožovitými listy (vzácně třemi), které na konci zasychají, odumírají a třepí se. Dá se to nazvat nekonečným procesem dorůstání. Welwitschie podivná se vlastně nachází po celý svůj život v klíčícím stadiu, což je ve světě rostlin opravdu výjimečné. Slovo život u ní znamená opravdu dlouhý život! Botanikové ji někdy s trochou nadsázky nazývají rostlinným dinosaurem, neboť její věk se dá těžko odhadnout. Nazveme-li ji živoucí fosilií, nebudeme daleko od pravdy. Dožívá se tisíce a více let a podle uhlíkových rozborů nejsou výjimkou exempláře, které mohou pamatovat počátek našeho letopočtu, dobu prvních římských císařů. Volně rostoucí dávnověkou rostlinu najdeme pouze v Angole a Namibii. Namibijci jsou na ni natolik hrdi, že ji mají ve státním znaku. Podle informací z liberecké botanické zahrady, kde se pěstuje, je v přírodě chráněná, ale v místě svého výskytu vzácná není, roste zde v hojném počtu a vyhynutí jí zatím nehrozí. V době sucha slouží jako potrava pro antilopy a nosorožce, kteří okusují její listy a vyplivují tvrdá vlákna. Také místní obyvatelé živoucí fosilii dříve s oblibou konzumovali – chutnalo jim zejména jádro samičí rostliny, které prý bylo velmi dobré buď syrové, nebo pečené v horkém popelu. Snad proto dostala welwitschie také přezdívku „cibule pouště“. Podle místa výskytu je zřejmé, že je velice nenáročnou rostlinou, dokonale adaptovanou na podmínky pouště. Vláhu získává z noční mlhy, její listy mají z obou stran průduchy, které pomáhají srážející se vláhu na listech vstřebat a umožnit její stékání ke kořenům. Dalším zdrojem životodárné tekutiny je pro welwitschii podzemní voda, kterou si dokáže opatřit svým kůlovým kořenem.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group