ikoktejl

Makro svět Bílého moře

Makro svět Bílého moře

 

   Text a foto Petr Slezák

 Na Bílém moři jsem za poslední roky strávil nádherné potápěčské týdny. V zimě, kdy je toto vnitrozemské moře na severu Ruska zamrzlé (odtud jeho název) jsou tím, co mě tam táhne, především podvodní ledové scenerie s trojrozměrnými bloky ledu a vynikající viditelnost.

Potápění pod ledem s pestrobarevným mořským životem je nezapomenutelná kombinace dojmů. Na jaře, když led roztaje, je tím lákadlem možnost pozorování tuleňů. V květnu se na Bílém moři vyskytují tuleni grónští, aby zde přivedli na svět mláďata. V létě a na začátku podzimu má Bílé moře kouzlo jakéhosi výletu mimo čas. Drsná severská příroda, pestrý podmořský život a na druhé straně sbírání hub, borůvek nebo brusinek a pikniky u ohně. 

Jedna věc je ale pro Bílé moře charakteristická po celý rok. Je to nekonečně pestrý drobný makro život. Rozhodl jsem se tedy, že budu věnovat několik dní jen focení těch nejmenších živočichů, které budu schopen objevit. Často se mi totiž stávalo, že jsem při úpravě fotek v počítači objevil na snímku (kromě hlavního objektu, který jsem fotil) i další drobné živočichy, kterých jsem si při ponoru ani nevšiml.

 

   Žahavci

Tato skupina mořských živočichů se na Zemi objevila zhruba před 600 miliony let. Patří do ní korálnatci, sasanky, medúzy a polypovci. Žahavci mají paprsčitě souměrné tělo tvaru jednoduchého měchýře se žahavými rameny okolo otvoru, který slouží jak k přijímání potravy, tak i k vylučování. Žahavci mají obecně dva typy uspořádání těla. Sasanka žije přichycená k podkladu a přijímací otvor s rameny směřuje vzhůru. Druhou formou je medúza, která dokáže plavat, a ramena s přijímajícím otvorem směřují dolů.

Koráli nebo sasanky se umějí rozmnožovat jak pučením, kdy vytvářejí geneticky shodné kopie dospělého jedince, tak i pohlavním rozmnožováním, kdy vznikají uvnitř polypů spermie a vajíčka.

Množství ramen, ve kterých se nacházejí žahavé buňky, se u polypů korálnatců různých skupiny liší. Zástupci osmičetných (Octocorallia) mají osm ramen. Šestičetní (Hexacorallia) mají počet ramen v násobcích šesti.

Tkáně některých korálů a sasanek jsou jakoby žíhané bílými střípky. To jsou tzv. sklerity – malé úlomky uhličitanu vápenatého, které pomáhají udržet měkkým „větvím“ vzpřímenou polohu.

 

   Měkkýši

Tyto mořské živočichy s velmi rozmanitou stavbou těla můžete vidět jak ve velkých hloubkách, tak i v přílivové zóně. Někteří žijí pasivně na mořském dně nebo v usazeninách, jiní jsou zdatnými lovci se složitou nervovou soustavou. Do skupiny měkkýšů patří plži, mlži a hlavonožci. Mnoho měkkýšů má velmi dobře vyvinuté smysly, jako hmat, čich, chuť i zrak.

Nahožábří plži jsou příkladem plžů bez ulity. Kyslík z vody přijímají pomocí vnějších žáber vyčnívajících v zadní části jejich těla.

Většina měkkýšů při rozmnožování prostě vypustí spermie a vajíčka do okolní vody. Oplodnění je vnější a žádná rodičovská péče u nich neexistuje. Jednotlivci mohou mít oddělené pohlaví nebo jsou hermafroditi (mají samčí i samičí pohlavní orgány). Nahožábří vypouštějí spermie i vajíčka, ačkoli nemohou vlastními spermiemi oplodnit vlastní vajíčka.

 

   Členovci

Skupina členovců je pravděpodobně nejrozmanitější skupinou tvorů na Zemi. V moři jich však žije poměrně málo. Většina mořských členovců jsou korýši. Jejich larvy tvoří podstatnou část zooplanktonu, což je společenstvo drobných plovoucích organismů, tvořících základ všech mořských potravních řetězců. 

Vzhledově se mohou výrazně lišit, ale všichni mají vnější kostru, která je buď tenká a pružná, nebo naopak zpevněná uhličitanem vápenatým. Tělo je článkované a má různý počet kloubnatých tělních přívěsků.

Způsoby získávání potravy jsou mezi korýši velmi odlišné. Většina krabů je mrchožravých a živí se rozkládající se organickou hmotou. Jiní jsou lovci využívající svá klepeta. Někteří korýši se živí filtrováním vody.

Když korýši dosáhnou dospělosti, mohou se zvětšovat jen tak, že při růstu svlékají starý krunýř a nahrazují ho větším.

 

   Ostnokožci

Název této mořské skupiny živočichů (Echinodermata) je odvozen od řeckého výrazu pro „ježčí kůži“. Patří do ní hvězdice, ježovky, hadice, lilijice a sumýši. Mají paprskovitě tvarované tělo a vnitřní vápenitou kostru.

Tělo ostnokožců je souměrné v pěti rovinách, což je patrné především u hvězdic, hadic a schránek ježovek.

U většiny ostnokožců jsou pohlaví oddělená a k rozmnožování dochází vypouštěním vajíček a spermií do vody. Jednotlivci se při rozmnožování často sdružují do větších skupin, aby zvýšili svou šanci na úspěch.

Mezi ostnokožci nalezneme býložravce, filtrátory i dravce. Masožravé druhy hvězdic vychlípí svůj žaludek kolem kořisti a usmrtí ji trávicími šťávami.

Pokud nemíříte na Bílé moře kvůli potápění pod ledem, ale právě kvůli pestrému drobnému životu, doporučuji konec léta. Na přelomu srpna a září je již počasí na polárním kruhu spíše podzimní, ale nebudou vás v lesích obtěžovat komáři tak, jako v červenci. Navíc jsou lesy plné hub a lesního ovoce. Voda je touto dobou nejteplejší za celý rok. Na hladině má kolem 10 °C a pod termoklinou, která je přibližně ve 20 m, 4 °C5 °C.

Počasí je na Bílém moři proměnlivé a těžko předvídatelné. Zima je tu dlouhá a krutá. V únoru se běžná denní teplota pohybuje okolo –15 °C, ale při proudění arktického vzduchu klesá až k –4°C. Může se však stát, že počasí ovlivní teplý vzduch proudící z Atlantiku a teplota vzduchu vystoupí na +6 °C.

V zimním období je bílé moře téměř půl roku zamrzlé a tloušťka ledu dosahuje někdy i více než 1,5 m.

Teplota vody v zimě je –0,5 °C na hladině (pod ledem) a s hloubkou klesá na –2 °C. Salinita vody Bílého moře je 27,5 ‰–28 ‰, což je o něco méně než v Severním ledovém oceánu. Příliv a odliv je pravidelný v půldenních cyklech. Rychlost přílivu se pohybuje od 0,1 do 4 m/sec. Viditelnost pod vodou dosahuje úžasných 20–40 m.

Většina těchto fotografií vznikla během dvou dní při ponorech na lokalitách u ostrova Kastjan. Použitá technika: fotoaparát Nikon D80, podvodní pouzdro Nexus, objektiv Nikkor 105 mm, 2 blesky Inon Z-240.        

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group