ikoktejl

Silvestr Pěkník

Silvestr Pěkník

 

Instruktor trenér IANTD pro vrakové a trimixové potápění, pro míchání všech dýchacích směsí, instruktor pro trimixové potápění s CCR rebreathery, CMAS instruktor ***, instruktor pracovního potápění atd.

Aktivní potápěč od roku 1967. Po návratu z Kuby, kde prožil každodenní velmi intenzivní kontakt s mořem, vstupuje do ZO Svazarmu Permon. První potápěčské kurzy, jako byla ŠPP – Škola přístrojového potápění, absolvuje u Standy Huvara, nestora ostravského potápění.

Postupně si zvyšuje kvalifikaci až na stupeň instruktor první třídy – nyní CMAS I ***.

V roce 1978 společně s Honzou Jahnsem přechází do potápěčského klubu Alvin. V této době se rodí dlouhodobá spolupráce Alvinu s Centrálním mořským muzeem v Gdaňsku. Silva se aktivně zapojuje do dění, které znamená zlom v jeho potápěčském životě. Velmi blízký vztah s potápěči Centrálního mořského muzea, zejména s vedoucím skupiny Lechem Nowiczem, přetrvává dlouhou dobu. Spolupráce je úspěšná, společně se daří archeologické práce pod vodou na vracích Solen a W27, dále aktivní pátrání po vraku zvaném Porcelanowiec, který střeží čínský porcelán významné historické hodnoty.

V mezidobí působení na území Československa se Silva stává vedoucím pracovních akcí, které provádí potápěčský klub Alvin na přehradách severomoravského kraje. Koncem 80. let končí svou kariéru jako geologický inženýr a stává se zaměstnancem potápěčského klubu.

Rozsah prací, které klub provádí, je velmi široký.Toho si všímá i Ostravské televizní studio a práci potápěčské skupiny pojímá jako jeden z motivů seriálu Velké sedlo. O kvalitě seriálu nebudeme hovořit, nicméně Silva je zde obsazen do role vedoucího potápěče, což je role šitá mu na míru a jako jediný z neherců pronese během děje dvě krátké věty. Ostatní má na starosti vedoucí celé potápěčské skupiny v podání herce Ivana Vyskočila. Silvovo charisma a tato filmová zkušenost z něj zcela po právu dělají významnou celebritu potápěčského světa u nás.

Od r. 1990 majitel potápěčské firmy Alvin Pěkník, specializace na pracovní potápění s působností po celé republice, spolupracuje na vytváření vzdělávacího programu pro profesní potápěče v rámci Sdružení profesních firem podnikajících v oboru potápěčské komerční činnosti. Z mnoha pracovních akcí, kterých jsem se měl možnost se Silvou zúčastnit, považuji za nejvýznamnější např. výměnu sedmitunové hradicí tabule vtokového objektu horní nádrže Dlouhé stráně, práce v šedesátimetrové hloubce na dolním vtoku přehrady Slezská Harta, havarijní akce na díle Gabčíkovo, kdy došlo ke zborcení vrat zdymadla atd.

V roce 1998 společně absolvujeme instruktorský kurz IANTD u Tomáše Konárka, a to na stupeň Advanced EAN Instruktor, společně s Danem Hutňanem, Tomem Klojdou, Sašou Mikulou atd. Mícháme společně s Markem Hášou trimix pro hloubkové sestupy, první po skoro osmnáctileté odmlce a Silva podporuje náš hloubkový sestup do 130 m do Hranické propasti v roce 1998. Tady vzniká technické potápění v Československu.

Silva společně s Markem Hášou, Mirkem Lukášem a mnou stojí u zrodu výcvikového systému Extended Range Diving v rámci subkomise pro technické potápění Svazu potápěčů České republiky.

V roce 2001 odjíždím spolu s ním a Zbyňkem Hrdinou na Floridu, kde dokončujeme naše vzdělání v technických oborech u výkonného ředitele IANTD Toma Mounta.

Silva se stává instruktorem trenérem pro vrakové a trimixové potápění,dále trenérem pro míchání všech běžných dýchacích směsí, později instruktorem pro trimixové potápění s CCR rebreathery.

Po návratu se Silva aktivně podílí na mnoha projektech výzkumu a dokumentace vraků v oblasti Baltského moře. Za nejvýznamnější lze hodnotit akci pořádanou National Geografic, při níž pořizoval jedny z prvních záběrů vraku Goya včetně lidských pozůstatků jako připomenutí jedné z největších lodních katastrof minulosti (společně s vraky Steuben a Wilhelm Gustloff). Organizuje mnoho velmi zajímavých ponorů na Baltu, společně se skupinou Baltic Wrecks, s posádkami lodí Hestia a Litoral, Centrálním mořským muzeem atd. Účastní se jedné z prvních společných česko-maďarsko-slovenských expedic na vrak lodi Szent Isztván atd. Takže souhrnně, ačkoli Čech, suchozemec – je právem považován za evropskou špičku vrakového potápění – a to není jen můj názor, ale názor všech, kteří měli možnost se s ním potápět na Baltu. Tento názor je podepřen množstvím úspěšných výprav, které sám organizoval, a dále jeho dlouholetými zkušenostmi s vrakovým potápěním.

V posledních čtyřech letech patří k jedné z nejpozoruhodnějších postav potápění s elektronickými CCR přístroji s uzavřeným okruhem. Z jeho zkušeností již čerpali mnozí uživatelé těchto moderních přístrojů.

Sám používá CCR rebreather Menthes, suchý oblek Poseidon Unisuit, DPV skútr Zeuxo, UW světla LOLA, Bíba, DS Pro, BCD kompenzátory od Radka Husáka… Jeho suchý oblek je starší než ten, který našel v potápěčském muzeu ve Stockholmu, přes frekvenci jeho ponorů je oblek v lepším stavu, než všechna ta moderní komerce.

V příbuzné oblasti jeskynního potápění se aktivně podílí na zajištění výzkumných prací v Hranické propasti jako člen Hranického krasu Olomouc, organizuje výpravy do maďarských termálních krasových jeskyní jako jsou Tapolcza, János Molnár, Hevíz, a je jedním ze členů záchranného týmu při řešení potápěčské nehody v jeskyni Rákóczi Barlang, dále je členem společné československé výpravy do jeskyně Izvor Glavač, kde jako jeden z tzv. push diverů provádí první průnik do hloubky přesahující 100 m.

Myslím, že to, co Silva znamená v oblasti vrakového potápění, je srovnatelné s veličinami jeskynního potápění současné doby, jakými jsou Hutňan, Husák, Žilina a spol.

Za společně prožité ponory, akce a část naší potápěčské kariéry

David Skoumal

 

   Zeptali jsme se

 

   Co vás k potápění přivedlo, jaký byl první impulz?

Díky zahraniční stáži svých rodičů jsem jako středoškolák žil pár let na Kubě, kde jsem měl možnost trávit celý volný čas šnorchlováním ve vodách Karibiku a Atlantiku.V té době byly podmínky zcela jiné než dnes a jako jinoch jsem propadl spearfishingu – lovu ryb harpunou. Moje nejoblíbenější gumovka má na pažbě asi 700 zářezů

 

   Horká chvíle

Když jsem na jedné potápěčské akci ve Svobodných Heřmanicích ztratil v noci svého psa Bonýška (dle autora článku se jedná o jednoho z nejkultovnějších potápěčských psů, známého účastí na mnoha výpravách, zejména na Baltu).

Tu noc jsem okamžitě vystřízlivěl a zestárnul o pět let. Naštěstí se Bony choval jako správný buddy a neopustil lokalitu, takže jsem ho našel za pár hodin na stejném místě.

 

   Nezapomenutelný ­okamžik

Každý povedený ponor s kamarády, zvlášť když moderní technika šlape tak, jak má! 

 

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group