ikoktejl

Jak chutná norský Vevang

Jak chutná norský Vevang

 

   Napsala a vyfotografovala Alena Voračková

 Po více než dvou stovkách ponorů ve středozemních mořích a čtyřleté absenci slané vody v logbooku (mateřské povinnosti) bylo pro mě potápění v norském Vevangu zcela neotřelým zážitkem. Zvlášť, když jsme si, připraveni na nejhorší, užívali slunečné počasí a klidné moře.

Vzhledem ke vzdálenosti destinace zvolila většina zúčastněných leteckou dopravu. To bylo možné díky podpoře organizátorů (Jirky Katrušáka a Petra Vaverky), kteří nám přivezli na místo zátěže, potápěčské láhve a část proviantu. Norské aerolinky naštěstí akceptují, kromě klasického palubového, dvě zavazadla na osobu, každé do 20 kg. Díky tomu jsme zbytek výstroje a věcí touto cestou bez problémů přepravili.

Po dvouhodinovém letu je to z letiště v Trondheimu do Vevangu při využití trajektu 240 km. Jak nicotné proti 1900 km a 12 hodinám na trajektu z dánského Frederikshavnu do Osla, které museli absolvovat ostatní.

Na místě jsme v sobotu odpoledne, rozhodujeme se s potápěním počkat do druhého dne. Bydlíme v typickém norském domku 300 metrů od moře. Máme k dispozici zařízenou kuchyni, obývací pokoj, dvě koupelny a pět ložnic. Před okny je kryté sezení s typicky porostlou střechou a výhledem na fjord.

 

   První ponor v Norsku

Slunce a bezvětří jsou příslibem krásného úvodního ponoru. Budeme se potápět ze břehu v moři u skalnatého ostrůvku. Betonový stůl a lavice, které tu máme k dispozici, jsou v pár minutách obtěžkány potápěčskou výstrojí. Než se nastrojíme, obhlížíme nejvhodnější vstup do vody. Porosty chaluh začínají hned u břehu a není proto dobře vidět, jaká je tady hloubka. Nakonec se ukazuje, že je bezpečné do vody skočit „v plné polní”.

K ostrůvku přeplaváváme po hladině a nedočkavě se zanořujeme na stěnu porostlou chaluhovým lesem. První dojem je velmi zvláštní. Zkoumáme tyto příjemně zbarvené „podvodní palmy”, které nás obklopují, a ve skalních puklinách objevujeme první obyvatele, mohutné kraby (Cancer pagurus). Na listech chaluh a na skalách to žije: mlži, poustevníčci, ježovky, hadice a především hvězdice rozličných velikostí, tvarů, struktur a barev. Nemohu se odtrhnout od křehkých pospolitek průsvitných (Clavelina lepadiformis). Tvoří kolonie až 2 cm velkých pohárků, tzv. zoidů. Typicky severská okrasa místních útesů laločnice prstnatá (Alcyonium digitatum), také zvaná „prsty mrtvého muže”, vyhledává místa s dobrým prouděním vody.

Chvílemi kolem nás krouží hejna malých tresek. Větší ryby si ale drží odstup a když se přiblížíme, mizí v porostu. V 18 m nacházíme na chaluhách snůšku sépiích vajíček a na římsách pátráme po umně maskovaném ďasovi mořském. Zatím bezúspěšně. Vynahrazují nám to pestří pyskouni růžoví (Labrus bimaculatus) a také červení okouníci (Sebastes marinus), kteří dobře kontrastují se zelenohnědými listy chaluh. Pravidelnými souputníky téměř všech ponorů se stávají medúzy (Cyanea capillata) se závojem smrtících vláken. Je to největší medúza, se kterou se lze v chladných mořích setkat.

Viditelnost se pod 10 metry vylepšuje z 8 na 12 metrů. Pod 25 metry hloubky dosahuje okolo 20 metrů. Světla ubývá o dost rychleji, než jak jsem zvyklá z průzračně modrých vod Středozemí. Očekávané proudy se zatím nekonají, jen na rohu ostrůvku u vstupu do zálivu s námi moře něžně houpe i ve větší hloubce.

Cestou zpět objevujeme pod velkým kamenem šedozlatého mořského mníka (Molva molva). Má krásně smutný pohled. Když si odmyslím vousek, co má na bradě, trochu připomíná úhoře. Zbytek party na hladině s nadšením oznamuje dostaveníčko s vlkoušem (Anarhichas lupus). Podvodní život severu nezklamal. Je mi ale jasné, že během šesti ponorů, které tu uděláme, se nám dostane jen jeho lehké ochutnávky.

 

   Výměna buddyho

Přestože je Norsko známou rybářskou destinací s rekordními úlovky především tresek obecných (Gadus morhua), během ponorů se tyto až 180 cm velké ryby nevídají samozřejmě. Obzvlášť ty urostlejší se rády zdržují v hloubkách od 100–600 m.

Třetí den se jedeme potápět ze člunu do fjordu na stěnu k ostrůvku u ostrova Averøya. Moře je opět klidné a počasí nad očekávání příjemné. Během asi pětiminutové plavby míjíme sádky s lososy a můžeme pozorovat, jak ryby vyskakují nad hladinu.

Projíždíme okolo zátoky, kde na nás bude člun čekat, a protože jsme kompletně nastrojeni, je následný výsadek doslova bleskový. Fotografům jsou ještě vydáni zapouzdření miláčci a mizíme pod hladinou.

Stěna ostrůvku padá více či méně prudce do hlubin fjordu. K prozkoumání se nabízí písčité terasy, kde se snažíme najít platýze, kambaly a ďasy. Chaluhy jsou tu také, netvoří však vzpřímený les, který jsme viděli na moři. Polehávají „povadle” při stěně a jsou doslova posety stovkami převážně bílých sumek, velikých až 8 cm. Charakter porostu tak umožňuje lépe pozorovat a fotit přisedlý život.

Milena, můj buddy, se ode mne po domluvě odděluje a jde se na pár minut připojit k hlubší partě. Tak se konečně mohu v klidu pustit do focení. Narazila jsem na překrásnou sasanku karafiátovou (jediný exemplář, který jsme tu během našich ponorů viděli) a začala jí věnovat patřičnou pozornost. Zabraná do činnosti si jen pomalu uvědomuji, že mě míjí velký objekt. Trochu ve mě hrklo, když jsem zaostřila na metrovou tresku, kterou zřejmě někde pode mnou vyplašil zbytek skupiny. Snad díky tomu, že jsem na místě, téměř nedýchám a „nehrnu” se za ní, zůstává a zvědavě mě obhlíží. Plaveme pak spolu pomalu bok po boku několik minut. Zkouším se znovu zastavit a moje nová společnice opisuje kruh a přijíždí mi před objektiv. Kdybych natáhla ruku, mohla bych se jí v jeden moment snad i dotknout. Jen chvíli potom, co jsme se s treskou rozloučily, se ke mě opět připojuje Míla. Na mou chaotickou gestikulaci s cílem naznačit, o co právě přišla, jen nechápavě kroutí hlavou.

 

   Dilema, co s časem

Díky krajinným kontrastům je okolí Vevangu vhodné pro různé out­doorové aktivity. V horách lze využít značených cest, pozorovat zvířata a ptáky nebo velmi úspěšně houbařit. Členité pobřeží je jako stvořené k procházkám, pro fotografy a milovníky divoké přírody se nabízí bezpočet zátiší a překrásných scenerií. Samotná projížďka autem po „Atlantické cestě“ se spoustou mostů, spojujících skalnaté ostrůvky, s překrásnými výhledy na volné moře a fjordy je hezkým zážitkem.

Také náš program byl rozdělen na část podvodní a suchou. Velmi se mi například líbila projížďka člunem po „našem“ fjordu, spojená se zastávkou na malebném ostrůvku s vrakem cisternové lodě Sanda sug. V rezavém šatu tu odpočívá víc jak osm let.

Neméně lákavé by bylo vystoupit na nedaleký Stemhesten, který nabízí letecký výhled do kraje. Poloostrov Romsdal, na kterém se Vevang nachází, totiž protíná masivní plošina s několika vrcholy. Nejvyšší Melen, Sjurvarden a Stemhesten. Stemhesten tvoří jeden z podvrcholů nejblíže pobřeží a je pro svůj „zub“ nepřehlédnutelnou dominantou krajiny.

Byla by také škoda nenavštívit některé z měst v okolí. My jsme se zajeli podívat do 30 km vzdáleného Kristiansundu. Překvapilo mě, že je jedním z nejhustěji osídlených měst v Norsku, a to kvůli pěti relativně malým ostrůvkům, na kterých se rozkládá.

Výlet do mořského akvária v Ǻlesundu je dobrou volbou pro případné dny nepohody – zabere totiž skoro celý den. Kromě deseti obřích a řady menších akvárií zde můžete obdivovat i expozice mušlí a vypreparovaných hlubinných ryb. Všech sedmdesát druhů chovaných ryb a jiných živočichů náleží k fauně norských vod. Celkem tady v nádržích přebývá 6000 živočichů. Každodenní velkou atrakcí je krmení ryb potápěčem v největší nádrži, kam připlouvá přesně ve 13.00.

 

   Sedm dní nestačí

Týden plný potápění a výletů utekl ve společnosti vodou spřízněných duší velmi rychle. Domů jsem se vrátila s nejlepšími dojmy a s rozhodnutím podniknout sem časem další výpravy. Nestihli jsme třeba udělat žádný noční ponor nebo vystoupit na okolní kopce. Jsou to jedny z mnoha výzev pro příště. Nezbývá než poděkovat Jirkovi Katrušákovi z Podvodních pouzder a Petrovi Vaverkovi za výbornou organizaci suchých i mokrých akcí a transferů.    

 

Západ Norska

Západ Norska se pyšní největší koncentrací fjordů na naší planetě. Fjordy − dlouhé mořské zálivy − se zformovaly při ústupu ledovců. Ty prohloubily říční údolí a daly vzniknout úzkým kaňonům, které zaplavilo moře. Nejdelší fjord Norska − Sognefjord − zasahuje 200 km do vnitrozemí a je druhým nejdelším fjordem světa. Za jeden z nejkrásnějších se považuje Geirangerfjord, který je též známý svými vodopády.

V celkovém součtu má členité pobřeží Norského království s tisíci ostrovy a fjordy obdivuhodných 83 000 km. Díky vlivu Golfského proudu panuje na pobřeží mírné klima. Poloha předurčuje Norsko k velkým sezonním výkyvům v délce denního svitu. Od pozdního května do konce července slunce v oblastech polárního kruhu nikdy nesestoupí pod horizont a většina země si denně užívá dvacet a více hodin slunečního svitu. Na druhou stranu od konce listopadu do konce ledna ho mají Norové jen poskrovnu. Severní polární kruh protíná Norsko zhruba nad jeho polovinou a hlavní město Oslo leží ještě severněji než třeba Yakutat na Aljašce nebo Magadan na východní Sibiři.

Od druhé světové války zažívá Norsko rapidní ekonomický růst a řadí se mezi nejbohatší země světa. Je například po Číně druhým největším exportérem plodů moře. Norové jsou velcí vlastenci. Zdejší patriotismus je důsledkem jejich dlouholetého boje za nezávislost. Tu získali roku 1905 po pěti stech letech cizí nadvlády.

 

   Norské moře

Norské moře, které se rozprostírá mezi Norskem, Shetlandami, Faerskými ostrovy, Islandem, ostrovem Jan Mayen a Špicberkami, je okrajové moře Atlantského oceánu. Sousedí se Severním, Grónským a Barentsovým mořem. Dosahuje maximální hloubky 3970 metrů, průměrná hloubka je 1735 m. Dno tvoří dvě výrazné pánve, Norská a Lofotská. Zasahuje sem hlavní větev golfského systému a vytváří tzv. Norský proud. Před asi 8000 lety došlo v Norském moři k obrovskému sesuvu, který způsobil vlnu tsunami.

 

   Pár tipů a postřehů:

• V této roční době (konec srpna) není problém potápět se zde v mokrém obleku.

• Potápěči určitě s sebou světlo, bójku (případně strobo) a kompas. Nechá se tu například udělat driftový ponor v přílivovém proudu, kdy bude bójka nezbytnou pomůckou.

• Viditelnost pod vodou byla i přes poměrně stálé počasí v jednotlivé dny značně proměnlivá.

• Potápět se dalo i pár metrů pod domem ve fjordu, kam jsme chodili dodýchat láhve. Je tu písčito-bahnitý svah a k vidění zajímaví živočichové. Například mlži „šelky“ nebo různí ráčci poustevníčci. Při troše štěstí tady najdete mořské ďasy nebo platýze. Trsy zanesených chaluh a řas slouží jako úkryt rybímu potěru a dalším drobným živočichům.Vzhledem k malé hloubce ponoru je zde horší viditelnost.

• K potápění není potřeba žádné povolení a je možné rozumně využívat plodů moře.

• Kvalitní outdoorová obuv a vybavení pro nepříznivé počasí by měly být samozřejmostí.

• Letenky, případně lístky na trajekt Frederikshavn–Oslo, je třeba bookovat několik měsíců dopředu.

• I přes možnost platit eury se může pár norských korun hodit.

•Přes celkovou náročnost dopravy automobilem má tento způsob několik pozitiv. Jedním z nich je možnost cestou vidět několik z nejnavštěvovanějších atrakcí Norska: Zmiňovaný fjord Geiranger s vodopády Sedm sester a Nápadník, který byl v roce 1995 zapsán na seznam památek UNESCO. Trollstigen – Trolí stezku, horskou silnici vystavěnou ve třicátých letech, vyhlídku Dalsnibba v 1500 m n. m. Také se můžete zdržet v hlavním městě Oslu, které nabízí bezpočet zajímavostí a atrakcí.

 

   Pár čísel (k srpnu 2008):

Při 323 877 km2 má Norsko pouhé 4,7 milionu obyvatel (2007).

Jedna norská koruna NOK = 3,10 Kč (ceny v NOK zhruba odpovídají numericky cenám u nás)

Cena 1l Naturalu 95 je 41 Kč.

Cena přímého zpátečního letu Praha–Trondheim je 6100 Kč (placeno 5 měsíců předem).

Letecká přeprava dvou zavazadel každé do 20 kg vyjde při jednotlivém letu na 300 Kč. V případě placení až při odletu je dvojnásobná.

Týden ubytování + 6 ponorů vč. vzduchu, láhví a olova – 9800 Kč (ponory ze břehu a z malého člunu bez intervence místní základny).

Jeden ponor z lodi s místní základnou vyjde na 1000–1500 Kč (bez vzduchu a s vlastním vybavením).

Přeprava trajektem z Frederikshavnu do Osla a zpět stojí 8000 Kč (1 automobil + pět osob).

Z Osla do Vevangu je to po silnici 700 km.

Teplota moře: hladina 15 ºC, pod 20 m 11 ºC

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group