ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

TO jsou OTÁZKY ZE ZEMĚ SVĚTLA

 

 

Mají na cizoložnici sypat kameny z auta, nebo je po ní házet?Mají se sekat ruce mečem, nebo je má uříznout chirurg?

Nikdy jste neslyšeli o státě Kelantan? Nalistujte si v atlase mapu jihovýchodní Asie a najděte si v ní východní hranici Malajsie a Thajska. Hlavním městem Kelantanu (Země světla) je přístav Kota Baharu.

 

 

Kdysi nezávislý sultanát po druhé světové válce vstoupil do malajské federace a dnes je jedním z jejích třinácti států. Pokud sem přijedete ze sousedního „hříšného“ Thajska, čeká vás po vystoupení z autobusu téměř šok. V ulicích skoro neuvidíte ženy, které by nebyly zahaleny do tradičního islámského oděvu. Za rozednění vás bude budit hlas muezzina, svolávajícího věřící k ranní modlitbě. V pátek, který je pro muslimy dnem klidu, se ulice Kota Baharu zcela vylidní a obchody zavřou. Malajsie je velmi tolerantní muslimská země s velkou čínskou, hinduistickou a křesťanskou menšinou. V metropoli Kuala Lumpuru, v romantické Melace ani v moderním přístavu Penang převládající víru jejích obyvatel na ulici nepoznáte. V Kelantanu je ale islám vidět na první pohled. A navíc tu probíhá náboženský experiment, který v mnohém rozhodne o budoucnosti jiných muslimských zemí v regionu. Otázka zní: co se stane, když se k moci dostanou islamisté? Musí to vždycky skončit jako v Íránu nebo v Afghánistánu? Kelantan byl odedávna jednou z nejdůležitějších křižovatek obchodních cest v jihovýchodní Asii. Přes Kota Baharu proudilo zboží z khmerského království Funan, ležícího v deltě Mekongu, ze siamské říše Ajuttchaja, z melackého sultanátu i ze Sumatry a Jávy. Islám sem kdysi nedorazil na zkrvavených hrotech mečů, ale s mírumilovnými arabskými kupci. Jeho příchod tu dnes oslavují v islámském muzeu. Obrazy a relikvie připomínají misionáře Tuana, který začal vykládat korán ve svém domku v džungli. První žáci tam bydleli s ním, a když se naučili víře, odcházeli domů, kde zakládali další podobné školy. Islám se tak z Kelantanu rozšířil do celé dnešní Malajsie. Kota Bharu je od těch dob považováno za požehnané město, „předsíň Mekky“. Od října 1990 v Kelantanu vládne ortodoxní Islámská strana Malajsie (Parti Islam se Malaysia, PAS). Vychází z islamismu, což je politická ideologie, která má s koránem společného asi tolik, co politika české KDU-ČSL s biblí. Islamisté se snaží vybudovat teokratický islámský stát. Mají fobii ze všeho nového a největším nepřítelem je pro ně západní modernita. Údajnou bezbožnost, materialismus a dekadentní „západní hodnoty“ chtějí nahradit návratem k „muslimské tradici“. Všichni islamisté jsou sice muslimové, ale zdaleka ne všichni muslimové jsou islamisté. Už dávno před nástupem PAS k moci platil v Kelantanu tradiční islámský zákoník šaría. Islámské soudy podle něj rozhodovaly rodinné a majetkové spory, zatímco trestní právo spadalo do kompetence civilních soudů. V roce 1993 ale PAS v rámci šaríe oprášila muslimský trestní kodex hudud, pocházející z 9. století. Spadají sem „závažná narušení Bohem stanoveného morálního řádu” (blíže viz článek orientalisty Luboše Kropáčka v Koktejlu 10/2001). Zavedení drakonických trestů, které prý mají zastavit morální rozklad společnosti, vzbudilo v Kelantanu bouřlivou polemiku. Například krádež (sarqa) se podle kodexu hudud trestá v prvním případě useknutím pravé ruky, v druhém useknutím levé nohy. Za zločin „nezákonného sexu“ (zina), kam patří třeba prostituce, homosexualita či předmanželský styk, hrozí ukamenování, za požívání alkoholu (khami) 80 ran bičem. Vláda Kelantanu sice hudud formálně prosadila, ale potrestán tu podle něj ještě nikdo nebyl. Islamisté se totiž neshodli na technickém provedení. Má kameny na cizoložnou manželku házet tradiční dav, nebo se na ni mají „moderně“ vysypat z náklaďáku? Mají se údy sekat tradičně mečem, nebo je mají řezat chirurgové s použitím narkózy? A má být poté zloději povoleno nechat si úd zase přišít zpátky? Hudud navíc zablokovala federální vláda v Kuala Lumpuru, zděšená, že se Kelantan vrací do středověku. „Jak to, že hudud nepatří do dnešní doby?!“ zlobil se kelantanský premiér Azíz Nikmát (PAS). „Islám je přece univerzální a věčný!“ Nikmát chtěl islámský trestní zákoník rozšířit ještě dál. Navrhoval třeba vypíchnout oči mužům, kteří „lačně hledí“ na cizí ženy. Prý by pak došlo k poklesu sexuálních zločinů a ubylo by rozvodů. Zakázal karnevaly, divadla, sázkové kanceláře, karaoke a další „úpadkové“ západní zábavy, které prý „ruinují charaktery“. Poručil zakrývat billboardy s reklamami zobrazujícími ženy s nezahalenými hlavami. Vše vyvrcholilo tragikomickým pokusem zakázat plastové figuríny manekýn, na kterých prodavači oděvů vystavují své zboží. Kvůli sporům PAS s federální vládou dnes v Kelantanu panuje zvláštní napětí. Islamisté testují hranice, jak daleko mohou zajít. Úřady v Kota Baharu třeba oznámí, že hodlají pokutovat firmy, jejichž zaměstnankyně budou přistiženy bez šátků na hlavě (tudung). Policie udělá pár razií a rozdá pokuty. Většina firem je odmítne zaplatit, odvolá se k federálnímu soudu a spor vyhraje. Jedním z mála vítězství islamistů tak zůstávají oddělené fronty v supermarketech pro obě pohlaví. Obyvatelé Kelantanu na ně rádi přistoupili, protože dvě kratší fronty prostě šetří čas. Vítězství islamistů mělo i docela humorné sémantické konotace. Jedna z nejkrásnějších kelantanských pláží, ležící jen pár kilometrů od Kota Baharu, se dřív jmenovala Pantai Cinta Berahi – Pláž vášnivé lásky. Zamilované svobodné páry se tu při západu slunce romanticky ruku v ruce brodily příbojem Jihočínského moře. Po zavedení kodexu hudud tím ale páchají zločin khalwat, což by se dalo přeložit jako „nemravná blízkost dvou nesezdaných příslušníků opačných pohlaví“. Kdo by chtěl kvůli rande riskovat vysokou pokutu? Na pláži proto dnes potkáte už jen rodinky s dětmi. A její „nemravný“ název úřady změnily na Měsíční pláž. Horší je ale zmatek, který hudud vnesl do soudního systému. Zatímco podle malajsijské ústavy má každý občan právo na svobodný výběr náboženství, hudud trestá odpadlíky od islámu (zločin ridda) smrtí. V Kelantanu se sice zatím nepopravuje, ale několik bývalých muslimů už skončilo za mřížemi. Největší mediální rozruch vzbudil případ čtyřčlenné rodiny konvertitů ke křesťanství, která se své „bludné cesty“ nevzdala ani po tříletém vězení. Když se po propuštění odmítla navrátit k „pravému učení“, měla jít podle rozhodnutí islámského soudu do převýchovného kurzu. Rodina se odvolala k nejvyššímu soudu do Kuala Lumpuru. Tvrdila, že po odstoupení od islámu už nad ní hudud nemá žádnou moc. Soud ale rozhodl, že náboženské otázky spadají do kompetence islámského soudu a jen ten může povolit konverzi k jiné víře. Vznikl tak začarovaný kruh. „Je islám opravdu tak slabý, že neobstojí v konkurenci a musí se prosazovat násilím?“ ptal se jeden z komentátorů. Během posledních let nebyl v Kelantanu zahájen žádný projekt se zahraniční účastí. Investoři se polekali islamistů. Dívky v šátcích, které potkáte v ulicích Kota Baharu, se ale chovají úplně stejně přirozeně jako jejich vrstevnice pár kilometrů za sousední thajskou hranicí. Chatují v internetových kavárnách, dávají si zmrzlinu u McDonalda, smějí se na vás... „Šátek mi vůbec nevadí,“ řekla mi pětadvacetiletá Anila. „Není to symbol víry, ale projev naší kulturní tradice. A navíc mi docela sluší, ne?“ Když jsem při večerní procházce dostal chuť na pivo, objevil jsem orosené láhve v prvním čínském obchůdku. Kdybych byl muslim, zbičovali by mě za to. Na příslušníky jiných náboženství ani na bezvěrce se ale v Kelantanu islámské zákony nevztahují. Zatím.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group