ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

S komornou kolem světa

TEXT: MARTIN KRSEK, HISTORIK MUZEA MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

 

V encyklopediích cestovatelů na jméno Marthy Schichtové nenarazíte. Přitom je jednou ze dvou žen, které podnikly před druhou světovou válkou cestu z Čech kolem celé zeměkoule.

Pravověrní baťůžkáři by asi její výpravu označili za „masňáckou“. Objela totiž svět luxusním parníkem, v doprovodu komorné, noci na pevnině trávila v pětihvězdičkových hotelích a jedla vybrané lahůdky. Titul cestovatel si ovšem i tak zaslouží, a to přinejmenším svou touhou zprostředkovat postřehy z exotických zemí. Sepsala unikátní cestopis, a jako vůbec první český cestovatel zaznamenala celou pouť napříč světadíly také filmovou kamerou.

 

KO1009_Schichtova_A01

 

19. LISTOPADU 1931, PRAHA, ČESKOSLOVENSKO

„Přes všechnu tu radost a napětí z očekávaného jsem pociťovala sklíčenost. Jen přítomnost mých dětí a přátel bránila, aby pocity stesku převládly. Poslední zamávání a pak vzhůru do světa. Odloučení, které má trvat pět měsíců, zanechává hlubší stopy než takové, které se počítá jen na týdny.“ Tak zní první záznam v cestopisném deníku Marthy Schichtové. 
Tato noblesní sedmačtyřicetiletá dáma nebyla jen tak někdo. Jméno Schicht mělo tehdy v Československu stejný zvuk jako Škoda či Baťa. Schichtovy závody vyráběly v Ústí nad Labem proslulé mýdlo s jelenem a bezpočet dalších známých značek jako Ceres nebo Elida. Martha se narodila roku 1884 v Liberci v boční větvi rodiny Schichtů. V Ústí, kde prožívala studijní léta u bohatých příbuzných, se zakoukala do vzdáleného bratrance Heinricha. Sňatkem se její příjmení nezměnilo, ale společenské postavení ano. Heinrich byl totiž jedním ze dvou dědiců Schichtova impéria.

Manželský pár si nechal postavit v labském údolí přímo naproti romantické zřícenině hradu Střekov honosnou vilu, připomínající spíše barokní zámek. Uplynulá desetiletí uvnitř přestála i exotická památka na pozoruhodnou výpravu Marthy Schichtové. Stěnu někdejší jídelny zdobí nástěnná malba v orientálním stylu. Tu nechala paní domu vymalovat pod vlivem zážitků z Číny a Japonska.

21. LISTOPADU 1931, CHERBOURG, FRANCIE

„Připlouvala stále blíže, a pak ležela před námi celá: plovoucí obří stavba, všechna okna naplno rozsvícená, dojem byl naprosto uchvacující,“ nadšeně popisuje cestovatelka první setkání s Empress of Britain, největším plavidlem společnosti Canadien Pacific, která pořádala pro movité klienty cesty kolem světa.

Loď se na bezmála půl roku měla stát domovem pasažérů. První třída oplývala veškerým představitelným komfortem, od kajut vybavených vlastní koupelnou, přes mramorem obložené společenské sály až po velký bazén na promenádní palubě. Potřeby pasažérů této kategorie byly opravdu jiné, o čemž svědčí i nadšený výkřik Marthy Schichtové „hurá“, když zjistila, že má na palubě k dispozici zručnou anglickou kadeřnici. „Vždyť člověk přece nechce celých pět měsíců chodit s hlavou jako vrabčí hnízdo.“

Hned začátek plavby poznamenalo malé drama. Rozbouřený oceán způsobil velké části pasažérů mořskou nemoc. Zatímco Martha Schichtová snášela houpání lodi bez obtíží, její komorná Annl musela ulehnout na lůžko a pouze ona věděla, kde se v zavazadlech co nachází. Komorná tehdy jistě litovala, že se výpravy musela zúčastnit. Je sporné, zda ji utěšoval fakt, že se po své paní stane teprve třetí ženou z Čech, která objela svět kolem dokola.

 

KO1009_Schichtova_Mikes E of B and Olympic 1935_bytenet.net

 

21. LISTOPAD 1931, NEW YORK, USA

Zdlouhavé a ponižující odbavování a úchvatné mrakodrapy. To jsou hlavní dojmy Ústečanky z prvního cíle výpravy New Yorku. Ubytovala se v hotelu zvučného jména Waldorf Astoria a z okna kamerou zaznamenala úchvatný výhled. „Před mými udivenými zraky se zvedají mrakodrapy všeho druhu. Dojem je grandiózní. Opravdu Nový svět.“

Několik dní v New Yorku využila i k návštěvě kin na slavné Broadwayi, kde si nenechala ujít pro svou inspiraci Douglase Fairbankse v jeho filmové cestě kolem světa. Její odsudek ale sklidilo chování Američanů: „Zdvořilost v této zemi neexistuje. A to na člověka zpočátku působí ve spojení s angličtinou velmi komicky. Neboť v Anglii se člověk bez ‚please‘ a ‚thank you‘ neobejde. Zde se něco takového patrně vykládá jako slabost.“ A ještě jeden osobitý postřeh zaznamenala choť mýdlového krále z Československa. Kvitovala dostatek mýdla na hotelovém pokoji.

29. PROSINCE 1931, KÁHIRA, EGYPT

Cesta z New Yorku vedla vlastně zpět k Evropě – na ostrov Madeiru, pak přes Gibraltar do Monaka, Neapole a Jeruzaléma. Zatímco se prázdná loď přepravovala Suezským průplavem, odjela Martha Schichtová vlakem do Káhiry a Luxoru za egyptskými památkami. V Suezu přistoupil na loď mahárádža se svou dcerou a jeho přítomnost zpestřovala pasažérům cestu až do Bombaje. Tady musela česká cestovatelka poprvé čelit tropickému klimatu. „Sedím ve své kabině a píšu, je nepředstavitelné vedro. Jak já ty tři týdny v tropech přežiju? Odletět nemohu, civilní letiště bude otevřeno až v létě,“ přemítala, jak se vyhnout nesnesitelným teplotám. Ale následné zážitky vyvážily její odhodlání pokračovat v cestě.

Natočila třeba zápas hadů i tradiční spalování zesnulých. „Byla jsem překvapena, jak málo je potřeba dřeva, podle mě používají špiritus nebo petrolej, nebo je to dřevo předem naimpregnováno nějakou hodně výhřevnou látkou,“ poznamenala.

10. LEDNA 1932, DILLÍ, INDIE

Nákupy drahokamů a perel v Dillí, to je to, co Martha Schichtová rozhodně doporučuje čtenářům svého cestopisu. Jsou prý totiž neskutečně velké a krásné a neuvěřitelně levné. Ale jinak v dojmech z Indie převládl kulturní šok. „Indie přímo dýchá špínou, bezpříkladně chudí a zubožení jsou její obyvatelé a je vám jich tolik, že se to v některých čtvrtích jenom hemží. Je to unavená stará rasa. Myslím, že žádný Gándhí není schopný pozdvihnout tento národ někam výš.“

Snad jen prohlídka Tádž Mahálu zanechala v cestovatelce vyloženě pozitivní dojem.

To ostrov Ceylon poskytl čistoty milovné dámě balzám na duši. „Bederní roušky i těch nejchudších jsou naprosto čisté. Dělají to tak jednoduše, prádlo rozprostřou na placatý kámen u vody a namydlí. Kartáčem nebo klackem ho pak drhnou ze všech stran,“ popsala praní domorodců.

5. ÚNOR 1932, BANGKOK, SIAM (THAJSKO)

To, že byla Martha Schichtová cestovatelka jiné společenské kategorie než většina ostatních, jí přinášelo také jiné cestovatelské zážitky. Díky svým kontaktům přijížděla do Bangkoku vybavena doporučujícím dopisem generálního konzula z Berlína pro prince Rangsita. Díky němu dostala vzápětí pozvání od princezny na čaj. „Princ mě pozdravil velice sympatickou a plynnou němčinou. Měl příjemný oduševnělý obličej, trochu mongolského typu, ale velmi, velmi laskavý. Princezna je Němka z Heidelbergu, která se neuvěřitelně rozzářila, že vidí krajanku. Vzápětí zavládla příjemná nálada, jako bychom byly dávné přítelkyně,“ popsala vzácné setkání. Na rozloučenou dostala siamské cigarety balené v barevných lotosových květech a příslib, že se šlechtický pár zastaví u Schichtů v Ústí, až zavítá příště do Evropy.

24. ÚNORA 1932, PEKING, ČÍNA

Z Číny projela česká turistka Hong¬kong, Šanghaj i Peking. I tady dostala příležitost setkat se s reprezentantem panovnického rodu, tentokrát s princem mandžuské dynastie Wang-Hung¬-Kuangem. Ukázal jí svou sbírku porcelánu. V Číně také zažila nejsilnější zážitek celé cesty i celého svého dosavadního života – letecký výlet nad Velkou čínskou zeď. „Musím přiznat, že mi během celého letu nebylo úplně dobře, a kdyby mě neovládalo nadšení, bylo by nevyhnutelně došlo ke katastrofě… Letěli jsme nad nekonečnou zemí, zbarvenou jako velbloudí srst. A náhle ležela pod námi i před námi: Velká čínská zeď, největší stavitelské dílo na zemi.“

28. ÚNORA 1932, KJÓTO, JAPONSKO

Na poznání Japonska měla Martha Schichtová celých devět dní. Navštívila Kjóto, Beppu, Kóbe, Jokohamu, Tókjó. Země jí imponovala. Předpovídala, že takto zdatný národ, organizačně talentovaný, pilný a spořivý je schopen ovládnout či dobýt celý Dálný východ i Čínu. Jistě netušila, s jakou brutalitou začne Japonsko už za pár let její prognózu naplňovat.

Jako dáma dostala v Kjótu také velmi kuriózní příležitost poznat různé odstíny každodenního života Japonců. Její průvodci ji zavedli do veřejného domu. „Museli jsme si zout boty, protože je to v zemi zvykem. Co by se té ušmudlané podlaze bez této ceremonie stalo, to opravdu nevím. Každé osobě byla přidělena jedna společnice, také nám – dámám. Tato stvoření však byla bohužel všechna příkladně ošklivá a špinavá, stejně jako jejich kimona. Tak jsme tam seděli, oboustranně v rozpacích. Přítomnost nás dam každopádně bránila jinak obvyklému stylu komunikace,“ zprostředkovala s odzbrojující upřímností nezvyklý zážitek.

25. BŘEZNA 1932, KALIFORNIE, USA

Cesta kolem zeměkoule pomalu uzavírala kruh. Během únavné plavby Pacifikem čekal Marthu Schichtovou ještě příjemný odpočinek na havajských plážích. Příjezdu do Kalifornie využila k prohlídce San Francisca. Při pohledu na jeho strmé ulice si vybavila domovské Ústí. Už se tam těšila. Mezi Američany se necítila dobře. „Mentalita průměrného Američana stojí na velmi nízkém stupni. Stačí se podívat na obsah novin. Krádeže, mordy, senzace všeho druhu, to je jejich jediná duchovní potrava. V Evropě snad není společenské třídy, která by se s něčím takovým spokojila,“ posteskla si netušíc, jak se právě v tomto ohledu Evropa Americe v budoucnu přiblíží.

2. DUBNA 1932, NEW YORK, USA

Cesta Panamským průplavem se zastávkou v Havaně mířila do svého cíle, do New Yorku. Už jakoby navíc musela česká cestovatelka na pouti domů ještě překonat Atlantický oceán a cestu přes půl Evropy.

Po návratu do Ústí vyprávěla známým své zážitky a nadšení posluchači ji přiměli, aby svůj deník zveřejnila. Vyšel roku 1933 pod názvem „Eine Weltreise in Dur und Moll“. Co se stalo s jejím unikátním cestopisným filmem, zůstává záhadou. Martha Schichtová jako sudetská Němka musela v roce 1945 se svou rodinou do odsunu, zemřela v Německu v šedesátých letech. Po jejím filmu se slehla zem. Zůstalo po něm jen 80 ilustrací z cestopisu, které pro autorku vyhotovil malíř Alfred Kunft právě podle filmových záběrů.

Překlady úryvků cestopisu: Jana Hubková a Jaroslav Achab Haidler

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group