ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

V baště hlupáků

TEXT: JIŘÍ ŠKODA

 

Žijete v Čechách? Na Moravě? Ve Slezsku či na Slovensku? Nebo snad v Kocourkově? Těžko říct. Pravdou je, že my jsme se ten pravý Kocourkov vydali hledat.

Skoro to vypadá, že neuplyne týden, abychom se nedočetli o nějakém dalším Kocourkově. Tu se jedná o zmatený obecní úřad, tu o pro někoho už moc komplikovanou situaci na české politické scéně. Pravdou je, že Kocourkov tady s námi je a bude. Ale kde se vzal?

Přirovnává-li se něco ke Kocourkovu, znamená to, že v dotyčném místě panují zmatečné a nesmyslné poměry a lidé tam jednají hloupě a nepochopitelně. Vše vychází z oblíbených příběhů o smyšleném městečku Kocourkova, kde lidé jsou tak hloupí jako nikde, dělají věci, které by nikoho jiného nenapadly, a když už dělají něco obvyklého, pak způsobem zcela neobvyklým a naprosto nesmyslným. A co víc, celému okolnímu světu jsou jenom pro smích.

LIDOVÉ KOŘENY

Typickým kocourkovským příběhem je stavba radnice v obci: Kocourkovští se rozhodli vystavět roubenou radnici, ale když hotová stavba stála, zjistila městská rada, že je budova k ničemu, protože uvnitř není nic vidět. Dlouho nad celým problémem přemýšleli, až dostali spásný nápad, že potřebné světlo nanosí dovnitř v pytlích. Venku otevřeli pytel, nachytali do něj světlo, pytel zavázali a uvnitř radnice ho opět otevřeli, aby vypustili světlo ven. Tuto činnost opakovali mnohokrát, ale nic se nedělo – v radnici byla pořád tma. Ze zoufalství je osvobodil až jeden zlodějíček, který při svém útěku z vězení vyboural do zdi cely díru, čímž způsobil zaplavení místnosti světlem. Kocourkovští byli tímto nápadem naprosto nadšení, vězně s radostí nechali běžet a ještě mu na dálku děkovali. Rozhodli se také jeho čin napodobit. Do stěn radnice vysekali tolik děr, že byla plná světla. Jenže v ní také byla trestuhodná zima, a tak v budově nechtěl nikdo dobrovolně pobývat.

Ačkoli si nejvíce lidí spojuje kocourkovské příběhy s postavou spisovatele Ondřeje Sekory, není jejich autorem. Jejich původ je mnohem starší a možná překvapí, že se ani nejedná o ryze českou specialitu, ale vesměs o motiv rozšířený po velké části Evropy. Tak třeba v Německu se městečku hloupých říká Schilda, v Anglii Gotham, v Nizozemsku Kampen, ve Francii městečku hloupých říkají Brétizy, v Polsku Pacanów, v Srbsku Balov. Svou variantu Kocourkova mají dokonce i na Moravě – říkají ji Šimperk – a na Slovensku, kde se hloupí lidé koncentrují v Čudákové.

V různých zemích má sídlo hloupých měšťanů jiné jméno a stejně tak i příběhy o nich vyprávěné jsou zčásti specifické pro každou zemi, nicméně podstata je vždy stejná a rovněž mnohé příběhy, které se vyprávějí o „Kocourkovských“, jsou ve všech těchto národních variantách stejné. Nabízí se tedy myšlenka, že všechny musejí mít logicky nějakou společnou předlohu. Pro oblast střední Evropy bychom mohli jako o výchozích uvažovat o příbězích městečka Schilda, které vyšly knižně už roku 1598 a mohly se šířit po celém Německu i mimo něj. Anglické historky z Gothamu vyšly knižně dokonce o sto let dříve. Mnohé příběhy o Kocourkovu mají jistě lidový původ, ale motiv města, kde jsou všichni neuvěřitelně hloupí, může jako takový pocházet z antických pramenů – už starověcí Řekové totiž za město všech hloupých považovali město Abdéry, které skutečně existovalo a existuje dodnes. Ze starověkého Řecka pochází i nejstarší dochovaná sbírka vtipů, Philogelos, jejíž jedna celá sekce je věnována vtipům o hlupácích.

 

KO1010_Tema_Kocourkov_001_

HLEDÁNÍ REÁLNÉHO KOCOURKOVA

U zahraničních Kocourkovů se často setkáme s tím, že měly nějaký reálný předobraz, případně stejnojmenné místo, ke kterému se mohou fanoušci mýtu odkazovat. O tom našem se říká, že je smyšlený a neexistuje. Není tomu docela tak. Zjistili jsme totiž, že jeden se ještě před pár desetiletími nacházel v severních Čechách, kousek od lázeňského města Teplice. Jenže ho stihl vpravdě kocourkovský osud.

Server zanikleobce.cz připomíná, že nejstarší zmínka o Katzendorfu, jak se obec dlouhá léta německy nazývala, pochází z roku 1603. Osadu tvořilo jen několik málo usedlostí, postupem času se však rozrostla až na zhruba 25 domů, ve kterých žilo přibližně 130 obyvatel. Největší ránu zasadila vesničce 2. světová válka. Většina obyvatelstva byla německá a po skončení války byla odsunuta. Dosídlení se však nekonalo. Do blízkosti se dostal povrchový důl na hnědé uhlí a obec s tak unikátním názvem bohužel zanikla. A nebyla jediná. V celém českém pohraničí lze vyhledat stopy po opuštěných sídlech. Někdy jde jen o pár zdí naznačujících, že tam ještě nedávno stál dům. Jindy jde ale o poměrně velké vesnice se stále viditelným uspořádáním, sady, cestami a studnami. Pořád ale měly větší štěstí než přímé oběti severočeských velkolomů, po nichž obvykle nezůstalo vůbec nic.

NA LODI BLÁZNŮ

V době, kdy v Anglii vyšla první kniha gothamských příběhů, napsal Sebastian Brant satirickou báseň Loď bláznů. Otírá se v ní o podle něj nešťastné poměry v církvi. Loď, o které psal, byla plná hloupých a naivních lidí, kteří se vůbec nestarali o to, co se kolem nich děje a kam se jediný předmět, který je drží nad hladinou, řítí. Na obrazu Hieronyma Bosche se stejnojmenným názvem, který patrně vznikl na základě básně, lze vidět, jak se celá posádka tohoto plavidla krmí plackami, kormidelník řídí loď vařečkou, a stěžeň tvoří „vykořeněný strom moudrosti“. Na obraze jsou vyobrazeny i smrtelné hříchy, tak jak je chápou křesťané.

Pojem lodi bláznů postupem času v západní kultuře zdomácněl podobně jako Kocourkov, se kterým má některé prvky společné. Ač jde v obou případech o satiru, skrývají v sobě tyto příběhy i nějaké poselství, když varují před neuváženými kroky a lidskou hloupostí. Jenže daří se jim tuto roli plnit? Do Gothamu současnosti se musel v moderní popkultuře nastěhovat Batman, aby tam udělal pořádek. Čeká snad i český Kocourkov na svého hrdinu?

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group