ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Vidím sklo barevně

 

Mým hostitelem je PETR STACHO, sklářský výtvarník, jeho ž jméno je v mezinárodních kataloz ích uvedeno vedle největších špiček v oboru. Pohled na opticky velmi živé a barevně výrazné skleněné plastiky svědčí o tom, že jeho tvorba zpochybňuje tradiční představy o skle. Autor navíc dokonale zvládá celou řadu uměleckořemeslných technik a střídaní výtvarných prost ředků ho stále udržuje v aktivním tvůrčím napětí. Vystudoval jste SUPŠS (Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská) v Kamenickém Šenově a obor sklářské výtvarnictví na VŠUP (Vysoká škola uměleckoprů- myslová) v Praze. Volně se věnujete sklářské výtvarné tvorbě. Jaké techniky volíte? Nevyhýbám se v podstatě ni- čemu - od designu, přes plošné ztvárn ění skla a skleněné vitráže, až po plastický projev. Věnuji se tedy všemu, ale dávám přednost hutní a taven é plastice. Laicky řečeno - tavená plastika se dělá z předem připraven é formy, která se naloží sklem, vytav í v tavící peci a pak se dobrušuje, dolešťuje a jinak dočišťuje. Hutní plastika je vlastně plasticky zvárněné hutní sklo. Do připravené formy se sklo nalévá a lze ho dále upravovat leptáním, rytím, gravírováním, matováním, či malbou. Já sám vid ím sklo barevně, takže můj projev je po této stránce velmi výrazný. Tento neobvyklý a netradiční způsob zpracování hutního skla je velmi efektní, ale také velmi nákladný. Účastnil jste se mezinárodn ích výstav, můžete mi říci, jaké jsou současné trendy ve sklářském výtvarnictví? Donedávna se pozornost výtvarníků soustředila na umocnění vlastností skla, zejména na jeho průsvitnost, průhlednost, odraz světla a jeho lom. Objevovaly se plastiky geometrických tvarů, vybrušovan é tak, aby tyto vlastnosti podtrhovaly. V současné době se více využívá technické sklo, kombinuje s jinými materiály a jeho specifick é vlastnosti se vlastně popíraj í. Před třemi lety jste byl na tříměsíční stáži v Královské akademii krásných umění v belgickém Gentu. Co vám přinesla? Pracoval jsem v ateliéru monument ální malby, chodil jsem na klasické kreslení a měl jsem možnost vidět staré vlámské mistry. Samoz řejmě na mě zapůsobilo i jiné prost ředí, jiný přístup k malbě i zcela jiné podmínky výtvarníků. V Belgii jsou totiž velmi vysoké ceny barev a plátna a mě zaujalo, jakým způsobem hledají malíři náhražky - řada obrazů je malována na dřínovině, protože ta je několikrát levnější. Jinak jsem se tam hodně inspiroval pro vlastní malířskou tvorbu a bezprost ředně po návratu jsem vytvořil cyklus obrazů „Belgické krasavice”. Jsou to dívky, které se rády krášlí, až překrašlují, mají tendenci se předvádět, ale také si závidět. Ani na plátnech ale nezapřete, že jste sklář... Maluji kombinovanou technikou a využívám vzájemné nesnášenlivosti některých druhů barev: balacrylových, acrylových, asfaltové- ho laku a industrolu. Na obrazech tak vznikají velmi zajímavé struktury. Konečnou podobu dotvářím pomoc í skleněných štrasů. Jeden z vašich obrazů visí v muzeu hlavního města Ekvádoru, v Quitu. Jak se tam dostal? Musím předeslat, že v celém Ekvádoru jsou jen dva sklářští výtvarníci a shodou okolností jsem se seznámil s jedním z nich. Zaujaly ho moje obrazy a jeden si prostě odvezl domů. Po příjezdu mi suše ozná- mil, že můj obraz visí v quitském muzeu, hned vedle Picassa. Nebyla to moje osobní ambice - prostě náhoda. Moje cíle jsou podstatně skromnější: v nejbližší době bych rád vystavoval v Praze a zúčastnil se několika evropských výstav.

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group