ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

REEDOVA Rock "A" Rollová OZDRAVOVNA

 

NAPSAL VLADIMÍR VLASÁK

Čtyřiapadesátiletý Lou Reed, zakladatel legendární skupiny Velvet Underground, typický Newyorčan a autor depresivních songů, odehrál 14. dubna v mnichovském sále Circus Krone vynikající koncert. Reed stál v čele čtyřčlenné kapely poháněné dynamickou černošskou rytmikou a skrze zuby cedil staré písně jako Sweet Jane - nebo ty úplně nové, které zařadil na své poslední album Set The Twilight Reeling. Reedovo neskutečně magické rock´n´rollově úsporné vystoupení se stalo skvělým doporučením pro jeho pražský koncert, který proběhne 17 července.

Reedova hudba nezrezivěla. Možná proto, že tento zarputilý zpěvák, kytarista a písničkář stále usiluje o to, aby svoji tvorbu nějak sladil se svým životem, aby pro své vyjádření našel nejúspornější hudbu a ta nejp řesnější slova. Reed měl spoustu problémů s drogami a se sebou sam ým. Od svého mládí zakládal kapely, které pak nespokojeně rozpouštěl. Stejně tak střídal školy, včetně univerzity v Syracuse,kde studoval jako hlavní obor angličtinu a zároveň s tím žurnalistiku. Uprchl i odtud a nastoupil u společnosti Pickwick, kde psal texty na objednávku. Společně s Angličanem Johnem Calem založili skupinu Velvet Underground. Její první koncert proběhl před třiceti lety - 11. listopadu 1965. Datum je oslavováno jako doba vzniku nejkultovnější skupiny všech dob. Tenkrát to ovšem nikdo netušil, ani inspirátor kapely a výtvarník Andy Warhol. V pozitivním prostředí Ameriky šedesátých let, plném hippie, květin a radosti, se temně chmurná kapela Velvet Underground úplně ztratila. Písňová magie „Velvetů“, jej ímž strůjcem byl především Lou Reed, nabyla na přitažlivosti opož- děně, když hippies začali střízlivět ze svých halucinogenních vizí. V Praze se do hudby Velvet Underground zbláznil kytaristy Milan Mejla Hlavsa, který v Reedově a Caleově muzice našel jednu z hudebních inspirací pro skupinu The Plastic People Of The Universe.

Začátkem sedmdesátých let však nespokojený Lou Reed kapelu Velvet Underground opustil a přijal šedivou práci v účetní firmě svého otce na Long Islandu. Přitom psal nové písničky, které uplatnil na své první sólové desce nazvané Lou Reed a na jednom ze svých nejslavnějších alb Transformer, které vyšlo v roce 1972. Od té doby Reed natočil více než dvě desítky alb, ale souboj s vlastním egem zřejmě nevyhrál dodnes. Když se mu vydané skladby zdály příliš líbivé a uhlazené, zareagoval na to kaskádou brutální elektronické hudby, kterou natočil na album Metal Machine Music. Vydavatelská firma to raději stáhla z prodeje a zpěvák se vrátil k rock´n´rollu. Reedovo hled ání dalo vzniknout celé sérii vynikaj ících písní včetně songu Berlin, popisujícího dekadentně úchvatnou atmosféru rozděleného města. Reed šel ve svém textovém vyjádření nadoraz. Zpívá o mužské prostituci, orálním sexu nebo o událostech, které se odehrávají v temných zákoutích New Yorku. Milostný akt končí v písni Street Hassle smrtí ženy.

Reed se sám označil za „kronikáře nočního života v New Yorku a průvodce po temných zákoutích psychiky“. Všímá si odstrčených lidí a jejich ztracených osudů. Na jednom ze svých nejlepších alb, které logicky pojmenoval New York, zpívá ale také o Kolumbovi, Alfredovi Hitchcockovi, Gary Grantovi nebo o senátorovi Jesse Jacksonovi. Reed se zabývá spíše odvrácenou stránkou lidských povah. Možná proto v posluchačích vyvolává - jako protireakci - také pozitivní myšlenky. Reed nechyběl na dobročinných koncertech na podporu organizace Amnesty International, která se zastává politických vězňů. Spolu s ostatními rockovými legendami vystoupil v londýnské aréně Wembley Stadium, aby oslavil sedmdesáté narozeniny černošského vůdce Nelsona Mandely. Nespokojený a nesnášenlivý Reed, který jednou v londýnské restauraci nafackoval příteli Davidovi Bowiemu a o němž se psalo, že pohrdá publikem, táhl svoji rock´n´rollovou káru napříč všemi stylovými proměnami populární hudby. Ať už se jim říkalo punk, nová vlna nebo techno. Reedova muzika se pokaždé obnovovala jednoduchostí a živelností a postupem času v ní přibývá stále více vyvážených a harmonických tónů. To když se Reedovi vydařilo některé z jeho manželství. V současné době se hovoří o jeho vztahu ke zpěvačce Laurie Andersenové. Jediný, kdo Reeda ani jednou nenaštval, je česk ý prezident Václav Havel, se kterým zpěvák udělal nepodařený rozhovor pro hudební magazín Rolling Stone. Po schůzce s Havlem si Reed krátce zahrál i v Praze a předloni se vrátil s obnovenou formací Velvet Underground. Ovšem až jeho nadcházející vystoupení bude tím prvním, „po- řádným“ reedovským koncertem. Životní prohry i výhry Reeda posílily - v Mnichov ě to bylo jasně vidět. Když Reed stojí na pódiu, sálá z něj ohromná zkušenost. Nehraje komplikovaná sóla, míří k věci a stále hledá v rock´n´rollu jeho žhavé, věčné a sebeozdravující jádro. Musíte to slyšet.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group