ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

OCELOVÁ KŘÍDLA

 

NAPSALA: ADÉLA KNAPOVÁ

Nejdůležitější přístroj v letadle? Podle mě rychloměr a pak umělý horizont,“ říká muž, který začínal u vojáků na Migu 21 a přes akrobatická cvičení se prolétal na Iljušin 62, aby dnes brázdil nebe nejen nad Evropou. V bílé košili se zlatými frčkami na ramenou a slunečními brýlemi je pilot Ing. Josef Kroupa jedním z těch, jimž se splnil chlapecký sen. Otevřeným oknem se vkrádá zvuk startujícího letadla. Chlapec vyskočí z postele a utíká ven. Zacloní si oči, zakloní hlavu, až se mu do zorniček promítne obraz železn ého dravce. Celé dětství provázely Josefa Kroupu stíny letadel. Vyrůstal nedaleko letiště v Čáslavi a jeho největším snem bylo jednou sedět v pilotní kabině a vyšívat vzkazy do nebe.

A tak se vydal na svou cestu do oblak. Jediným způsobem, jak se stát pilotem, bylo začít studovat vojenskou leteckou školu v Košicích. A tak se v roce 1965 začalo jeho vojenské seznamování s „tryskáčem“. S matematikou, fyzikou, navigací a aerodynamikou v zádech se tři roky učil zacházet s letadly, než poprvé cvičně usedl do nadzvukového stroje. „Výcvik byl tvrdý a drahý. Skutečně velká zátěž, hlavně pro páteř. Nejprve jsme všechno cvičili na trenažérech. Každou situaci, převážně poruchy, jsme nacvičili, přímo nadrilovali, abychom vše zvládli. Pak jsme mohli letět na Migu 21. Nádhera,“ vzpomíná Josef Kroupa. Pak se dostal do akrobatické skupiny. „Po tom se mi skutečně stýská. Letěli jsme křídlo u křídla v obrovské rychlosti. Každý sám za sebe a přitom dohromady. Dokonale sehraný tým. Akrobati na Migu 21. Otáčky, vývrtky. Byli jsme dobrá parta. Hodně na ty časy vzpomínám.“

Studoval také v Moskvě, kde získal obrovské zkušenosti. Tam se poprvé setkal s cizími piloty - Rusy, Němci, Kubánci, Vietnamci. „Jeden pilot z Vietnamu byl hrozně malý, vážil asi čtyřicet kilo. Pak jsme zjistili, že bojoval ve válce. Byl to hrdina s deseti sest řely.“ Od vojáků v roce 1988 odešel k Českým aerolinkám. Nesnášel autoritativn í zacházení, rozkazy, dril. Stal se z něj civilní pilot. „Měl jsem docela smůlu. Kdykoli jsem se chtěl přeškolit na jiný typ letadla, zrušili ho. Tak jsem pořád na Iljušinu 62. Už jsem si na něj zvykl, je to spolehlivý stroj.“ Své povolání má rád. Bude tomu rok, co skončil u aerolinek a nastoupil u Air Praha, charterové společnosti. Je spokojen ý. Jak říká, našel tu dobré přátele, kolegy. „Být pilotem v migu a v iljušinu je pořádný rozdíl. Ve stíhačce se musíte spolehnout sám na sebe. Jedete na vlastní triko. V dopravním letadle to nejde. Nás je v kabině pět - já (kapit án), druhý pilot, telegrafista, navigátor a palubní inženýr - musíme si absolutně věřit a být sehraní. A to my jsme.“ Přichází přibližně hodinu a půl před startem. Kontroluje letový plán, odletový čas, předpověď počasí. Odstartuje a zapne automatického pilota. Neustále kontroluje své přístroje - a že jich tam je nepočítaně. Přistane. „Nejhorší počasí je silný nárazov ý vítr a špatná viditelnost. Naštěstí je buď jedno nebo druhé. V létě jsou taky nepříjemné bouřky. No a nejlepší je sluníčko bez mraků,“ říká Ing. Kroupa a zapaluje si cigaretu. Miluje hory. Když může, snaží se na nějaké vylézt. Nejúžasnější byl kavkazský Elbrus (5000 m n. m.). Sportoval. Hodně běhal, plaval. Teď chodí na dlouhé procházky se svým vlčákem. Záda mu už běhat nedovolí.

Poznal celý svět od Ameriky až po Arabské emiráty. Nejvíce se nacestoval u aerolinií na pravidelných linkách. Přiletěl, předal letadlo, za pár dnů si aeroplán zase přebral a letěl domů. „Zamiloval jsem se do Fidži. Příroda je nebeská a lidé božští. Chodí v sukních a ve vlasech mají duhové květy. Kdybych měl dost peněz, určitě bych tam chtěl strávit konec života. No a nejexotičtější byla Gambie. Týden v nedotčené přírodě,“ vypráví zasněně Josef Kroupa. Při charterových letech většinou ani neopouští letadlo. Za hodinovou přestávku mezi lety se tak tak stihne letadlo připravit na cestu zpět. Někdy se stane, že musí jít během letu pomoct letuškám s agresivnějšími cestujícími. Najdou se i tací, kteří si zapálí u nádob se stlačeným kyslíkem. A fanoušci z Anglie? „Těch jsme se báli. To víte - mistrovství Evropy. Ale byli skvělí. Nevím, jestli to bylo únavou, ale ani jsme nevěřili tomu, že s námi letí onen běsnící dav z televize.“ Dvakrát ročně musí jít na přezkou šení kvalifikace a dvakrát do roka podstupuje důkladné lékařské vyšetření. Má rád přírodu, zemi a lidi. Pije kávu, kouří, má obrovsk ého vlčáka a skvělou rodinu. I když se brouzdá v oblacích, vždy se rád vrátí z nebe na zem. Svou práci má rád. Ing. Josef Kroupa vystupuje z letadla. Od startovací dráhy zaznívá hluk vzlétajícího stroje. Kapitán Kroupa si dlaní cloní oči a zaklání hlavu. Ve slunečních brýlích se odrazí stoupající letadlo.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group