ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

RUSKO HLEDÁ NOVÉHO HRDINU

 

NAPSAL JAROSLAV HAIDLER

Dlouho utajované onemocnění ruského prezidenta konečně proniklo na veřejnost. Několik měsíců byl ruský lid a s ním celý svět v zajetí polopravd o zdravotním stavu Borise Jelcina. Celou zeměkouli obletěl záběr z předvolební kampaně na úřad ruského prezidenta, na němž je Boris Jelcin zachycen, jak „bujaře skotačí“ na pódiu přesně podle Werichovy promluvy při jedné z jeho nezapomenutelných forbín: „Zagrajem rumbičku ako donski kazaki s malou prichuťou soglavečnou.“ Nezměrná ctižádost a tvrdošíjnost Jelcina vytrestaly. Krátce poté prodělává čtvrtý infarkt.

OPERACE NIC NEŘEŠÍ. Snad už jen několik dnů (psáno 31. 10. 1996, pozn autora) dělí ruského prezidenta od okamžiku, kdy ulehne na operační stůl a tým vybraných ruských specialist ů zahájí operaci, která je jednou z nejběžnějších metod léčení ischemické choroby srde ční, vyvolané zúžením nebo úplným ucpáním věnčitých tepen, vyživujících srdeční sval. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento dnes již docela běžný lékařský zákrok nazývaný bypass (přemostění), při němž se zúžená nebo úplně ucpaná céva přemostí jinou cévou, vyřeší s konečnou platností Jelcinovy zdravotní potíže. Ve skutečnosti však operace pouze obnažuje celý komplex problémů ruského prezidenta, jelikož neřeší příčinu jeho obtíží, nýbrž pouze důsledky.

DOHADY, OBAVY, SPEKULACE. Politický i osobní osud ruského prezidenta byl koncem září v rukou amerického kardiochirurga Michaela DeBakey z Houstonu, který v roce 1964 jako první na světě voperoval pacientovi bypass. „Jsem naprosto optimistický,“ říká DeBakey o výsledku operace. Nicméně pro časopis Newsweek uvedl, že před operací je nutno léčit Jelcinovy vedlejší zdravotní potíže, vyplývající z jeho náklonnosti k vodce. Cirhóza jater, nedostatečná funkce ledvin, nedostatečné prokrvování mozku jsou značné rizikové faktory, které mohou zhoršit pacient ův pooperační stav. Tato skutečnost samozřejmě vede k různým dohadům, obavám i spekulacím. Jedním z oněch dohadů byla otázka, proč nebudou Jelcina operovat cizí kardiochirurgové? Vždyť jestliže v Americe se týdně uskuteční 9000 voperování bypassu, tak v Rusku je počet těchto operací za celý rok pouze třikrát větší, než v Americe za týden. Také rekonvalescence by byla určitě kratší, kdyby byl ruský prezident operován na zahrani ční klinice. „To je jako kdyby si Aeroflot vypůjčil letadlo od Boeingu,“ prohlásil ředitel Státní lékařské univerzity Alexandr Grindberg. Dohady o tom, zda bude ruský prezident schopen po operaci zastávat svůj úřad, vedly CIA ke zvýšenému zájmu o jeho osobu. Analytici zkoumali z videozáznamů bělmo Jelcinových očí, barvu pokožky, vrásčitost kůže na rukou i jeho dikci ve snaze uhodnout, jaké jsou Jelcinovy předpoklady k uzdravení. Spojené státy investovaly do Borise Jelcina příliš mnoho peněz, než aby je nezajímal jeho politický osud. Stále totiž přetrvává názor, že jedině on je zárukou toho, aby se Rusko neproměnilo v nekontrolovatelný subjekt mezinárodní politiky. Nakolik je však tento názor opodstatněný, je záležitost velice rozporuplná. Rusko pot řebuje mít „geroje“ - hrdinu bez ohledu na to, jaký to je člověk. Posledním hrdinou v historii Ruska byl J. V. Stalin, ačkoli to byl masový vrah. Gorbačov ani Jelcin se mu v oblibě zdaleka nepřiblížili. A zůstane Boris Jelcin po operaci stále v očích ruského lidu tou osobou, která by ho mohla zbavit korupce a zajistit rozvoj společnosti, když vzhledem ke svému celkovému zdravotnímu stavu bude z poloviny invalidou? Tím víc vystupují do popředí obavy, co se může během operace, ale především v období rekonvalescence, přihodit.

PREZIDENTEM I V BEZVĚDOMÍ .Tyto obavy vyplývají především z toho, že lze jen těžko předpokládat, jak se na přechodnou dobu přesunou prezidentské pravomoci na jinou osobu. Tento nedostatek ústavy Ruské federace řeší údajně tři prezidentské výnosy. Tím prvním se stanoví rozsah pravomocí, které premiér od prezidenta přejímá. Jenom že platnost tohoto výnosu nevznikla dnem prezidentova podpisu, ale je k tomu nutný další dokument, který by měl být podepsán až v předoperačním sále. Tím se Viktor Černomyrdin stane držitelem veškeré moci v Rusku. Nikdo ale dnes neví, na jak dlouhou dobu to bude, jelikož podle prezidentova třetího výnosu přebere Jelcin zpět své pravomoci až po jeho podepsání! A jestliže si uvě- domíme, že ruská ústava umožňuje, aby prezident - třeba napojený na přístroje - mohl setrvávat ve své funkci, vzniká tím prostor k nejrůznějším spekulacím. Samotný Jelcin připomíná krotitele v kleci, jehož svěřenci si uvědomili, že pán má strach. K prvnímu výpadu se odvážil komunista Gennadij Zjuganov. Zřejmě pod dojmem zprávy Financial Times, že Jelcin je schopen intenzivně pracovat 15 minut denně, žádal prezidentovo odstoupení. Tím se ale vyřadil ze hry, jelikož příliš brzy odkryl své karty. Jelcin se vzápětí díky iniciativě šéfa prezidentského úřadu Anatolije Čubajse objevuje na veřejnosti a budí dojem, že vše je v naprostém pořádku. Navíc Zjuganov, byť se snaží být liberálním komunistou, nemůže být oním hrdinou, na kterého Rusové čekají. Ale není jím ani Čubajs, o němž nedávno bývalý velitel Jelcinovy ochranky Alexandr Koržakov prohlásil, že „je regentem vedle živého prezidenta“. Dále Čubajsovi vytýká, že bez ohledu na prezidentův zdravotní stav ho neust ále „dopuje“ kupředu. Není žádným tajemstvím, že za prezidentské křeslo vděčí Jelcin Čubajsovi, a ten že je považován za „pána Kremlu“. Zde se naskýtá otázka, co tím Čubajs sleduje? Chce skutečně jen „věrně“ Jelcinovi sloužit, anebo žene prezidenta kupředu s vědomím, že v případě jeho dobrovolného či nedobrovolného odchodu z funkce to bude on, kdo z možných nástupců bude poslední v Jelcinově blízkosti? Odpověď na tuto otázku samozřejmě nikdo neví. Je však v zájmu Bílého domu předvídat, jak se bude politická situace po Jelcinově operaci vyvíjet.

KDO BUDE HRDINOU? Podle všech náznaků by byl pro Washington v případě předčasných prezidentských voleb nejpříhodnější osobou premiér Černomyrdin. Vyhovuje uvážlivostí, umírněností (ta je však předstíraná) a mluví pro něho i skutečnost, že je nejbližším spolupracovníkem Jelcina. Jenomže jeho šance má naději na úspěch jedině v tom případě, kdyby předčasné volby následovaly poté, co by byla v Černomyrdinových rukách soustředěna veškerá moc, získaná na základě již zmíněných prezidentských výnosů. Většina novinářů i mnozí politikové naznačují, že nástupcem Jelcina by mohl být gener ál Alexandr Lebeď. Jeho politický vzestup lze považovat za raketový. V prosinci před rokem byl zvolen poslancem ruské Státní dumy a po půl roce, když neuspěl jako Jelcinův protikandidát v prezidentských volbách, stává se na základě Jelcinova dekretu prakticky třetím nejmocnějším mužem v Rusku. Jeho rozhodnost s jakou se dokázal vypořádat s neoblíbeným ministrem obrany Gračovem, šéfem kontrarozvědky Barsukovem a velitelem prezidentovy ochranky Koržakovem nejen udivuje, ale spolu s rázným postupem při řešení konfliktu v Čečensku a snahou zasáhnout proti korupci mu získává sympatie ve všech vrstvách ruské společnosti. Lebeď den ze dne cílevědomě veřejnost přesvědčuje, že on je tím novým hrdinou a vůbec se netají, že chce vzít osud Ruska do svých rukou. Jeho odpůrci však připomínají, že se Lebeďova rétorika nápadně podobá té, s jakou začínal Jelcin. Jako blesk z čistého nebe zapůsobilo odvolání generála Lebedě ze všech státních funkcí, které Jelcin uskutečnil před objektivy televizních kamer. Generálovo vystoupení v Bruselu, kde naznačil možnost tichého souhlasu Ruska se vstupem postkomunistických států do NATO, bylo zřejmě poslední kapkou, kterou přetekl pohár Jelcinovy trpělivosti. Směnka vystavená Jelcinem Lebeďovi za hlasy v prezidentských volbách nabyla splatnosti. Jeho největší soupeř, ministr vnitra Anatolij Kulikov jemuž Lebeď přičítal krach ruské politiky v Čečensku, ho obvinil z přípravy ozbrojeného puče. Bez předložených důkazů byl generál vykázán z politického ringu. Jenom že tento „novodobý Bonaparte“, jak je Lebeď nazýván, udělá jistě vše pro to, aby se mohl do politiky vrátit. Na jeho roli hrdiny se zatím nic nemění.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group