ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Český Honza jde do světa

 

Ukazuje se, že naši občané se stávají stejně náruživými cestovateli jako Němci, Rakušani a Holanďané. Podle předběžných údajů převrší částka valut nakoupených našimi turisty dvojnásobek objemu roku 1993. V roce 1994 vycestovalo do zahraničí 45,8 miliónů občanů České republiky, tedy každý z nás včetně kojenců průměrně čtyřikrát. Podle průzkumu firmy IBRS plánuje pro rok 1995 letní dovolenou v České republice 30 % respondentů, což je o 11 % méně než vloni. 
BYZNYS ZVANÝ TURISTICKÝ. „Turistika je jedním z nejvýznamnějších zdrojů našich devizových příjmů." uvědomuje si paní Bukovanská z cestovní kanceláře Bravo Tour. Lze jen dodat, že k roku 2000 se předpokládá, že turistika bude vykazovat nejvyšší příjmy ze všech hospodářských odvětví. Příliv deviz z turistiky představuje u nás asi 14 % hodnoty vývozu zboží, což je u průmyslově vyspělých států poměr zcela ojedinělý. Tak mohutný tok peněz svádí dozajista k nepravostem. Proto byly k ochraně spolehlivých cestovních kancel áří a jejich zákazníků založeny Asociace českých soukromých cestovní kanceláří a Asociace cestovních kanceláří České republiky, která v současn é době sdružuje 155 členů, z toho 141 cestovních kanceláří a 14 přidružených organizací. Důkazem toho, že asociace skutečně dbá na svou pověst, je i fakt, že letos bylo ukončeno členství 12 cestovním kancelářím. Jedním z nástrojů ochrany zákazníka a dobrého jména českých cestovek bude i Garanční fond. Všichni jsme jistě zaznamenali loňské problémy s ubytov áním našich turistů v Chorvatsku. Podobným situacím by měl fond zamezovat, a to například formou náhradních pobytů.
DO TEPLÝCH KRAJŮ míří stále více našich turistů. Láká nás moře, teplo a levné jižní víno. Stejně jako naši dědečkové a babičky nav štěvujeme pobřeží Jadranu, máme rádi hlavně Istrii a Dalmácii. V CHORVATSKU bylo v loňském létě celkem 371 000 návštěvníků z Čech a Moravy a strávili v tamnějších hotelech a kempech celkem 2 800 000 nocí. Ovšem v souvislosti s loňskými průšvihy chuť užívat si sluníčko právě v Chorvatsku poněkud opadla. Je to způsobeno jistě i téměř 30% nárůstem cen a očekávaným odchodem jednotek UNPROFOR, kterým se chorvatská va. Na první místo se pro léto 1995 tedy dostává ITÁLIE. Marná sláva, je to přece jen nejbližší moře a lákavějších nabídek typu Mallorca, Kanárské ostrovy či nejmódnější Bali nemůže využívat každý. Většina českých cestovatelů hodlá totiž věnovat na svou dovolenou částku pohybující se mezi pěti a osmi tisíci. Od začátku kalendářního roku například v kanceláří Bravo Tour, kter á se na jižní země specializuje, projevilo o Itálii zájem 84 % klientů.
POZOR, ZLODĚJI! K jižním zemím obecně lze konstatovat, že mají relativně levné potraviny a drahé nejrůznější silniční poplatky a benzín. O peníze nemusíme ovšem na jižních cestách přicházet jenom tak, že je utratíme. Především Itálie a Španělsko jsou země s vysokou turistickou kriminalitou. Nejrůznějším kapsářům kvete pšenka hlavně tam, kde hodně vzděláníchtivých turistů postává v hloučcích před památkami. Každého logicky napadne, že peníze by měl mít na jednom místě, že by je měl mít uschované pod oděvem a že vůbec nejlepší jsou šeky. Překvapivě se tím, ale téměř nikdo neřídí, a tak naše ambasády každoročně obléhají stovky zoufalých turistů. Do zahraničí bychom měli vyrážet s vědomím, že nám velvyslanectví v případě ztráty koupěschopnosti zpátečních jízdenek nepomohou, jedinou pomoc lze očekávat od příbuzných, kteří zůstali doma. A třeba v Římě, kde jsou takov ých nešťastníků desítky denně, se na ambasádu vůbec nedostaneme. „Jeden náš klient šel s velkou bankovkou koupit pohlednici a vracel se s plnou hrstí drobných. Toho si všimla čilá tmavší dívenka a nabídla mu, že mu bude věštit z ruky. Vyvěštila mu značnou částku...," usmívá se nad naivitou některých turistů pan Lhota a doporučuje: „Nenechávejte auto parkovat osamoceně, a když už je to nutné, vyndejte z něj všechny cenné věci. Nejlepší je otevřít i prázdný kastlík, čímž zloděje upozorníte na to, že je zbytečné rozbíjet okénko vozu, protože tam skutečně nic nemáte."
NEBEZPEČNÉ HORKO. Dalším „jižním" nebezpečím je pro našince to, za čím tam v podstatě jede - vedro. V západních zemích je dnes trend navštěvovat horké země na jaře a na podzim, kdy je tam klima nesrovnatelně příjemnější a turistů méně. Podle zkušeností pana Bukovského z Bravo Touru si výhody takového cestování začíná uvědomovat stále více lidí, ovšem jde to pomalu. Zatím si užíváme na jihu úžehu a průjmů, v pravé poledne, kdy i místní zvyklí na horko užívají siestu někde v chládku, se honíme po Koloseu, kolabujeme v přehřátých autech a vůbec se všemožně trápíme, abychom ve večer, kdy na jihu život začíná znaveně usnuli.
NA SEVER ZA ROMANTIKOU. Severské země na příliv českých turistů teprve čekají, ovšem už nyní si romantick é české duše uvědomují ohromnou výhodu těchto krajin. V Norsku a Švédsku totiž můžeme tábořit prakticky volně, v překrásných přírodních zákoutí. Ovšem vyjma národních parků a území jinak chráněných. Podle slov pana Lhoty už stačilo několik českých turistů, kteří země navštívili, ztropit ostudu, když nerespektovali tyto řídké zákazy, které se nyní díky nám zmnožily. Severské země jsou vlídné k řidičům a všem, kteří se pohybují po tamnějších cestách a silni ích. Na dálnicích se vybírají jen málo nebo vůbec žádná mýta a levný je i benzín a nafta. Co ušetříme na cestách, to projíme, pokud se nevybavíme dostatečným množstvím konzerv, což v tomto případě dělají cestovatelé ze zemí západně od naší hranice. Ceny potravin jsou nejvyšší v Evropě. Rozloučit se také můžeme s představou, že na dovolené budeme popíjet - například ve Švédsku je alkohol extrémně drahý a koupit se dá jen ve specializovaných obchodech s omezenou otevřenou dobou. Dobrodužnější povahy jistě nezasko čí velmi proměnlivé počasí, vždy ve Skandinávii se vaří počasí pro celou Evropu. Často tu prší, ačkoli ani krásné počasí tu není vyjímkou. V červnu a červenci za polárním kruhem slunce nezapadá.
ALPSKÁ DOBRODRUŽSTVÍ. pro Čechy až příliš často nedopadají dobře. Na vině je přeceňování sama sebe, tak i chabé české výzbroje. Zatímco západní turisté podléhají druhému extrému a na vycházky do okolí alpských městeček se vyzbrojují cepíny a ledovcovými skobami předních světových výrobců, české rodinky s dětmi se v teniskách courají po ledovcích. Říká se tomu „hazardérství" a každý rok má na svědomí kolik českých životů. Alpy nás nelákají jen k letní turistice, ale hlavně a především tam jezdíme na pořádnou „lyžovačku", nesrovnatelnou s naší zemí, co se týče podmínek a bohužel až nepříjemně srovnatelnou, co se týče cen. Nejraději jezdíme do Rakouska a naše předražená zimní střediska, dlouhé fronty na vleky a pokulhávající servis zřejmě zapříčinily 23% nárůst zájmu o rakouské Alpy ve srovnání s rokem 1993.
POZOR NA ISLÁM... měli bychom si říci, pokud hodláme poznat některou z islámských zemí. Mezi ty nejhojněji navštěvované patří Maroko, Tunisko, Egypt, Alžír a Turecko a některým našim takycestovatelům to dojde až ve chvíli, kdy je vyhodí z mešity, protože nemají dlouhé kalhoty. Extrémní islám dokonce zapovídá i odhalování loktů. V islámských zemích nás sice neokradou, neboť korán staví krádež téměř na úroveň vraždě, ale při obchodování často proděláme daleko více. Obchodování s cílem co nejvíce obrat zákazníka je metodou, jak nekrást a obohatit se. Dalším nebezpečím číhajícím na ubohé Středoevropany jsou mikrobi, poněkud odlišné od těch našich. Muslimové sice dbají na hygienu, ovšem to, co je pro ně neškodné, nám způsobuje řadu potíží, proti nimž je jediná obrana, důsledně dbát na to, abychom nepili nepřevařenou vodu z pochybných zdrojů, což je všechna voda kromě té z krámu v plastikových lahvích. V těchto státech můžeme nakoupit spoustu levné zeleniny a ovoce, dejme však přednost tomu, které se dá loupat. S výjimkou melounů: „Nekupujte melouny. Ve snaze co nejvíce trhnout je místní obchodníci napouštějí injekční stříkačkou vodou, aby byly co nejtěžší. Odkud taková voda pochází, netěžké si představit, " opět z cestovatelského soudku pana Lhoty. Ten také upozorňuje na tzv. „hustlery", což jsou speciální maročtí okrádači. Až se k vám přitočí dobře oblečený mladý muž, poví vám, že si chce procvičit anglickou konverzaci a dvě hodiny s vámi bude courat po městě nedivte se, že po vás pak bude chtít své průvodcovské služby slušně zaplatit. A neutečete mu, protože za rohem bude jistě čekat pár kamarádů, aby podpořili oprávněný mladíkův nárok.
AKTIVNÍ DOVOLENÁ je způsob trávení volného času stále více se deroucí do popředí zájmu. Pomalu začínáme opouštět léta zakořeněnou představu o tom, že nejlepší dovolená je taková, kdy se vyvalíme u moře, necháme se opalovat a po týdnu jedeme spálení domů. Chceme zážitky silné, extrémní, takové na které budeme rok vzpomínat. Na dovolené chceme poznat i sami sebe. Právě proto jezdíme na raft, na kolo, létáme paraglingem, balónem, rogalem, trekujeme po vysokých horách. Jaroslav Lhota z cestovní kanceláře, která se zabývá právě takovou činností a která letos vyveze něco ke čtyřem tisícům zákazníků, k tomu říká: „Takové zájezdy jsou určeny naprosto všem, člověk skutečně nemusí být sportovec, nemusí být vodák na to aby mohl raftovat. Jediné co musí mít, je chuť trochu se překonat, chtít zmoknout, vykoupat sem nebát se sáhnout si ke spodku svých schopností."

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group