ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ZAPOMENUTÝ CESTOVATEL

 

NAPSALA MILENA SECKÁ
Byl prvním Čechem, který objel svět. Jeho jméno se ve své době stalo symbolem cestovatele. Jeho cestopisy četli mladí i staří. Naplnil celý svůj dlouhý život neutuchající činností. Vysoce je ceněna jeho práce pedagogická, jeho přínos k oboru přírodních věd i jeho sběratelské úsilí. Přesto jeho jméno málem upadlo v zapomenutí. Společensky i politicky bouřlivá doba druhé poloviny 19. stol. Dala vyrůst řadě osobností, které se nesmazatelně vryly do paměti národa. Do této pestré spole čnosti patřil i Josef Kořenský, přírodovědec širokých zájmů, výborný pedagog, cestovatel a spisovatel. Narodil se 26. 7. 1847 ve vesničce Sušno u Benátek na Jizerou.
Po absolvování dvouletého učitelského kursu nastoupil jako učitelský pomocník v Radnicích u Rokycan, později, po vykonání odborných zkoušek z přírodních věd, přijal v r. 1874 místo odborného učitele na dívčí obecné a měšťanské škole na Smíchově. Na této škole, jejímž ředitelem se později stal, vyučoval až do odchodu do výslužby v r. 1908 (tato škola stojí v ulici, která dnes nese jméno Kořenského).
Byl členem různých spolků a organizací, stále publikoval a přednášel - např. spolu s přítelem E. S. Vrázem byl prvním, kdo líčil zážitky ze svých cest v Československém rozhlase. Za celoživotní práci a zásluhy o popularizaci přírodních věd byl Josefu Kořenskému udělen v r. 1927 u příležitosti jeho osmdesátých narozenin čestný doktorát na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
CESTY. Nejprve procestoval české země, za hranice poprvé vyjel v r. 1878, kdy navštívil Světovou výstavu v Paříži, dále Anglii a Německo. Od té doby už jezdil do ciziny pravidelně. Procestoval Evropu křížem krážem - od Skandinávie přes alpské země, po Itálii a Balkán, navštívil Turecko, Kavkaz i Sibiř. V roce 1893 uskutečnil Kořenský svůj dávný sen - cestu kolem světa. Připravoval se na ni velice pečlivě jazykově i odborně. 20. května 1893 se Kořenský se svým společníkem Karlem Řezníčkem vydal na cestu - lodí z Brém do New Yorku, projel napříč Spojenými státy, odtud dále přes Havajské ostrovy do Japonska, Číny, Malajsie, na Jávu, Cejlon, do Indie a Egypta.
Další dlouhou pouť podnikl Kořenský v r. 1900, kdy 26. září vyplul do Egypta a Rudým mořem do Austrálie, Tasmá-nie, na Nový Zéland, Tongu, Samou a Fidži, do Indonésie, Malajsie, Japonska, a Koreje a přes Sibiř se vlakem vrátil domů, kam dorazil začátkem září 1901. Při svých cestách měl Josef Kořenský na zřeteli hlavně osvětový a vzdělávací účel. Protože hodlal výsledky svých cest využít i při své výchovné a vědecké práci, dostával finanční příspěvky na cesty např. od vídeňského ministerstva kultury a vyu čování, od školských úřadů i od městsk é rady. Přispívali mu jednotliví příznivci, vypomohly různé spolky (Svatobor). Po návratu z cest se Kořenský snažil zpřístupnit své zážitky a poznatky co největšímu počtu zájemců. Pořádal přednášky v Praze i na venkově, hojně publikoval v populárních i odborných časopisech. Článků, statí a fejetonů s tématikou přírodovědnou, zeměpisnou, národopisnou i obecně kulturní napsal několik set, samostatných knih kolem padesáti. Jsou psány lehkým, barvitým způsobem, přes množství uváděných faktů je jejich sloh svěží a čtivý.
 Nejznámějšími pracemi Josefa Kořenského jsou „Cesta kolem světa“, která vyšla ve dvou dílech v Ottově nakladatelství v letech 1896-97 , dále „K protinožcům“ (také dva díly vydané 1901 až 1903) a soubor cestopisných a přírodov ědných statí „Světem a přírodou“ (1918). Ale nebyly to jen zážitky a zkušenosti, které si Kořenský vozil z cest. Jak už bylo výše řečeno, do Prahy posílal i množství předmětů různého charakteru: přírodniny, tiskoviny, umělecké i etnografické artefakty, které daroval či prodal především Náprstkovu muzeu. Ve sbírkách muzea jsou uloženy dodnes. Mezi těmito předměty byly i spousty fotografií. Kořenský však sám nefotografoval (na rozdíl od svých mladších vrstevníků E. S. Vráze a A. V. Friče). Nejenom že v tom neměl zálibu (raději kreslil), ale způsob jeho cestování to snad ani neumožňoval. Fotografovat v té době znamenalo vozit neskladný těžký fotoaparát, křehké ale také těžké skleněné desky, chemikálie a mít i vhodné podmínky k vyvolávání. Kořenského cesty měly spíše turistický ráz - putoval z místa na místo, nikde se příliš dlouho nezdržel - a to nebyly podmínky vhodné pro fotografa. Nicméně ve všech turistických centrech, která navštívil, působily profesionální fotoateliéry, které se zabývaly výrobou snímků pro turisty. Tito fotografové měli velké zásoby různých snímků, jejichž kopie z původního negativu se prodávaly po řadu let. Např. na fotografiích z Egypta čteme nejčastěji jména Lekegian, Zangaki, Bonfils, na snímcích z Yellowstonského parku je podepsán F. Jay Haynes, z Asie Scowen atd. Témata zobrazovaná na fotografiích jsou velice různorodá: umělecké památky, architektura, příroda, pouliční výjevy (často aranžované), ateliérové aranžované scény a ateliérové portréty, snímky muzejních vitrín s exponáty. V Náprstkově muzeu je fotografií z cest Josefa Kořenského z let 1893 až 1901 uloženo téměř dvanáct set. Jsou specifickým dokumentem a nezastupitelným dokladem své doby.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group