ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Země Osvícených

 

Napsal a vyfotografoval: Pavel Humpolec

Stojím na nádvoří kláštera ve Fó-Šanu a v němém údivu zírám nahoru. Všechny význačnější stavby v Číně bývaly pokryty glazovanými taškami s keramickými ochrannými figurami na hřebenech zvednutých „cípů“ střech. Zlaté jsou střechy císařských paláců a buddhistických klášterů, šedé pokrývají kláštery taoistické i běžné budovy. Ve škále barev a odstínů, od zelených, přes modré až po hnědou, se řídce vyskytuje pouze červená - ta podle pověry přivolávala do kdysi dřevěných měst požár. Ale to co vidím teď, překonává všechno. Střechy kolem jsou divadlem barevných glazovaných figurálních výjevů, propojených ornamenty a texty. To vše doplněno skvěle vyřezávaným a malovaným krovem. Krov v Číně či Japonsku není jednoduchá konstrukce sbitá hřeby. Jde o umělecké dílo čnící mezi střechou a zdmi připomínající hlavolam; skládačku důmyslně složenou bez jediného hřebíku či jiného pevného spoje. Systém prověřený tisíciletími. Tam, kde zděné stavby neobstály, dřevěné zůstávají. I v případě zemětřesení se stavba celá proklepe, ale vše pruží - krov, sloupy i stěny. Co ale na asijských chrámech všech filozofií překvapí nejvíce, možná nejsou skvostné interiéry a sochy buddhistick ých klášterů, prostá elegance taoistických nebo život mnichů a mnišek, ale především TOLERANCE. V Evropě se lidé více než tisíc let navzájem zabíjejí pro víru - obvykle dokonce pouze pro příslušnost k jiné církvi téže víry. Zprávy o bojích mezi katolíky a evangelíky na západě nebo pravoslavnými a katolíky na jihu bereme ještě dnes jako samozřejmost. Člověk z Východu by to těžko chápal. Zde se šířily všechny filozofické systémy silou myšlenky, silou „dobra“. I samo slovo „náboženství“ je zavádějící. Bohov é se například v Číně vyskytují pouze v nejstar-ších mýtech a i v nich jsou původně panovníky prvních dynasti í. V oblastech čínského kulturn ího vlivu není žádných konkrétních bohů. Buddha, buddhové jsou ti, kteří došli poznání, osvícení, „bohyně“ lásky a milosrdenství Kuan- Jin je pouze jinou formou bóddhisatvy Avalokitéšvary. Pro víru se neválčilo, víra nebyla nikomu vnucována, jiné náboženské systémy nebyly, jako na Západě, tvrdě likvidovány. Mírumilovný buddhismus se volně prolíná s konfuciánstvím i s taoismem, chápajícím člověka jako pouhou součást přírody. Všechny filozofické systémy čerpají jeden z druhého a příroda i kultura jsou těsně spjaty. Čínský vzdělanec Konfucián, jehož život byl prodchnut principy TAO, tak jak je popisuje Tao-te-ting, se účastnil buddhistických obřadů a obětoval u tabulek se jmény svých předků. Studentka dnešní doby jde před písemkou zapálit vonné tyčinky před oltář medituj ícího Buddhy Kuan Jin, zastaví se v Konfuioně nebo taoistickém chrámu, popřípadě v chrámu Nefritového draka. Čína nepoznala do 20. Století monopol či totalitu jedné víry či ideologie. Teprve teď v posledních letech začíná Čínu, zemi velkou jako celá Evropa, ovládat nové náboženství. Den za dnem, hodinu po hodině je miliard ě lidí v téměř třiceti státech cpáno do hlavy všemi masmédii. Tímto novým náboženstvím je Ekonomický boom. Cílem se stává, jako u nás, klasický konzumní životní styl, finanční úspěch a hromady peněz co nejrychleji. To ovšem není jednoduché realizovat na tak ohromném území. Řada oblastí a států na východě už dosahuje úrovně Japonska, Hongkongu či Tchajwanu, takže Čech tu má pocity chudého Afri čana ocitnuvšího se na Miami (statn ě vyspělé asijské ekonomiky řadí Českou republiku mezi rozvojové země). Na druhé straně západní čínské státy zápasí jako většina zemí na světě se strašným dědictvím svých předků - obrovské plochy lesů byly v průběhu více než čtyř tisíc let existence zdejší civilizace vykáceny. Likvidace zbytků lesů stále pokračuje, živočichové i rostliny nenávratně zmizeli, nezůstalo nic, co by zadrželo vody dešťů. Úrodná země je po staletí odplavována do nížin a zanáší ústí řek působíc záplavy. Zůstal jen prach a kamení. A mrtvá země se těžko stává prosperující zemí. V současné době probíhá na velkých územích zalesňování. Na děsivě holých kopcích jsou vysazovány monokultury zvláště odolných dřevin, vznikají projekty jako je „Velká zelená zeď“. Rostouc í procento zalesněných ploch je velmi povzbudivé, nicméně statistiky nerozlišují plochu vzrostlého, tisíce let harmonicky fungujícího a žijícího lesa a plochu nově vysazené monokultury. Čínská civilizace však po celé období svých dějin byla civilizací výrazně tvůrčí a pro okolní země inspirující. Myšlenky taoismu i buddhismu zůstávají, ekonomický rozvoj se rozběhl udivujícím tempem, a tak šance pro příští století jsou poměrně vysoké. Doufejme tedy, že čínské obrazy krajin „šan-šuej“ nebudou jediným místem, kde jsou hory porostlé stromy a vydejme se dál na jih. THAJSKO Křižovatka dávných civilizací, místo, kde se prolínaly kulturní vlivy Indie i Číny a daly vzniknout nové, zcela svébytné formě. Země převážně buddhistick á, s neuvěřitelným množstvím chrámů, klášterů, zlata a soch Buddhy Šakjamuního. Země úsměvů (úsměv je zde základní prvek zdvořilostí, asi jako u nás pozdrav „Dobrý den“). Země nepochopitelné důvěry k cizincům a dokonale fungujících služeb pro turisty. Země neuvěřitelné čistoty. To vše člověka od nás řádně zaskočí - uznejte sami. CHIANG MAI Zouvám si sandály, vstupuji do chrámové lodi a usedám na koberec. Lehký vánek rozechvívá zvonky. Kompozice Buddhovy sochy v klasickém sukhotajském stylu navozuje klid, vyrovnanost a soustředění. Mniši ve svém oranžovém rouchu vypadají nesmírně archaicky. Alespoň dokud z jeho záhyb ů nevytáhnou mobilní telefon. Vůně kadidla se mísí s vůní lesa nedalekých hor. Většina ploch na severu Thajska je skutečně zatím stále pokryta lesem. V posledních desetiletích sice došlo v souvislosti s populační explozí k vykácení rozsáhlých ploch, ale stále ještě můžete jet po dálnici stovky kilometr ů tropickým deštným lesem. Thajsko má velký počet národních parků - i zde ovšem řeší problém pytláků, lovících vše, co se dá prodat bez ohledu na buddhistickou a hinduistickou víru v převtělování. Zatímco například za ulovené hady dostane vesničan peníze ihned, přemnožení hlodavci mu zničí úrodu až třeba za dva roky. Ostatně tento způsob myšlení není nám příliš vzdálený, že. Zanechávám úvah a vycházím na nádvoří. Kmen mohutného stromu je ovázán oranžovou šerpou na znamení toho, že pod stromem bódhí došel mnich Guatama osvícení a stal se Buddhou. Ještě několik záběrů stůpy z čedi se sochami slonů a mýtických hadů nagů a phaynaků a můžu se vydat na další pouť. SUKHOTAI - první centrum Siamu a sídlo devíti králů. Ruiny Sukhotaie působí nesmírně magickým dojmem. Milióny let trvalo, než se z usazenin stal ká- men. Ten byl ve 13. Století našeho věku lidmi opracován a na úpatí hor vyrostlo skvělé královské město. Dvě století v něm pulsoval život uprostřed zeleně a vodních ploch ochlazujících horký vzduch. Pak přišla z Barmy armáda a vše proměnila v trosky. Uplynula další staletí a z plochy celého města i jeho okolí se stal rozlehlý park. V jezírkách ve stínu starých stromů se zrcadlí stavby: Buddhové dnes poklidně sedí pod volným nebem mezi kamennými sloupy bývalých chrámů. Červený kámen staveb se zvolna rozpadává v prach, aby se někdy v budoucnu opět stal horninou. Vše se vrací ke svému prazákladu. Vznik a zánik se prolínají, jedna forma nenásilně přechází v druhou a vše je součástí jedn é a téže tvořivé síly. I pokud my, lidé, sami sebe naivně a namyšleně považující za to neúžasnější a nejdokonalejší, co tu kdy bylo, překročíme v průběhu příštího století mezní hranici ničení přírody a sami zanikneme, tato tvořivá síla během dalších miliónů let oživí Zemi novými druhy v nekonečném toku proměn. Neboť živá planeta může existovat i bez nás.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group