ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Moravský Kras

 

Zablesklo se. Z těžkých mraků se spustil liják. Toky se vylily ze svých břehů. Ponory a hltače nestačily pojmout přívaly vod. Svahy krasových žlebů se daly do pohybu a jejich dna zaplavily řeky. Voda vnikla do dávno suchých jeskynních pater. Hladina jezera na dně propasti Macocha prudce stoupla. Peklo na povrchu v podzemí - stoletá voda. Ani nejstarší pamětní nezažil podobnou situaci. A 150 metrů pod povrchem bojují o holý život s tímto nezkrotným živlem dva speleologové. Marně. Nízká povodňová chodba se stala jejich pastí a oni v burácejících vodách umírají.
29. 8. 1970 Ivan Šlechta a ing. Marko Zahradníček položili své životy při objevování nejdelšího jeskynního systému v České republice, který byl na jejich počest pojmenován Amatérská jeskyně. Nejstarším pamětníkem, který zašil podobné peklo jistě mnohokrát, je však sama oblast. Stáří vápenců Moravského krasu je 350 - 380 miliónů let (střední - svrchní devon). Vápenité organogenní usazeniny začaly podléhat krasovění od okamžiku, kdy ustoupilo moře. Povrchové toky i atmosférické vody postupně v různých cyklech vyhlod ávaly jeskynný chodby. Vrásnění vápencových vrstev narušilo soudružnost horniny. Následovalo borcení stěn a stropů v hlubokých podzemních prostorách, mnohdy až na povrch. Tak vznikla světoznámá propast Macocha, hluboká 138 metrů, na níž jsou však fascinující i rozměry půdorysné (174 x 76 metrů). Milióny let je Moravský kras přetvářen a i nadále budou krasové přeměny pokračovat. Povrchové i podzemní krasové jevy zdobí oblast, které se v minulém století říkalo „Moravské Švýcarsko". Vodní toky mizí v ponorech a propadáních, aby se po několika kilometrech znovu na povrchu objevily ve vývěračkách. Dešťová voda zpracovává vápencové skalky za vzniku škrapů. Mísovité prohlubně v zemi - závrty - jsou důsledkem propadu zeminy a sutí do krasových dutin. Jak dramatický je vznik těchto závrtů, svědčí historka z minulého století. Obyvatelé obce Holštejn byli vyrušeni ohromným rachotem, který se ozýval z lesa. Poté zjistili, že 1 kilometr od Holštejna se vytvořil nový závrt. Složitý a dlouhý geologický vývoj Moravkého krasu se podílel na tvorbě více než 1000 jeskyní různých typů a úrovní. Tunelové chodby, zřícené dómy, meandry, podzemní řečiště, tlakové kanály, podvodní úrovně a sifony, propasti, komíny... to vše se vešlo do území o ploše 94 km2.
Dostatek prostoru a času měla příroda k tomu, aby tyto podzemní prostory překrásně vyzdobila. Prosakující voda z povrchu částečně rozpouští vápenec a ten v jeskyních zpětně krystalizuje ve formě mikroskopiských krastalků kalcitu. Kapka za kapkou - krystalek za krystalkem, tisíce let rostou krápníky. Až do velikosti několika metrů. V Moravském krasu najdem řadu druhů krápníkové a sintrové výzdoby. Brčkové, hůlové a mrkvové stalaktity, kuželové, vajíčkové a hůlkové stalagmity, záclony, sintrové náteky, kaskády a hrázky, nickamínky, vzácné heliktity, které rostou proti zákonům gravitace. Tisíce let rostou krápníky a tisíce let se vyvíjel člověk. Mohutné kaverny s velkými rozměry vchodů sloužily lidem v dávných dobách jako příbytek. Již před 120 000 lety obýval neandrtálský člověk jeskyni Kůlnu. Části jeho lebky byli nalezeni v jeskynním sedimentu. Dobu halštatskou reprezentuje jeskyně Býčí skála, kdy by učiněn unikátní nález - hromadné, pravděpodně rituální pohřebi ště, a také bronzový býček, jehož origin ál je ve vlastivědném muzeu ve Vídni. Ve středověku začíná také primitivní speleologický průzkum jeskyní na území Moravského krasu. Matematik a fyzik císařského dvora Johanus Antonius Nagel v roce 1748 navštívi a podrobně popsal sloupské jeskyně. Malíř Beduzzi, který ho doprovázel za svitu loučí, svými kresbami jeskyni zdokumentoval. První odborné archeologicko - paleontologické výzkumu začal dr. Jindřich Wankel v minulém století. Jeho vnuk, prof. Karel Absolon, zahájil systematickou dokumentaci a průzkum jeskyní. Objevil mnoho nových podzemních prostor.
Nejvíce času věnoval objevování a zpřístupňování Punkevních jeskyní, kde si od roku 1933 mohou návštěvníci prohlédnout více než kilometr chodeb (z toho 400 metrů na lodičkách) a také neopakovatelný pohled ze dna propasti Macocha. Největší sen se však profesoru Absolonovi nesplnil. Nepoda řilo se mu najít cestu do tehdy neznámých prostor hydrografického systému Punkvy. Z něj byl znám pouze zlomek - jeskyně v ponorových oblastech (Sloupsko-šosůvské jeskyně a Rasovna) a v oblastech výběrových (Punkevní jeskyně). Hlavní jeskynní labyrint mezi ponory a vývěry byl však tajemným neznámem. Průniku do těchto prostor bránily vodou zatopené chodby - sifóny. Několikrát se k nim profesor Absolon přiblížil (prokopáváním závrtů a jeskyní vyšších úrovní), ale vždy skončily práce nezdarem. Při otvírkových pracích v závrtu Městikáď přispěla neúspěchu dokonce sabotáž, když někdo zapálil výdřevu šachty. Teprve 9 let po smrt profesora Absolona se Amatérským speleologům Plánivké skupiny po 55 metrů hlubokém průkopu v Cigánském závrtu podařilo objevit tento unikátní více než 23 kilometrů dlouhý jeskynní systém. O rok později byl však úspěch poznamenán již zmíněnou tragickou událostí. V současné době jsou v Moravském krasu 4 jeskyně zpřístupněné pro veřejnost. Punkevní jeskyně s plavkou na podzemní říčce Punkvě, systém Sloupsko-šošůvských jeskyní, který je kromě krápníkové výzdoby charakteristický hlubokými podzemními propastmi, jeskyně Balcarka zajímavá svou bohatou barevnou krápníkovou výzdobou a Kateřinská jeskyně se vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. Oblast světového významu geologického i historického, botanického i zoologického, členitá krajina i temné podzemí - to je Moravský kras.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group