ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

SPOKOJENÝ V NESPOKOJENOSTI

 

spokojenyVÁCLAV UPÍR KREJČÍ

text Slávek Jandák je z mého pohledu člověk, který je člověkem. Člověkem, který čiší člověčenstvím. A teď všechna ta mota a slogany: Člověk na správném místě. Jsem rád, že zůstal člověkem. Člověk bojující. Člověk spravedlivý. Za vším stojí člověk. Tak tohle, podle mého, je Slávek Jandák. JANDÁK - HEREC

 

Od jaktěživa jsi chtěl být hercem?

Nikdy v životě: Já vlastně nevím, čím jsem chtěl být. to je to , já chci žít! A na tom je krásný to, že ... chci žít normálně. Mohu to říci pomocí básníka, kterého jsem si poupravil:”Vším, čím jsem byl, čím jsem a doufám, čím budu , jsem rád”.V herectví jsem si dal pauzu a teď se k němu zase vracím. a musím říci, že se mi to docela líbí.

 

Ale ty jsi, myslím, chtěl být právníkem?

No, to jsem taky chtěl, jenže táta byl jaksi přítel minulého režimu v uvozovkách. Takže já jsem se na školu nedostal a co mi zbývalo: jenom škola uměleckého směru. Šel jsem tedy na herectví. Já jsem v té době neděla nic jiného, než recitoval. Poněvadž jsem byl stejně pořád zamilovaný...

 

A o co ti jde v herectví?

Víš o co? Já už ti to dneska řeknu. V herectví mi jde o to, aby si lidé odpočinuli, aby když se objevím, přišli na jiné myšlenky, pobavili se a zapomněli na ty nehezké starosti, které má každý z nás. Tedy i já. A proto nechci brát žádné dramatické role. Protože chci lidem, mám-li tu schopnost od pánaboha, ten život co nejveseleji zpříjemnit. To je úkol mého občasného herectví.

 

A nebudeš se bát, že tě budou lidé spojovat s politikou? Uvidí tě v TV Deníku, jak vážně řešíš nějaký politický problém, a pak ve 20.00 budeš hrát v komedii politika?

Já si myslím, že to nevadí, proč by to mělo taky vadit. Vždyť herectví je zaměstnání jako každé jiné, akorát je na něj víc vidět.

 

 

Ale lidé nemají rádi, když tě nebudou moci zaškatulkovat! Navíc u nás v Česku je vžitá hloupost: kdo dělá srandu, není vážený!

A když to bude lidem vadit, tak toho můžu nechat...PRDLAJS! Proč bych to dělal - proč? V normálním státě by to lidem nemělo vadit. A já si myslím, že toto je normální stát.

 

JANDÁK - POLITIK

A o co ti jde v politice?

Teď pozoruji zajímavou věc. Herci, umělci byli potřeba, aby vše rozvášnili. Aby to klíčema rozcinkali. Aby se takzvaná sametová revoluce rozjela. Ale teď už je po všem, tak čteme v novinách:”Ty, ševče, drž se svého kopyta. Vrať se z politiky na jeviště.” Ale proč bychom se vraceli? V demokracii podle mého názoru má každý plné právo v podstatě si udělat co chce A když chci jít do politiky? Tak tam jdu. A já v ní jsem. A to proto, a to už říkám léta, že politika je služba. Já chci politikou lidem sloužit. Já věřím tomu, že kdo dává dobro, také ho sklízí. A kdo seje zlo, ten musí sklízet bouři. Politika není akademická diskuse, je to pozorování života, který nás obklopuje a hlavně jeho ovlivňov ání. Aby to vyhovovalo alespoň většině. S tím, že se ochrání menšina.

 

Nedá mi to Slávku, ještě jednou, proč jsi v politice?

Já si myslím, že v politice, v té především komunální, jsem proto, aby tam byl “zastoupenej selskej rozum”. Aby tam byla člověčina. Proto že ten zdravý selský rozum a ta ryzí člověčina by se nám pomalu přes všechny kravaty, límečky, recepce a cizí slova ze života začala vytrácet. A proto tam jsem já. A myslím si, že tomu dávám ten obyčejný člověčí akcent.

 

A jak myslíš, že tu politiku budeš dělat dlouho?

No, nevím, jak dlouho ji vydržím dělat. Už do mě začala trošku střelba, ale zaplať pánbůh, nikdo zatím nemá žádnou munici, aby mě sestřelil. A proč by to taky dělal?

 

Chodíš na radnici s úsměvem sobě vlastním? A s rozhodnutím něco změnit, s něčím pohnout?

Já tam chodím s úsměvem, ale občas řvu. Občas řvu i nekvalifikovaně, ale o tom moji kolegové ví. To přiznávám. A teď od volby nového primátora tam chodím opravdu s úsměvem a pohodou. Protože Honza Koukal je jednak kamarád, a za druhé je to člověk, který byl pětibojař. Je nutný mít na ten politický boj kondičku a on ji díky sportu má. My toho do voleb musíme hodně stihnout. A vypočítali jsme si, že práci, která se má udělat za tři minuty, musíme zvládnout za minutu.

 

Máš pocit, že jsi tvrdý v jednání, a když křičíš, je to opravdové nebo takové na oko hrané?

Život mě naučil “bejt tvrdej”. K sobě a bohužel i ke svým blízkým. Samozřejmě o to víc k těm druhým.

 

Z tvých úst zazněl názor, že nerad slyšíš slova REVOLUCE a už vůbec ne SAMETOVÁ?

No protože sametová, je úplná blbost. Je to básnický obrat. To je jenom krásno. A myslím si, že za ty čtyři roky jsme snad už moudřejší a leckdy víme, že o revoluci nešlo. A proč neříci po pravdě o co šlo. Možná že šlo o revoluci. Možná, že šlo o dohodu. Možná, že šlo o předání moci. Možná že se svět vyvinul směrem, který se vyvinul.

 

Takže si myslíš, že by se to nemělo definovat?

Já si myslím, že by se to definovat nemělo až tak jednoznačně. Vždyť revoluce rovná se vždycky násilný převrat, kde občas i teče krev, a to je hodně špatný. Tohle není ošklivý, zaplať pánbůh, nebylo. To ale zase není revoluce. Neříkám, že je chyba, co se anebo jak se to stalo. Ale neohánějme se velkými slovy. To už tady bylo. A nejhorší přece jsou - velká slova, nedůvěra, závist, malost a lenost, strašná lenost!!!

 

Tak s tím souhlasím také, to ani jinak nejde!

Víš - slušný můžu být v dešti, v bouřce, v kriminále, na dálnici v úřadě i .. v nóbl hotelu. Musím být slušný, seriózní a hlavně profesionál za každých okolností.

 

Tak tohle by mělo být zákonem nás všech. Který druh lidí bys dal na převýchovu?

Samozřejmě, že by to byli především intelektuálové. Absolutně a bez diskuse. Protože intelektuálové při své váhavosti, ve svém neustálém pochybování, vždycky svět nějakým způsobem retardovali. A oni ho zretardovali a moci se chopili primitivové, populisti a ti ten svět dovedli, díky těm intelektuálům, do prdele.Můžu to tam Slávku nechat?Jó, prostě tam, kde dneska je. Takže, pánové intelektuálové, jste rozkošní u kávy, ale mám dojem, že jste velikými viníky za to, jak svět dneska vypadá...

 

Slávku, ožehavost-jak bys řešil (vím, bude to píchnutí do vosího hnízda) kriminalitu ROMU a jejich neustálou cestovatelskou mánii?

Za prvé, Upíre, odmítám, co se neustále říká: Je tu romská kriminalita. Samozřejmě, Romové díky své mentalitě i někdy své menší vzdělanosti !pášou! určité věci. Jednak z nevědomosti a druhak díky svým povah ám. Ale nedělme je na Romy a neromy.Ale to jsi mi neodpověděl na otázku, jak bys řešil jejich kriminalitu? No, když už je tu chci, tak je musím vtáhnout do života. Jako to například udělali v Americe. S kriminalitou černochů se vypořádali tak, že je polovina barevných v armádě. A i v policii je tomu tak. A například generálnímu štábu velí generál Paulo - černoch. Tak takhle bych to viděl i u nás. Tudy vede cesta. Když udělají lumpárnu, hlavně ti jejich jim za to dají přes hubu. Proč by to měl dělat někdo jiný s odlišnou barvou pleti?

 

Ty je podporuješ v podnikání?

Ano, já bych podporoval jejich romské soukromé firmy. Ale skutečně a poctivě je prověřoval, zda v tom není levá.

 

To bylo bolševické heslo- důvěřuj, ale prověřuj- a tady se hodí! A do čeho bys je zainteresoval?

No různě, třeba aby se starali o čistotu měst a podobně...

 

Jaké zbraně bys vytáhl do boje proti drogám?

Proti drogám ty nejtvrdší. A navíc jsem zastánce trestu smrti. Proč jsme se zase museli opičit po Americe. Já tenhle stát nechápu, já to téhle zemi mám za zlé. My celá léta pořád hledáme nějaké vzory někde jinde. Čtyřicet let jsme měli Sověty a dnes zase pokukujeme na druhou stranu. Ale on se i v některých částech Ameriky zase zavedl trest smrti. Protože prostě s lumpama to jinak nejde. Já nejsem zastánce “zub za zub”. Ale když někdo vezme bestiálně někomu život, tak na tomhle světě nemá co dělat. Nemá, ať jde pryč. A co se týče drog, myslím si že správně to dělají v Thajsku, Singapuru, tam to velmi tvrdě potírají. Prostě u koho drogu najdou, kdo ji distribuuje... bez diskuse TREST SMRTI!

 

Slávku, mluvíš mi z duše.

A co myslíš, že je v naší společnosti největší problém? Největším problémem je nedůvěra!

 

Co je podle tebe DEMOKRACIE?

Možná to, co dnes žijeme. Možná to co žijou v Anglii. Možná to, co žijou v Americe. Možná, jak se pokoušejí žít v Bulharsku. I to je demokracie. A co říkáš na dluhy minulého režimu? Ano, ale to není jenom Jára Kohout a jemu podobní. Já přece nemůžu vstoupit do dalšího vztahu - stavu s dluhy. A my těch dluhů máme požehnaně. Tak například si myslím, že bychom se měli především zachovat slušně ke konfederaci politických vězňů. K lidem,kteří byli zavřeni v minulém režimu. Je však zajímavé, že leckteří, kteří daleko méně trpěli, honem honem chtěli satisfakci a těm se dostala. Ale ti, co seděli v těch nejhorších dobách padesátých a šedesátých let - deset, patnáct a více let, na ty jsme se vykašlali. Ti už pro nás nejsou moc potřební. Ale my musíme takovéto morální dluhy napravit. A když to neuděláme, když je nenapravíme, tak naše děti, naši vnuci, nám to jednou vrátí. Dají nám prostě a jednoduše “Přes držku” a dobře nám tak. Protože zdědí tuto zem s velikými vadami!

 

JANDÁK - PODNIKATEL

O co ti jde v podnikání?

A víš že mi nejde o peníze? mně jde o seberealizaci. A potom o to, že prostřednictvím tohoto podnikatele se mají mít dobře i spotřebitelé. Protože, když nebudou spotřebitelé kupovat, tak ten podnikatel bude vyřízenej. Takže mi nejde o to mít ve firmě, která nese jméno JVB (Jandák, Vešta, Bejšovec), jak se říká, rychlé nebo krátké peníze. Mně a mým společníkům jde o to, abychom nějak slušně žili, a následkem naší činnosti měli lidé věci, které jim budou zpříjemňovat život. Tak je to v podnikání. A taky mi připadá, že je docela chlapský zaměstnání. Kór v dnešních daňových podmínkách. Protože tohle podnikání s takovýma daněma vydrží jen chlap(smích).

 

No nazdar, já jsem jako podnikatel zkrachoval, takže podle tebe nejsem chlap. Ty, Slávku, prodáváš peugeoty, což je francouzsky lev. A sám ses narodil ve znamení Lva. Má to nějakou spojitost?

No samozřejmě(smích), já jsem o tom původně nevěděl, ale určitě má. Já si myslím, že přijde doba, kdy lidé pochopí, že peugeot je auto elegance. já vím, japonská auta jsou krásné hračky. Ale peugeot je kvalita. Levně jezdí a přitom jsou dříči. A těším se taky na dobu, kdy v naší firmě JVB, budeme cenově srovnatelní se Škodovkou. A teď už nám začínají napomáhat, každým dnem Škodovka zvyšuje ceny. Já mám odjaktěživa auta rád. Když moje matka byla se mnou v jiném stavu, tak prodělala dost ošklivou automobilovou nehodu. Pak mě auto přejelo a teď je prodávám. A když jsem strašně unavený, tak si sednu do auta a jedu a tím si odpočinu. Já takhle relaxuji.

 

JANDÁK - ČLOVĚK

Slávku, jak jsi snášel po úrazu pocit nehybnosti?

Tehdy jsem si uvědomil ještě víc, co to je být zdravý. Alespoň být hybnej a moci se pohybovat po tomhle světě plným krásy, který nám pánbůh dal. Abych všechnu tu krásu mohl do sebe nacpat. A měl z ní nějakej hezkej pocit.

 

O co ti jde v soukromém životě?

O to, abychom žili doma spokojeně. Aby děti nedělaly bordel (smích), aby neřvaly (smích), aby byli inteligentní (smích největší). Aby jsme byli všichni zdraví. Aby moje žena měla se mnou ještě více trpělivosti než se mnou má. A aby občas hleděla více na sebe, než na mě a na rodinu. Protože se až moc obětuje rodině. Aby mí rodiče byli zdraví. Abych byl obklopen lidmi: hodnými, chytrými, pohodovými. Člověk v životě nepot řebuje moc. Nemůžeš najednou bydlet v deseti domech, nemůžeš najednou sedět v pěti autech, nemůžeš být na Kanárských ostrovech a zároveň na Antarktidě. To prostě nejde. Jde o obyčejně lidský, jakž takž spokojený život. A ta spokojenost není odvinuta od peněz a od majetku. Samozřejmě, že to může život ovlivnit, ale myslím si, že jde o nějakou takovou lidskou komunikaci, nirvánu...Nevím, jen mě napadají slovíčka, které vrším blábolivě. Ale jedno vím jasně, jde mi o to, abych žil úplně spokojeně, normálně. ¨

 

Ale víš, že mám pocit, že ty žiješ ten život rychle, upracovaně. Ty říkáš, že žiješ, vždyť ty nežiješ. Jen se na to podívej! Jsi politik-radní, podnikatel, akcionář Bontonu, herec, manžel, rodič a ještě člověk?

To je pravda. je to strašný, budu to muset nějak přiškrtnout. A to jsem si dneska ještě přibral funkci v představenstvu investičního fondu. Já jsem vlastně na roztrhání. Pořád říkám, že něco omezím a naopak přibírám, nabírám si to spektrum působnosti. A nakonec to stejně všechno skončí infarktem. Jiná cesta z toho není.

 

A nakonec člověčenství závěrem!

Ale mně se strašně líbí žít. Já tenhle život, zase opakuji, strašně miluji. A každý den je pro mne svátek... A kdybys mi položil otázku: Jseš Slávku v životě spokojenej?, tak ti řeknu: JSEM STRAŠNĚ NESPOKOJENEJ, ALE VE SVÉ NESPOKOJENOSTI JSEM ÚŽASNĚ SPOKOJENEJ!

 

Slávku, děkuji ti za takový lidsky otevřený rozhovor. A děkuji i za autorizovanou neučesanost.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group