ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

SVĚT A DROGY

 

JIŘÍ VACEK text

Za držení drog a obchodování s nimi je v Malajsii smrt pověšením. Pokud u vás objeví 15 gramů takzvané tvrdé drogy nebo 500 gramů hašiše či marihuany, není pro vašeho obhájce v soudním procesu v podstatě žádný prostor. Vše, co je pod touto hranicí, je trestáno jak tělesnými tresty, tak vysokými tresty odnětí svobody. Ned ávno byla v malajském Kuala Lumpur u německého ob- čana - a narkomana - nalezena droga. Po jeho místopřísežném prohlášení, že mu droga byla podstrčena, byl vypovězen ze země. Odletěl do thajského Bangkoku, kde uspořádal tiskovou konferenci. Oznámil, že jeho prohl ášení u soudu se nezakládalo na pravdě a že se jednoduchou lží vyhnul trestu smrti. Tento případ bude mít v Malajsii ještě dlouho dozvuky, zejména pro cizince, kteří se dostanou do kola justice. SINGAPUR Odjíždím do Malajsie na pozvání WFTC (světová federace therapetutick ých komunit) na první konferenci o drogách v této zemi. Z holandského Amsterodamu, kde existuje snad nejtolerantněj- ší koncept v řešení problému drogové závislosti (ale přísnější než v České republice), pokračujeme do Singapuru. Přelétáme území Ukrajiny, Ruska, a obloukem se dostáváme nad území Turecka, Íránu, Indie a Thajska - jednu z typických tranzitních cest, která přivádí drogy do západní, a dnes i východní Evropy. V Singapuru jsme navštívili státní organizaci SANA, která pokr ývá celou prevenční, rehabilitační a resocializační oblast v Malajsii a měřit jejich způsob práce evropskýma očima, či z pohledu therapeutických konceptů v západních zemích, nelze. Tvrdý represivní přístup i v otázce rehabilitací vychází v zemích s islámskou vírou z koránu, který určuje způsob života, ale i filozofii práva a trestu. Dobrovolné léčení, nebo tolik žádan á motivace závislých zde vůbec nejsou možné. Přiznání drogové závislosti v Singapuru znamená v praxi nejdřív přinejmenším vězení a teprve potom pobyt v rehabilitačních centrech. Toxikomanovi je vždy odebrán pas, aby nemohl vycestovat ze země, a svou zemi tak nikde neostouzel. Malajci jsou velmi hrdý národ. Tábory, kde je až 500 bývalých toxikomanů, jsou založeny na vojenské hierarchii a velitelem je tu vždy příslušník armády. Celou dobu pobytu v táboře, jehož délku určuje velitel, prodělá- vají toxikomani tři fáze. Rozlišíte je na první pohled podle barvy kalhot, které mají na sobě. Celý rehabilitační proces je v podstatě vrácení fyzické zdatnosti a disciplíny pro budoucí život. Psychoterapie po západním způsobu tu není možná, protože dodržování hierarchie a subordinace je v životě Malajců jedním z nejdůležitějších prvků.Vystupování therapeuta v komunitních zařízeních jako stejně rovného by znamenalo naprostou nereálnost a tím i nepřipravenost na normální život. KUALA LUMPUR Ze Singapuru do Kuala Lumpur je slabá hodinka letu a obsluha i vybavení Malaysia AIR dávají jen tušit, co nás čeká. O tom, jakou důležitost Malajsie této konferenci přikládala, a jak nám všem chtěla svoji pohostinnost dokázat, svědčí i to, že většina z nás bydlela v luxusních hotelech Hilton, Šangrila a Concorde. Hotel Hilton má třicet pater, sedm restaurac í, dva bazény, spoustu číšníků, nosičů kufrů a pomocného personálu. Veče- ře s velkým orchestrem, spoustou tanečnic s osmi chody menu s neobvyklými kulinář- skými překvapeními sponzoroval vždy nějak ý člen vlády. Sešla se tu elita odborn íků v rehabilitacích drogově závislých, aby se pokusila dostat v této oblasti o kus dále, aby drogovému fenoménu naší doby alespoň částečně postavila hráz. Co jméno, to kapacita. Pan Alfonso Acampora, sám bývalý toxikoman, dnes člen sekretari- átu Světové federace a zakladatel komunit v Oklandu (USA). Dr. Charles Devlin, koncepční odborník přednášející na předn ích amerických univerzitách. Jeho referát, zabývající se asertivní výchovou mládeže, byl jedním z nejsilnějších zážitků konference. NARKOMANI ŠKOLOU POVINNÍ Tento způsob výchovy by měl být praktikován hlavně ve stá- tech, kde ještě nejsou vybudovány speciální struktury pro boj s drogami a v zemích, které nemají dostatek finančních prost ředků na jednotlivé druhy prevence. Výchova, celistvost rodinn ého života, se ukazuje jako nejúspěšnější v nerovném boji s drogami. Drog je dnes na světě nadbytek a brzo se jistě dostaneme do situace, kdy sám organizovaný zločin spálí část rostlinn é úrody, aby udržel vysoké tržní ceny. Na druhou stranu to znamená ale zvýšené hledání nové klientely, pronikání na nové trhy. Asi do sedmdesátých let měly například Camora i Cosa Nostra určité „kodexy”, které nedovolovaly rozdávat drogy dětem. S příchodem asijských a tureckých mafií byl kvůli zisku tento zákon zrušen a dnes je již klientela hledána i u dětí pod patnáct let. Zařízení pro drogově závislé děti jsou dnes provozová na v západních zemích hlavně na nádražích a ve čtvrtích s velkou dětskou koncentrací. Kromě drogové závislosti se věnují i dětské prostituci, jsou jakýmsi azylem jak před obchodníky (pasáky) s dětským masem, tak před rodinnými příslušníky. Jedná se spíš o ambulantní péči, kde se dítě může umýt, dostane najíst, je mu poskytnuta první pomoc psychologa nebo sociálního pracovn íka. Zneužívání dětí se zdá dnes větším problémem, než jsem si ochotni připustit. Neznám stát, který je schopen tento nedostatek v sociální oblasti otevřeně přiznat a udělat potřebná opatřen í. Věk rizikových skupin neustále klesá a drogová problematika dětí je již dnes propojena s prostitucí, kriminalitou a dalšími důsledky, jako je AIDS a jiné nemoci. SPIRITISMEM PROTI DROGÁM Pro Evropany naprosto novou, ale v asijských podmínkách samozřejmou, je spiritistická oblast, kterou se ve své přednášce zabýval Hamzah Sidaug Mohamad z organizace PEMADAM. Jde o dlouhodobý výcvik, napomáhající sebekontrole pomocí meditace. Pro většinu Evropanů bude pravděpodobně nemožný. Změna priorit v osobním životě by neumožňovala adaptaci do západní společnosti. Kromě toho - který Evropan dnes považuje peníze a moc za nedůležitou stránku svého života? DROGOVÁ EKONOMIE Spojení ekonomiky a drog bylo tématem australské dvojice Dr. J. Thombové a Dr. M. Hamiltona. Zde bylo názorně ukázá- no, jak jsou producentské země rostlinných drog svou ekonomikou s tímto problémem svázány. Všechny pokusy nahradit pěstování koky či opiového máku jinými rostlinami ztroskotaly více či méně na tradici a neochotě lidí, kteří se tímto pěstováním zabývali. Těžko můžeme odsuzovat lidi, pro které je tato činnost často jediným zdrojem obživy. Řada z nich si vůbec problém zá- vislosti nepřipouští, protože s drogou žije od narození a v případě přímé závislosti na ní není. Droga (kokové listy) je spíš součástí jejich kultur a rituálů. Kokové keře jsou také málo náročné na kultivování a péči během růstu. Indiánovi v Peru budeme těžko vysvětlovat, stejně jako zemědělci v Laosu, Thajsku, Barm ě, že by měl vynaložit několikrát vyšší námahu za menší zisk. Musíme se smířit s tím, že dokud bude naše společnost existovat, bude drog vždy dostatek. Dnešní chemický vývoj dává navíc další prostor pro vznik umělých (designerových) opiátů. DROGY U MUSLIMŮ Poprvé byla podobná konference zahájena a ukončena četbou koránu. Ještě dnes neustále přemýšlím, jestli vysoké tresty v celé oblasti kriminality, spojené s tradiční hodnotou rodiny a nábo- ženství, nedávají pro nás tak nepochopitelně islámské společ- nosti záruku udržení jejich představ a ideálů. Možná tak udrží některé negativní jevy v určitých mezích snáze než my, kteří v rámci demokracie zaměňujeme prvky liberální za prvky anarchistické. Nevím, jestli donuceni situací nedojdeme v naší represivní politice také k těmto prostředkům. Odsuzovat trest smrti v Malajsii znamená odsuzovat ale také trest smrti v některých státech USA. Faktem je, že v noci v Kuala Lumpur jsem měl pocit většího bezpečí (a stálé prevence policie) než na Václavské náměstí. Viděl jsem také, jakou společenskou prestiž policista v Malajsii má. A vím na vlastní kůži, jakou má u nás. Zaručit se za demokratické hodnoty může právě jen silná exekutiva. Spoléhat na to, že naše společnost bude „uvědomělá”, znamená pohybovat se v oblasti teorie. BUDHISTICKÁ METODA Čím je pro nás nebezpečí organizovaného zločinu z oblasti Írá- nu, Turecka, tedy takzvaného zlatého půlměsíce, tím je pro Malajsii oblast Thajska, Barmy a Laosu - zlatého trojúhelníku. Tato oblast, kterou někteří odborníci vidí jako hlavní pěstitelskou zá- kladnu opia, zásobuje heroinem nejenom asijské oblasti. Asijský heroin je velmi kvalitní a dlouholetá tradice v jeho pěstování ned ává naději na brzkou změnu. V samotném Thajsku, opiové zá- kladně a převážně budhistickém státě, byl trest smrti zrušen. V Thajsku je také přístup k rehabilitaci toxikomanů jiný. Jakási kombinace evropského a budhistického stylu. Hlavní organizací je tu NGO - ANCC, řídící činnosti všech - i represivních složek v drogové problematice. Stala se spoluzakladatelem asijské Therapheutick é federace, která dnes sdružuje již 95% všech států tohoto světadílu. Pozoruhodnou součástí jejich programu je koncept budhistických templů, ve kterých se tamní mniši již léta snaží pomoci drogově závislým. V Thajsku je asi 30 000 budhistických templů, z nichž většina má školy a nemocnice ve svých správách. Způsob léčení se skládá ze tří důležitých faktorů: První je prosba toxikomana o pobyt v templu, druhý faktor je filozofický, má původ v karnacích a inkarnacích, tedy očistě těla a ducha. Třetí fáze, kterou považují prozatím v Evropě za nemožnou, je neuvěřitelně krátká doba na rehabilitaci narkomanů. Z 99 výtažků různých rostlin je vytvořen nápoj, který způsobuje neustálé zvracení. To trvá čtrnáct dní až tři neděle. Po této fázi je toxikoman, ač zeslábl ý, povinen pracovat pro společnost. Dělá kanalizaci pro kláštery, stará se o staré a nemocné lidi. Je zajímavé, že tato „očista” není brána jako povinnost. Nikdo toxikomana k práci nenutí, po čase, který je nutný k fyzické konsolidaci, musí dát léčící se člověk slib, že drogu již nikdy nepožije, a odchází z templu. Za celou dobu není na toxikomana činěn žádný tlak. Vše se děje dobrovolně. Jaký rozdíl mezi zeměmi se společnou hranicí. METHADON V BANGKOKU, METHADON V ČECHÁCH V Bangkoku existují dvě ambulanční stanice, zabývající se prod áváním náhražkové drogy methadonu. Lidé, kteří chtějí odnau- čit toxikomany jejich návyku, nejsou přívrženci této metody. Pro mě jsou i z osobních zkušeností základem určitá fakta: Člov ěk na methadonu není schopen therapheutické práce. Jako lé- kař nebo drogový pracovník udržují nemocného nadále v jeho přímé závislosti. Stávám se soudcem, který rozhoduje, kdo methadon dostane a kdo ne. Pro narkomana vstupují do role obchodn íka (dealera) s drogou, a on se stává závislým na mé osobě. V žádném případě, jak se nám snaží někteří odborníci namluvit, není možné dostat závislého na nulovou hranici. Tento recept je nefunkční. Spíš dojde k tomu, že si toxikoman vezme dávku od lékaře a druhou si obstará sám. Pozitivní na této metodě je pomoc lidem, kteří nejsou schopni prodělat therapii, nebo pro lidi pozitivní HIV či AIDS, kteří již žádnou životní motivaci nemají. záslužná je i činnosti ambulančních nebo krizových center při výměně jehel a jejich sociální činnost. Mluvit o methadonu jako o všeléku u drogově závislých je prost ě zavádějící a nepravdivé. Jistě ale i této metodě „léčby” patří ve spektru s drogově závislými její místo. Mohlo by se stál, že při rozsáhlejší aplikaci tohoto způsobu nenajdeme lidi, ochotné za svůj cíl zvolit abstinenci od omamných látek. V každém případ ě jsme jedna z mála zemí, kde se metadonový program dostal do vládní koncepce boje proti drogám. Já sám nadšení pro tento program nesdílím, spíš souhlasím s jeho filozofií. Je třeba pomoci nemocným lidem a hlavně je třeba dělat prevenci - východu dětí. Dnešní generace toxikomanů, ať se to někomu líbí nebo ne, bude odkázána na vlastní vůli vyrovnat se s problémem. Nevid ím dostatek prostředků a hlavně odborníků, abychom pokryli celé spektrum problematiky. Proto by měla činnosti několika málo odborníků v naší zemi směřovat právě do oblasti prevence. Dvacetilet ý toxikoman jistě ví, nebo si uvědomuje, co droga je a jaký může být jeho osobní výsledek závislosti. Za děti je zodpovědná celá společnost. Jakékoliv prodlení v této oblasti poznamená život a stabilitu příští nebo přespříští generace. Problém drog je problémem celosvětovým a jakýkoliv optimismus nebo bagatelizování situace nás může přivést před neřešiteln é problémy. Ve Španělsku za krátkou dobu eskalovala situace natolik, že se stala v dopadu na kriminalitu země neřešitelnou. Někdy mám dojem, že spousta lidí věří na zázraky, na vyjímeč- nost naší země. Malajsie řeší své problémy svým způsobem, podle svých tradic. Chtěl bych věřit, že i my je dokážeme řešit. Zatím si o nich spíše povídáme, než abychom na nich pracovali. A to mě naplňuje strachem a smutkem. O autorovi: Ing. Jiří Vacek, narozen 13. 8. 1947, emigroval v roce 1969 do SRN. Vystudoval v roce 1974 v Darmstadtu stavební školu, v roce 1976 pracoval v Ruandě (Afrika), stal se drogově závisl ým, 1978 - návrat do SRN a vstup do rehabilitačního zařízení Daytop. Od roku 1979 práce v rehabilitačních a represivních složkách SRN. Vrátil se do Československa a v roce 1990 se stal náměstkem ředitele federálního policejního sboru, poradcem ministra pro organizovaný zločin, nyní je ředitelem městské polici v Liberci.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group