ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

SOMÁLSKO ZEMĚ POD NOHAMA SLONŮ

 

DIANA REYNOLDS text

 

Poezie byla mocnou součástí somálské kultury. Každá důležitá událost v životě Somálců byla napsána ve verších: manželství, rozvod, matčiny rady pro svoji dceru a dokonce i žádosti Alláhovi. Verši se vyhlašovala válka; verše také přinášely mír. Dnes však většina básníků uprchla ze země a ty, kteří zůstali, nelze slyšet nad výstřely samopalů, řevem helikopt ér, bědování pozůstalých nad svými mrtvými a nářkem hladov ých. Ano, poezie byla nahrazena přeháněním v tomto malém, válkou zpustošeném islámském národě. Somálsko se stalo zemí pod nohama slonů, je přeplněné utrpením, které zaplavilo země Třetího světa v období po konci studené války. Suché somálské savany ve tvaru půlměsíce na rohu Afriky byly po staletí domovinou národu pastevců - nomádů. Všichni jsou etni čtí Somálci a mluví jedním somálským jazykem. Somálská spole čnost však byla vždycky rozdělená na klany, podklany a na veliké množství skupin, utvořených z drobných klanů. V každé skupin ě do určité míry vládne rada starších, která je bez jakékoli hierarchie a do které patří všichni dospělí somálští muži. Aliance a protialiance klanů se v této atmosféře téměř úplné anarchie formovaly a přetvářely nepřetržitě po celá staletí, plná nájezdů, drancování a válek, které se vedly kvůli velbloudům, pastvinám nebo zdrojům vody. Šlo také o „krvavé peníze” - které byly náhradou za vraždy a jiná provinění. Starší klanu byli jedinou sociální institucí, odpov ědnou za vyslýchání stížností, řešení konfliktů a - pokud toto selhalo - za následné nastolení míru. MARX, LENIN A OTEC POZNÁNÍ Strategická poloha Somálska na pobřeží Adénského zálivu v Indickém oceánu a při ústí Rudého moře, vstupní brány na Blízký východ, z něho udělala vítanou kořist pro světové mocnosti. Staletí francouzské, britské a italské koloniální okupace skon- čila v roce 1960, kdy Somálsko získalo nezávislost. Potom, po pouhých devíti letech civilní vlády, uchvátil moc Generál Siad Barre, vrchní velitel ozbrojených sil. Během tohoto převratu v říjnu 1969 došlo k pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění parlamentu i politických stran a k zákazu profesionálních organizací. Ekonomika byla znárodněna a všechna masmédia umístěna pod vládní kontrolu. Nový režim se spojil se Sovětským svazem, aby mohl čelit sousední Etiopii, která byl spřízněná s USA. Siad Barre na závěr vyhlásil radikální plány transformace zaostalé konzervativn í islámské země, obývané nomády, v moderní socialistickou zemi. Siad Basrre brzy vládl nad krutým policejním státem nacistick ým stylem kultu osobnosti. Dětské písničky ho oslavovaly jako „Otce poznání” a slavily ho ve svaté trojici spolu s Marxem a Leninem. Sověti a východní Němci mu vycvičili bezpečnostní a policejn í důstojníky; byla zavedena síť tajných informátorů. Pionýři Vítězství, uniformovaná polovojenská skupina převážně nevzdělan ých mladých lidí, systematicky terorizovala obyvatelstvo. Vláda ve svém experimentu s „vědeckým socialismem” také vyhlásila válku tomu, co nazývala „kmenovou metlou”. Zakázala shromáž- dění starších a všechna společenská setkání se musela konat v orientačních centrech, kde byly povinné kursy politického školen í. Tak Siad Barre po pečlivé úvaze zlikvidoval klanové instituce, které poskytovaly určitou základnu pro mírové řešení konfliktů. Spojenectví se Sovětským svazem bylo přerušeno v roce 1974, kdy marxistické partyzánské jednotky v sousední Etiopii svrhly Američany podporovaného vládce Haile Salassieho. Somálsko vyu žilo této příležitosti, aby podpořilo svoje dlouhotrvající nároky na Ogaden; pouštní území v Etiopii, obývané somálsky mluvícími lidmi. Když somálská armáda vtrhla do Ogadenu, přesunul Sovětsk ý svaz svoji podporu na Etiopii. Podstatně rozšířil vojenskou pomoc etiopské armádě a poskytl jí i kubánské bojové jednotky. Somálsko, poté, co bylo zesílenou etiopskou armádou donuceno k ústupu, okamžitě požádalo Spojené státy o vojenskou a ekonomickou pomoc. Během dalších patnácti let poskytly Spojené státy Somálsku téměř miliardu dolarů. USA převzaly Rusy postavenou leteckou základu a nedaleko ležící námořní zařízení v přístavu Bervera na severu Somálska. Odtud mohly vysílat Jednotky rychlého nasazení na Blízký východ a udržovat kontrolu na Perským zálivem a Indickým oceánem. Amerika také dodávala Siad Barremu hory munice, houfnice, polní děla a samopaly. Navíc mu zaručovala dostatečné množství půjček od Mezinárodního měnového fondu, takže Barre mohl věnovat 40 procent každoročního státního rozpočtu na obranu. SIROTEK STUDENÉ VÁLKY Američany podporovaná vláda Siad Barreho mobilizovala všechny složky svého policejního státu sovětského typu a vybavila je přehršlí amerických zbraní. Vládní jednotky bojovaly deset let v občanské válce na mnoha frontách proti mnoha klanovým partyz ánským skupinám, podporovaných komunisty. Podobně jako mnoho států třetího světa, které se ocitli v podobné situaci, se celá země stala bojištěm v souboji mezi vraždícími zástupci supervelmoc í. V letech 1981 - 1991 zemřely tisíce civilistů; města, městečka i vesnice byly vypalovány, dobytek masově vražděn, úroda a rezervoáry vody ničeny - a to jak vládními, tak povstaleck ými jednotkami. S ústupem komunismu a pádem Sovětského svazu se boj velmoc í o tento výběžek Afriky stal minulostí. V myslích amerických politiků převážily hrozivé zprávy o stavu lidských práv - tolik poru- šovaných somálskou vládou - nad strategickým postavením Som álska v této oblasti a Amerika ukončila svoji vojenskou pomoc tomuto režimu. Pentagon se stále více zabýval politikou uvolňování napětí, aby podtrhl důležitost spolupráce velmocí v této oblasti. Americká základna v Berbeře přišla o svoje zásoby paliva a zůstala ležet ladem po hromadném odsunu amerických jednotek a materiálu, které byly použity v boji proti Iráku během operace Pouštní bouře. Vláda bez americké podpory byla svržena a Siad Barre v lednu 1991 uprchl do Etiopie. poté, co v Barrem ztratily svého společ- ného nepřítele, nebyly různé protivládní frakce schopné se smířit, překonat rozdíly mezi sebou a sestavit vládu. Největší organizace, Spojený somálský kongres, která reprezentovala klan Hawiye, se rozdělila na dvě části. Jednu část vedl Mohamed Farah Aidid, druhou Ali Hahdi. Protože mezi nimi nebylo žádné tradiční nepřátelstv í, snažili se oba velitelé nahromadit si co nejvíce majetku; kolik je mohli při tom vítězném plenění země získat. Podle přání si ve velkém tiskli státní bankovky, kontrolovali výměnu zahranič- ních měn. Zahraniční pomoc rozprodávali na černém trhu a čerpali veliké částky i ze státní pokladny. Vraždění v zemi se však stupňovalo. Stejně tak stále více na zemi doléhalo i tříleté období sucha. Přestože více než 300 000 Somálců umřelo hlady, zůstávala většina světa netečná, bez zá- jmu. Generální tajemník OSN Butrus Butrus Ghali v dubnu 1992 Přesvědčoval Spojené státy , aby začaly letecky nouzově vypomá- hat se zásobováním. Naléhal také na OSN, aby poskytlo 3 500 mužů z mírových sborů. V Somálsku však vojevůdci a bojující jednotky rozkradly 75 procent nouzových dodávek, určených pro 7 milionů hladovějících lidí. Navíc zadrželi a zastřelili mnoho pracovníků, kteří se starali o tyto zásoby, a vyhlásili volnou loveckou sezónu na mírové jednotky OSN. Během několika měsíců se mezinárodní humanitární úsilí změnilo ve vojenské utrpení a hrů- zu. 24 Pákistánců bylo vlákáno do léčky a zabito; mnoho Nigérijsk ých a italských vojáků zraněno. Americké helikoptéry Cobra postřílely kulomety 175 somálských starších, politických vůdců, žen a dětí. 19 Američanů bylo povražděno a zohaveno; jejich těla pak vláčeli po ulicích hlavního města Mogadišu. OSN pak začalo vyšetřovat, kde se stala chyba. Podle jedné verze, kterou nedávno publikoval vyšetřovatel OSN Tom farer ve Washington Post, plánovalo OSN inspekci rádiové stanice a skladiště zbraní, které náležely generálu Aididovi. Aidid před tím varoval, protože považoval nastávající inspekci za přímý pokus zničit jeho moc. Jeden vysoký poradce mise OSN v Somálsku totiž otevřeně vyjádřil nepřátelství vůči Aididovi a nezakrýval sympatie k jeho protivníkům. Dotyčný-vysoký poradce OSN, vyslanec amerického ministerstva zahraničních věcí April Glaspie - který jako velvyslanec USA v Iráku řekl Saddámu Husajnovi v červenci 1990, že USA nezasáhne, pokud Irák vtrhne do Kuvajtu - inspekci přesto schválil. Somálci nastražili past a 24 Pakistánců zahynulo. OSN potom zahájilo krvavou krevní mstu proti generálu Aididovi. Jeden britský vyslanec OSN v Somálsku, který znal Aidida, tvrdí, že po tomto masakru zařídil v radiostanici setkání s Aididem, jeho důstojníky a se členy klanu Hawiye. Chtěl jednat o ukončení rychle rostoucí nepřátelství. Zprávu o tomto setkání však evidentně pronikla na velitelství amerických jednotek. Ameri čané zaútočili ještě dřív, než Aidid přijel a usmrtili 75 Somálců. Američani však byli bez těžké výzbroje a když byli zachyceni nep řátelskou palbou, zanechali na místě 18 mrtvých. Deset dní předt ím žádal velitel amerických jednotek v Somálsku, armádní generálmajor Thomas T. Montgomery, tanky a obrněná vozidla, protože se domníval, že se americké jednotky bez nich vystavují velkému riziku. Ministr obrany Les Aspin žádost zamítl. Obával se, žes by se americká válečná mise příliš rozrostla; a to právě v době, kdy Clintonova vláda hledala nějaký vhodný způsob, jak se dostat z této partyzánské války. Současný americký ministr zahraničí Warren Christopher nyní říká, že v jeho vládě nikdo nevěnuje pozornost situaci v Somálsku, pokud tam nezemře nějaký Američan. Jak se zdá, americkou politiku vůči Somálsku vede skupina nižších vládních úředníků. Těm se nepodařilo pro situaci v Somálsku získat pozornost Clintonova Bí- lého domu. Prezident Clinton o tom řekl: „Během několika posledn ích měsíců se velice zabýváme jednáním s Ruskem a situací na Blízkém východě. Snažíme se, aby jednání postupovala kupředu a toto úsilí je pro naše bezprostřední národní zájmy mnohem důležitější, než naše operace v Somálsku.” SMUTNÉ KLIŠÉ Americký kongres schválil přítomnost amerických jednotek v Somálsku do 31. března 1994. Současný mimořádný americký vyslanec v Somálsku Robert B. Oakley varoval Somálce a řekl jim, že mají celkovou zodpovědnost za mír v zemi. Prohlásil také, že pokud Somálci nebudou spolupracovat, bude to mít ohromné a hrůzné následky. Protivníci generála Aidida, kteří spolupracují s jednotkami OSN, se domnívají, že Aidid se dostane zpět k moci hned poté, co Američané odejdou. Nikdo z nich si nepřeje novou občanskou válku; zároveň však říkají, že nebudou nečinně přihlížet, jak Aidid znovu získává moc. Básníci v Mogadišu, stejně tak jako somálští intelektuálové v zahraničí, se domnívají, že mohou možné hrozné následky odvrá- tit. Žádali Spojené národy, aby jim pomohli zařídit „Rádio svobodné Somálsko”, z něhož by mohli vysílat protiválečnou poezii do každé- ho města, a i do té nejzapadlejší vesničky v zemi. Myslí si, že mírový žánr somálské poezie by měl zklidňující účinek na válčící strany „jako když lejete vodu na rozžhavené uhlí.” Jejich oponenti v OSN tvrdí, že radiostanice by mohla být považována za intervenci, první krok k nastolení správy OSN. Domnívají se, že by ji somálští vojevůdci považovali za hrozbu ze strany OSN. Nav íc se obávají, že by několik zavádějících veršů mohlo ze Spojených národů udělat jednu z válčících stran, a ne jejich prostředníka. Ačkoliv úsilí OSN a soukromých osob pomohlo zmírnit hladovění na severu Somálska, v Mogadišu bude křik a pláč dětí stále hlasit ější než výkřiky básníků. Taková je situace v zemi slonů, kde se z přehánění pomalu stává smutné klišé: „Studená válka skončila a rozvojové země Třetího světa jsou ztraceny.”

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group