Archiv vydání magazínu Koktejl
JAPONSKO - A TŘI TEČKY
- Kategorie: 1994 / 02
VÁCLAV „UPÍR“ KREJČÍ text,foto
O DVOU LET, PODLE MÉHO, JE V JAPONSKU KULTURNÍ REVOLUCE . . . Že jsou to silná slova? Třeba máte pravdu, ale tohle je můj názor, vlastně všechno v této reportáži je můj názor. Vycházím z několika mých návštěv Japonska a udiven znovu na růstající uzav řeností a „japonskou umělou soběstačnost í. Na mě to Japonsko působí, že tam snad „kvete totáč (s bolševickými manýry). Ale takový, že i my jsme ho tu tenkráte měli svobodnější. Vysvětlím - Japonsko leží, jak všichni víme, na ostrově. Z pohledu na Japonsko je ostrov krásný, země vychá- zejícího slunce. Ale zevnitř ten pohled nikam nevede. Ten pohled se zastaví o jakousi pomyslnou zeď, která je obehná- na okolo celého ostrova. Tou zdí jsou zatajovan é zprávy ze světa. Japonci snad ani nevědí o žádném Sarajevu, ani o tom, že nějaký prezident tam či onde byl nově zvolený. O tu zeď se rozbíjí skoro všechny výrobky, které by chtěly proniknout odjinud na japonský trh. A když už nějaký ten produkt málem pronikne. Japonec nelení, rychle ho začne vyrábět sám a udělá ho ještě dokonalejší. Tak např. když asi kdysi prorážela whisky, udělali si svoji, když vodka . . . JAPONCI SI VYSTAČÍ... Měl jsem pocit, že jsou středem světové- ho zájmu. V autobuse, který nás vezl z letiště do Shizuoka, jsem usnul. Když se projíždělo Tokiem, M. Nesvadba mě vzbudil, abych to viděl. A já opravdu myslel jako on, že jsem se zbláznil. To nebylo Tokio, to byla Paříž. Totiž - v Tokiu stojí přesná kopie Eiffelovy věže, jen s tím rozdílem, že je dřevěná. Později jsem pustil TV a on zpíval Lionele Richie, jenže šikmooký. To bylo pro mne nepochopitelné zděšení. Japonci si vymysleli novou zábavu, která se jmenuje karakoe a ta je tomu na vině. Japonci chodí za touto novou zábavou do klubů s celou společností nebo jen sami. Pustí si na dokonalé aparatuře s partiturou přilo- ženého textu hudební doprovod nějakého slavného zpěváka a zpívají za něho. No a v TV jsou i takové soutěže, ale origin ály, ty slavné zpěváky, už nepozvou. Prost ě originál okopírují, tím ho nenápadně vytlačí a nahradí ho dokonalou kopií. Stokr át opakovaná lež stene se pravdou, že? A pak v další televizní šou jsem si myslel, že koncertují KISS, ale oni to byli zase jen úplně stejně nalíčení Japonci. A muzika se od originálu také moc nelišila! A ejhle, protkla to reklama a já si říkal: „Ne, nejsou tak špatní, i jiné zahraniční firmy pustí na svůj trh. Renault CLIO? To není CLIO od Renaulta. To je CLIO od TOYOTY! Asi bych lhal, kdybych tvrdil, že tam zase nic neprorazilo. Prorazil třeba Mercedes a další značky a výrobky, ale ty jsou tak předražené, že si je mohou dovolit opravdu jen milionáři. Proč asi? Když se soudný člověk pozorně zadívá na ta jejich auta, ta, co se na ostrově vyrábí, (a do světa se nevyváží) jsou to věrné kopie Rolss Royse, Mercedesu, Jeepu, atd. . . . Fascinovala mě jedna příhoda a ujistila v tom, že běžný řadový Japonec není o mnohém informován. Že by jim to zatajovali? Mám Video 8, kameru značky Sony poněkud staršího typu, koupenou před sedmi lety. Já se chlubil, Japonci obdivovali. No, nedivte se, normální Japonec si nemůže dovolit výrobky, které sám vyrábí. Ale byli hrdi na to, že se jejich výrobky dostanou až v Rakousku (tam jsem kameru koupil). Jenže jaké bylo jejich zděšení, když jsem jim ukázal na výrobním štítku, že výrobcem této kamery je Francie. Půl hodiny s nimi nebyla řeč. Japonštili a nedokázali pochopit, že jim někdo bere práci. A koukali jak tři vyvorané tečky. KOMUNIKACE Často mívám pocit, když se mi poštěstí a já navštívím tuto zemi, že jsem se dostal na úplně jinou planetu. Nikdo mi tam nerozumí. Protože jsem si přivodil jakous chřipajznu, chodil jsem do jedné lékárny. Kašlík mně spadl na průdušky a nutně jsem potřeboval léky. S Nesvadbou jsme můj problém všelijak znázorňovali. realisticky jsem ukazoval bolest na plicích, kašlal jsem na ně. Na teploměru jsem ukazoval vysokou teplotu. Míchal to zkoušel i pantomimicky, ale oba bezvýsledně. „HAJ HAJ a věděli, s odpuštěním, tři tečky. Ona totiž řádná pravidla v posunčině a v přirozených gestech, co fungují běžně u nás, u nich neplatí. V Tokiu jsme se ptali dvou Japonek, kudy ke Kabuki divadlu. Obě utekly, vypadalo to, že je snad chceme znásilnit. Jo, klaní se uctivě, ale pak utečou „HAJ HAJ a jen tři tečky po nich zůstanou. ZPRÁVY V TV Musím na druhou stranu podotknouti, že si Japonsko dává velmi záležet, aby se v TV neobjevovali jakékoli záběry o lidských masakrech či zabíjení v přímém přenosu, jako je to zvykem nyní u nás. Jedny zprávy informovaly o muži, který skočil do kolejiště vlakové soupravy v metru. Kamera ukazovala místo, kde se to odehrálo, ale po masakru ani památky, jen redaktor událost popisoval. FESTIVAL, DAIDOGEI = (dramatický festival) Osmdesát souborů z celého světa se zúčastnilo druhého ročníku festivalu Daidogei v překrásném městě Shizuoka, ležícím cca