ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

VELMI... MILOSTNÁ SMRT

 

Dítě plakalo, když přišel OSUD. Třikrát obešel dětskou postýlku a vyřkl ortel. Ten ortel byla milostná SMRT... Sedí naproti mně. Říkejme jí třeba Karla. Je bledá, má šedivé vlasy. Vypráví mi o své přítelkyni. Mrtvé přítelkyni. Dejme jí jméno Ivana. Matka Ivany začala příliš mladá. Když se v šestnácti vdávala, byla v sedmém měsíci. Narodila se holčička. Matce nebylo děcko příliš vhod. Kde mohla, vydávala je za cizí. Život manželský mladičkou dívenku brzy omrzel. Časté hádky, zaviněné jejími vrtochy a rozhazováním, vedly k rozvodu.
Přesto jí svěřil soud tehdy čtyřleté dítě do výchovy. Ivanina matka se ale po rozvodu úplně utrhla. Běhala za zábavou, dítě nechávala na starost babičce. Peněz bylo málo. Po výplatě sice nakoupila trochu jídla, ale dál se nestarala. Léta běžela. Ivaně bylo dvanáct, matce osmadvacet. Tehdy si našla přítele. Na pár měsíců, pak jí dal sbohem... Ten den prý byla Ivanina matka výjimečně doma. Pamatovala si mámu v ten večer. Chvíli seděla před zrcadlem. Česala se. Pak odešla do kuchyně. Tam si pustila plyn. Pro dospívající dívku to byl šok. V době, kdy byla tolik citlivá a potřebovala něhu a lásku, ji matka opustila. Cítila se zrazena. O matčině smrti s nikým nemluvila. Uzavřela se do sebe. Nikdo netušil, jak má rozervanou duši. Lhostejně poslouchala učitelku, jak ji kárá, proč prý ji o tom nic neřekla. V učení úplně polevila, takže vysvědčení se hemžilo čtyřkami. V patnácti se rozhodovala, co dál. S nevalným prospěchem, ale mnoho možností neměla. Nakonec přijala nabídku zaučit se pomocnou šičkou. Brzy si začala vydělávat. Za pár korun, které dostala, si toho moc nekoupila. Babička měla co dělat. V té době se seznámila se svým budoucím mužem Pavlem. Měl po vojně a připadal jí mužný. Rád ji vyslechl a poradil.
Když jí bylo osmnáct, vzali se. Pár měsíců po svatbě se narodil Pavlík. Manžel byl šťastný. Dostavěl svépomocí družstevní byt, kam se zanedlouho nastěhovali. Časem začal Pavel trénovat místní fotbalisty. Měl tu z doby výstavby své přátele, se kterými chodil po zápasech na pivo. Doma už pobýval méně. Často dorazil až kolem jedenácté nebo dokonce druhý den. Ivana opět osaměla. Naštěstí si našla přítelkyni, hodnou a inteligentní paní z vedlejšího domu. V té době přišla opět do jiného stavu. Manžel místo aby „zabrzdil", začal těhotnou manželku navíc ponižovat. Najednou byla hloupá, ošklivá, neschopná... Nadávky nesla Iva daleko hůř než jeho pití. Díky neradostnému dětství měla malou sebedůvěru - pořád se za ni někdo styděl. Čekávala na něho na balkóně. Napsala mi o tom několik dopisů - jak hodiny míjely v samotě. Nekonečné čekání, slzy v očích. Přišel půl hodiny po půlnoci. Měl vrávoravý krok a pro Ivanu jen oplzlé nadávky. Svalil se na postel a začal chrápat. Začala jí téct plodová voda. Když ho vzbudila, nechápal. Nevěděl, že má zavolat sanitku. Přes značnou bolest, byla Ivana když odjížděla ráda, že je pryč...
Narodil se Petřík. Další měsíce už byly růžovější. Od manžela se psychicky odpoutala, věnovala se plně dětem. Když Petřík odrostl, rozhodla se, že nastoupí do zaměstnání. Úspěšně absolvovala kurz psaní strojem a našla si místo v kanceláři. Staršího Pavla dávala do školky a Petříka hlídala babička. Práce se jí líbila. Brzy byla známá svou pracovitostí a srdečnou povahou, takže jí umožnili dálkově vystudovat. Později dala i Petra do školky, aby nezatěžovala babičku. Pavel se o děti moc nestaral. Pouze staršího Pavlíka brával s sebou na fotbal. Chtěl mít svého nástupce. Dokonce když manželka stonala, pro děti do školky nedošel. Neměl totiž čas. Trénoval. Vzájemné nepochopení nebralo konce. Pavel byl často podnapilý. Rozjařen alkoholem nemíval pro hrubé slovo daleko. Odjížděl na víkendy pryč. Se svými kamarády. Po návratu se choval nějak divně. Další týden m u chodili píchat injekce. Pavel měl kapavku . Prý ze záchodu... Ivana si našla přítele. Na čas. Toužila po člověku, který by k ní byl vlídný, poseděl s ní u kávy, popovídal.
V té době vyhledala pomoc manželské poradny. S pláčem se svěřovala mladé doktorce své trápení. K sexu ji Pavel nutil brutálním způsobem. Když se bránila, vyhrožoval jí. Se zarudlýma očima poslouchala, jak jí říká, že není normální. Zvýšená citlivost, komplexy z mládí a ustavičné hádky vedly k tomu, že si tak začala připadat... Doktorka jí řekla, že má přivést manžela. Ten se jí vysmál. Podala tedy žádost o rozvod. Pavlovy sliby a ujišťování způsobily, že žádost zrušila. Měsíc pro ni jezdil do práce a dalo se s ním vyjít. Pak život uvízl opět ve starých kolejích. Noční hádky se stupňovaly. Iva podala novou žádost. Definitivní. Tentokrát se planými sliby obměkčit nedala. V té době se seznámila s Radkem. Rozumný starší muž jí byl doslova majákem v bouři. Ivana se cholerického Pavla bála. Jeho častou prchlivost těžce nesla. Stále pociťovala nějaký vnitřní strach. Takovou předtuchu...
Tenkrát ji surově udeřil. Pak ještě jednou. Několikrát. Kromě otřesného šoku utrpěla velké krvavé podlitiny.... Byla odhodlána odejít. Útočiště ji poskytl Radek. Petřík šel s mámou, starší Pavel zůstal u otce. Večer zabalila sobě i dítěti to nejnutnější. Chodil okolo a výsměšně sledoval její počínání. Pak popadl naplněnou kabelu. TŘESK... Prádlo a vysypané oční stíny se válely v jedné změti. Co čert nechtěl. první rozvodové stání připadlo na den její maturitní zkoušky. Hodinu po jejím zvládnutí se dostavila k soudu. Pavel ovšem prohlásil, že s rozvodem nesouhlasí. Jednání bylo odročeno. ... před soudní budovou na ni křičel, ať mu vrátí prstýnek a hodinky (ty jí kdysi daroval)... udeřil ji přes tvář ... stejně prý ji jednou přejede. Lidé měli divadlo... Iva byla zoufalá. Věc oznámila policii jako p ř e č i n proti občanskému soužití. Jaké bylo její překvapení, když obdržela oznámení, že je z důvodu amnestie zproštěna trestního stíhání ve věci NAPADÁNÍ MANŽELA. Spravedlnost je dvojí. Pavel začal nadbíhat Petříkovi. Vozil jej ze školy a uplácel sladkostmi. Předmětem dalšího stání byla výchovná způsobilost. Odborný posudek měl být vypracován na základě testu. Ivana pookřála. Konečně se ukáže...
Tenkrát přišel Petr domů. Znal výsledky testu. Řekl mámě, že má asi psychickou úchylku. Druhý den se dozvěděla, že výsledek je před odesláním soudu tajný. Zajímavé... Pavel měl dobré známé. Patřila k nim i doktorka, která materiál zpracovávala. Náhodou pak věděl výsledky předem. Ivana držela v třesoucích se rukou svůj posudek. Papír byl popsán slovy psychopatická osobnost... sklony k depresím... alkoholik v raném stadiu... vyhledává společnost. ZÁVĚR: Matka není výchovně způsobilá. Otec ano. Doporučuje se svěřit děti otci. Několik dnů trvalo, než se vzpamatovala. Začala přemýšlet, kdo by ji mohl pomoci. Moc přátel neměla, byla samotářská. Jediná přítelkyně se odstěhovala, babička tvrdila, že je na svědectví příliš stará a Pavlův bratr nechtěl, jak tvrdil někomu škodit. Nenašla jediného člověka ochotného pomoci. Pavel to měl jednodušší. Sezval si k soudu své přátele, kteří ochotně vypovídali v jeho prospěch. Když se blížila zima, napsala manželovi o zimní oblečení. Neodpověděl. Později si pro ošacení přišla v doprovodu policisty. Sama se bála. Do bytu byl vpuštěn pouze on. Kabát a boty však nenašel. Ani jeho přítomnost Pavlovi nevadila v návalu sprostých slov. Nakonec zašla na prokuraturu. Oznámila, že nemá dítě do čeho obléct. To pomohlo. ... v neděli ráno se ozval zvonek. Otevřela. Na schodišti se válelo spodní prádlo, kabáty a boty. Prošel pán se psem. Špinavým psem, protože venku pršelo... Byla sobota, Iva šla s Petříkem nakoupit. Mlčky se na matku díval a smutně se usmíval. Pak řekl, že chce zpátky k tátovi. Táta mu prý koupí video a kolo...
Odešel ještě ten večer. Pavel si pro něj přijel. Blížilo se závěrečné stání. Celkové vnitřní vypětí jí nedalo spát. V uších jí neustále znělo: Děti se přisuzují otci... Věděla, že by se rozbrečela. A to nechtěla. Uprostřed přelíčení by odejít nemohla. Myšlenka na rozvod v její nepřítomnosti jí připadala spásná. Napsala dopis, kde se omluvila pro vážný zdravotní stav. Ve vlastní bezmoci navrhla pro urychlení věci svěřit děti otci. Už neměla sílu a naději bojovat - byla zbabělá. Krutě zradila sebe samu, jako ji několikrát ranil život. Soud rozhodl, jak zněl rozsudek. Otec, který strávil posledních 15 let po putykách, měl výborné výchovné předpoklady. .... pohled na místa, kde spával Petřík. Přemáhala asi pláč. Bylo jí, jakoby podepsala vlastní rozsudek smrti... Když už nevěděla kudy kam, vyhledala pomoc psychiatra. Byla jí dopor u č e n a hospitalizace a skupinová terapie. Drahé záležitosti. To si nemohla finančně dovolit. Platila vysoké výživné. Navíc tomu nevěřila. Ivu fascinovala reakce okol í na jejich rozvod. Cítila se nepochopená, na pokraji svých sil. Málokdo tušil, jak se trápí. Mnozí mysleli, že je k dětem lhostejná. Navenek na ní nebylo nic znát. Pramenilo to z její uzavřené povahy. Tenkrát odjížděl Radek na služební cestu. Když se s ním loučila, netušila, že se už nevrátí. Opilý řidič vjel do p r o t i s m ě r u a v plné rychlosti narazil do jeho auta. Oba řidiči byli mrtví. Celkem běžná z p r á v a z Černé kroniky. Smrt vzala Ivě člověka, který jediný ji měl DOOPRAVDY rád. Poslední krutá rána v jejím bolavém žití. Leží v posteli. Jako by spala. Nespí. Na zemi se válí prášky...
U dveří zvoní muž, Ten muž je její vedoucí. Jde se zeptat. Chce vědět, proč nechodí do práce. Dveře zůstávají zavřeny. Před domem stojí shluk sousedek. KDO že se otrávil? Jo TA. Ta KRKAVČÍ MÁMA... HELENA KRESTOVÁ (na námět čtenářky Ivany Zlochové) ilustrační foto: Josef Formánek
Ivaniny osudy jsou smutnou skutečností. Všude kolem se děje spousta takových příběhů. Stávají se vykřičníky pro život nás ostatních...

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group