ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

SKRÝVÁ ŠTĚCHOVICKÉ PODZEMÍ UFO?

 

MGR. VLADIMÍR LIŠKA
 I. ÚVAHY. Již delší čas je v centru pozornosti našich hromadných sdělovacích prostředků záhada tzv. štěchovického pokladu. Hlavními protagonisty této záhadologické aféry jsou dva lidé - cizí státní příslušník pan Gaensel a náš hledač pokladů pan Mužík. Oba si na lokalitě Hradišťko, poblíž štěchovické vodní nádrže, vybudovali svá „zlatokopecká" stanoviště, oba se tváří tajuplně, ale zároveň i sebejistě, oba do svých podniků investují nemalé částky. Zdá se ale postupem času, že mohutnější kapitálová základna je na straně pana Gaensela, kterému jde údajně jen a jen o vyzvednutí zlata, obrazů a dalších cenností, zakopaných zde nacisty na sklonku druhé světové války. Pana Mužíka naopak zase zajímá údajný archiv německých tajných služeb a gestapa, který prý byl tady na Hradištku zakopán. Tak znějí alespoň oficiální výroky obou konkurenčních hledačů. Dnes už asi jen málokdo pochybuje o tom, že na inkriminovaném místě u Štěchovic neexistují žádné podzemní štoly, v nichž se skrývá již téměř půlstoletí tajemství, které se stalo námětem mnoha teoretických úvah. Po provedených předběžných sondážích byla lokalizace těchto štol potvrzena. Že jsou zaminované, nebo jinak zajištěné před nezvanými hosty, je více než pravděpodobné, a tak celý podnik skrývá i jistá bezpečnostní rizika.
Vždyť co kdyby nějaký neodborný zásah vedl například k naru šení štěchovické přehradní nádrže, nebo její hráze? Nacisté byli známí svou důkladností při jištění míst, která pro ně měla strategický význam. Tuto ne zrovna nepravděpodobnou domněnku potvrdil i nedávný potápěčský průzkum, jenž prokázal, že jedna ze štol vskutku zřejmě ústí pod vodou v blízkosti přehradní hráze a je velmi dobře zamaskován. Před několika měsíci proběhla v jednom českém deníku pon ěkud ironizující poznámka, že by nikoho nepřekvapilo, kdyby u Štěchovic bylo ve štolách ukryté UFO. Vedle oficiálních proklamací o štěchovickém archívu, či pokladu, vyzněla tato poznámka spíše jako bagatelizování celého podniku pánů Mužíka a Gaensela. A však pozor! Již 25. 8. se objevuje v tisku názor, že by se u Štěchovic mohla skrývat i nějaká technická dokumentace vynálezů, na nichž němečtí vědci za války tak intenzívně pracovali. Poznámka o UFO se tak rázem dostává do nové polohy. Ono by to nakonec skutečně mohlo být. Archiv... poklad..., ale co když jsou něčí zájmy kolem Štěchovic docela jiné. Kolik finančních prostředků bude u Štěchovic vlastně ještě proinvestováno a kolik již bylo? Tisíce, statisíce, milióny? Je pan Gaensel jen opravdu amatérským nadšencem jako pan Mužík, či pouze nastrčenou figurou konsorcia mnohem vlivnějšího a mocnějšího, jehož pravý zájem o štěchovický poklad zatím vůbec neznáme? V televizi pan Gaensel nedávno prohlásil, že klidně počká třeba dva roky, než svou zlatokopeckou akci rozjede. Má tedy dost času. Dost na to, aby dál investoval, dost na to, aby se mu vyplatilo čekat. Čekat... ale na co? Jde v téhle hře, v níž náš stát zatím bohužel prim nehraje, jde v této hře opravdu jen o to, co se oficiálně proklamuje - tedy o poklady a archiv? Osobně si myslím, že zásah státu do celé causy Štěchovice bude nutný.
Vždyť přikročí-li se k zahájení odkryvu tajemného štěchovického podzemí, půjde o nemalou investici. Půjde i o spolupráci s odborníky - geology, pyrotechniky, speleology aj. Docela určitě by se měla zapojit do celé akce i armáda. Jinými slovy, nebude to jednoduchý podnik, má-li štěchovické podzemí vydat to, co v něm opravdu je. A síly dvou nynějších hledačů se mi v těchto souvislostech zdají být až příliš slabé. I kdyby náhodou na něco narazili v tomto prostoru, nebude to zdaleka vše. Pomoci může jedině plošný odkryv štol a veliké, veliké finance. Možná je pan Gaensel za sebou má. Jeho osoba směřuje k zahraničním mecenášům a ti zřejmě dobře vědí, o co v celé záležitosti opravdu jde. Nemusí jít jenom o zlato, obrazy, či gestapácký archiv, ale také o vědu a techniku. Vý- zkumy, které nacisté nedokončili a jejichž tajemství zůstalo na území bývalého protektorátu. Neboť on byl vskutku poslední evropskou baštou nacismu, kam bylo možné před postupuj ícími spojenci a sovětskou armádou ukrýt to nejcennější z nejcennějšího pro budoucnost - projekty, výpočty, objevy špičkových technologií v zárodečném, zatím ještě nerozvinutém stadiu, jejichž význam byl však doslova epochální. Možná by po některých takových nálezech sáhl leckterý dnešní koncern, neboť jejich hodnota může být nevy číslitelná. Otázkou je, zda právě tato hypotéza není tou trefou do černého. Trefou do celé podstaty štěchovického problému. Pak by ale náš stát neměl zůstat stranou dění, ale být pečlivým pozorovatelem i strážcem toho, co Hradištko jednoho dne snad vydá...
II. A FAKTA Před dvěma roky jsem měl možnost hovořit v souvislosti s UFO fenomény s mužem, který byl za války zaměstnán v podniku Avia. Tehdy mi potvrdil, že se zde skutečně na počátku roku 1945 vyráběly nějaké součástky k prototypu nového německého letadla bez křídel, které mělo tvar disku. Celý projekt byl ale tajný a dozor nad ním měli příslušníci SS. V čele stáli nějací nacističtí experti, ale jména si už nepamatoval. Můj známý mi tehdy rovněž sdělil, že viděl i nějakou dokumentaci tohoto letounu v jednom německém technickém časopise a že první zkoušky v Německu proběhly úspěšně. Šlo o nějaký princip využívání silného elektromagnetického, jímž se rušilo působení zemské gravitace. Teoreticky se stroj mohl prý pohybovat až rychlostí 2 000 km/hod., což bylo na tehdejší dobu naprosto převratné. Bohužel, o několik měsíců později tento můj známý zemřel... Celý problém rozvinul kdysi dr. Ludvík Souček ve svém sci-fi románu „Případ Jantarové komnaty", Souček byl obratn ým mystifikátorem reality, ale i on na leccos musel při svém pátrání narazit a svoje poznatky do tohoto literárního díla geniálně začlenil. Z oněch střípků Součkem uvedených faktů lze složit velmi zajímavou mozaiku a snad ji lecčíms doplnit. Podle všeho, světoznámý německý fyzik Albert Einstein již někdy kolem r. 1927 napsal velmi významnou teoretickou práci o jednotném působení elektrických a magnetických polí. Šlo údajně o stejně převratný objev, jakým byla jeho teorie relativity, která Einsteinovo jméno proslavila na celém světě. Veliký fyzik sice pak emigroval před nacisty do USA, ale to nemění nic na faktu, že jeho základní výpočty a vzorce, týkající se působení elektromagnetických polí již byly hotové. Zda se dostala jeho práce nacistům později do rukou sice nevíme, ale je známo, že ji Einstein zničil až v r. 1947 poté, co svět nabral obrátky k jadernému vyzbrojování. Dost možná, že jeho objev vzájemně působících elektrických a magnetick ých polí měl nemenší význam jako celá nukleární fyzika, které se stal Einstein zakladatelem.
V této souvislosti se objevují občas hypotézy o podivném americkém experimentu, který byl realizován za druhé světové války a vešel do dějin vědy jako Philadelphia Experiment. Einsteinova teorie jednotného elektromagnetického pole prý předpokládala, že pomocí silných pulzací může dojít k praktické teleportaci jakéhokoli předmětu z jednoho místa na druhé. Toto silně pulzující elektromagnetické pole jaksi „zneviditelnilo" daný objekt, který mohl zmizet a objevit se v čase i prostoru zcela na jiném místě. Některé pověsti tvrdí, že se poprvé uskutečnil podobný pokus na americké lodi Eldridge v námořním přístavu ve Filadelfii v říjnu r. 1943 a posádka ho šeredně odnesla. Říká se, že mnozí námořníci zešíleli a jiné utrpěli těžké psychické šoky s trvalými následky. Samotná teleportace lodi trvala sice jen pár sekund, ale byla údajně úspěšná. Loď se ocitla náhle v jiném časoprostoru a pak se vrátila zpět. To, že Němci vyvíjeli na sklonku války diskový letoun na podobném principu působení elektromagnetických sil, je dnes již dostatečně prokázáno. Princip pohonu se také zdá nasvědčovat tomu, že některé výchozí premisy Einsteinova objevu byly tedy známé i nacistům. Takové superletadlo mohlo snad ještě zvrátit některé válečné operace, ale nacisté už naštěstí k dokončení podobných výzkumů neměli čas. Nákresy na konstrukci tohoto leteckého elektromagnetick ého impulzívního motoru, včetně příslušných výpočtů však r. 1945 už musely existovat, vždyť prototyp letadla byl již před dokončením, pokud už nebyl hotov. Dokonce, jak uvádí dr. Souček, byla v samotné Avii vybudována oválná betonová plocha, zdánlivě tehdy bezúčelná. Tato stavba mohl mít jediný účel. Šlo o přistávací plochu pro vertikálně startující a přistávající létající stroj! Ale 14. února spojenecká letadla provedla nálet na Prahu.
Teď už ani protektorát nebyl pro podobné utajené nacistické výzkumy bezpečný. Ještě téhož dne večer jednotky SS Avii vyklidily. Zůstali v ní pouze němečtí odborn íci. Co se asi toho večera v Avii dělo, nevíme. Jisté je jen to, jak dr. Souček dokládá, že ti, kdo tajné práce v Avii řídili, na sedm hodin zmizeli autem neznámo kam. Není až tak nepravděpodobné, že souběžně s utajenými výzkumy nacistů v Avii, probíhaly již i přípravné práce na štol ách u Štěchovic. Dost možná, že právě nálet spojenců rychlost prací na Hradištku znásobil. Snad právě za účelem ukrytí toho, co by Němci z protektorátu již nestihli odvézt. Ono toti ž nebylo ani kam. Všude jinde byli buď Rusové, nebo spojenci. Možná měly štěchovické štoly sloužit opravdu i pro ukrytí dokumentace tajného diskovitého letadla, na němž vědecká elita nacistické říše bez přestání intenzívně pracovala. Hitler se tou dobou chytal už kdejakého stébla. Zní to možná fantasticky, ale tato domněnka se ve spojitosti se štěchovickým tajemstvím vyloučit nedá. Tím spíše, že prosakovaly zvěsti o tom, že letadlo bude brzy schopné dos áhnout rychlosti až 4 000 km/hod. Zdá se tedy, že pohon prototypu byl někdy v únoru 1945 před dokončením.
Vyráběl se snad tento pohon opravdu v pražské Avii? Čeští technici nemuseli vůbec nic tušit. Mohlo jít o oddělené montáže částí tohoto pohonu a němečtí experti zde byli od toho, aby celý nakonec zkompletovali. A samozřejmě i odzkoušeli. Snad šlo opravdu o vynález, který mohl změnit svět, ale beze stopy zmizel. Není pochyb o tom, že jeho objevení by snad Štěchovice tím místem, kde byly jednotlivé části tajného německého superletadla demontovány a s jeho technickou dokumentací i uloženy? Kdo ví, možné je všechno. Dr. Souček ale upozorňoval ještě na jedno neméně významné místo v Čechách. Šlo o tajnou podzemní továrnu Flugzeugwerke Eger G.m.b.H. poblíž Chebu. Továrna byla sice na povrchu vybombardována, ale v podzemí se nacházela obří osmipatrová továrna, jedna z největších, kterou nacisté na obsazených územích vybudovali. Její vlečky byly uzpůsobené tak, aby dokázaly přepravovat až stotunové náklady.
K čemu však by byla Němcům výroba tak těžkých dílů? Pro normální německá letadla jistě ne, ačkoli to zde nalezené zbytky dokumentů dokladovaly. Bližší jejich zkoumání však potvrdilo, že tyto dokumenty byly pořízeny ve spěchu a neúplně. Zkrátka šlo o kamufláž k oklamání těch, kdo dokumenty najdou. Toto tajné pracoviště na sklonku války nacisté důkladně zničili. Jednotlivá patra byla zaplavena podzemní vodou. Průzkum této lokality už dnes možný není. Nad bývalou továrnou je už novodobá zástavba. To vše jsou fakta. Fakta, potvrzující, že právě území býval ého protektorátu se na přelomu let 1944/45 stalo dějištěm nějakých supertajných nacistických technických projektů. A zřejmě nešlo o projekty lecjaké. Dodnes se například neví s jistotou, zda Němci také nezačali vyvíjet jadernou zbraň. Se zpožděním, ale přece...
Ačkoli většina odborníků soudí, že nikoli, neboť to nacisté prostě nestihli, malé zrnko podezření zůstává. Existence diskovitého superletounu je však nejenom podezřením, ale dnes již takřka jistotou. Hitler se ještě těsně před smrtí přece chvástal tím, že brzy bude mít k dispozici další nové superzbraně, vedle svých nedokonalých raket V1 a V2.
Že by šlo jen o blábol válečného fanatika, kterému již zvonila poslední hrana? Pochybuji... Štěchovické Hradištko tak může ve svých útrobách skrývat leccos z toho, co zatím pouze tušíme. Pak by se i veliká investice vyplatila. Nakonec... i ona zmínka o UFO nemusí být tak nadsazená. Šlo o německé UFO. Šlo o stroj, jehož technologie může mít i dnes ještě obrovský význam pro toho, kdo by získal potřebnou technickou dokumentaci. Pak mohou být ve hře i miliardy. Suma sumárum, sledujme causu kolem Štěchovic se stálou pozorností. Může v ní jít i o zcela překvapivé věci.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group