ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

VÍTR NA PRODEJ

 

LIBOR MICHALEC

Pohled na vybagrovanou krajinu podkrušnohorského povrchového dolu připomíná peklo. Neúnavná rypadla a pásové dopravníky se ztrácejí v kouřovém oparu a jen občas je zřetelněji vidět prašnou čáru, zdvihající se za projíždějícím náklaďákem. Prach se větrem roznáší nedozírnou hnědouhelnou kavernou až k nám. Cítíme jeho neviditelnou přítomnost v ovzduší stejně jako si uvědomujeme přítomnost exhalací, síry, uhlíku, radioaktivity. Pak stoupáme klikatou silnicí i pár kilometrů výš, do pohraničních vrcholků Krušných hor. Stavíme nad obcí Nová Ves a vystupujeme na vršku, kolem kterého se neustále honí vítr. Severák okamžitě vmete do obličeje tisíce bodavých jehel, takže si přitáhneme bundu k tělu. Ale na vítr se nikdo z nás nezlobí. Kvůli němu jsme přijeli. Na tomto místě je totiž rozestavěná větrná elektrárna. Může zásobovat jednu středně velkou obec energií. Bez prachu, síry, uhlíku a radiací.

VÍTR V KAPSE. Ne, tentokrát nejde o žádné větrné mlýny pro Dona Quijota, ale o popis velmi reálného projektu, který jen kopíruje to, co už ve vyspělém světě běžně funguje. Jde o popis report éra, který zaznamenává viděné, slyšené a přečtené. Není jeho úkolem zvažovat a soudit, od toho jsou tu jiní. A proto, aby jim ušetřil co nejvíce času, začíná poněkud paradoxně - úvahou: Vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku nelze trvaleji předpokládat pokles spotřeby energie, je třeba hledat nové zdroje. Ale kde? Uhelná energetika spálí desítky tun uhlí na svůj vlastní provoz. Vyžaduje ohromné náklady na zahlazení škod po své činnosti a zdevastuje krajinu jednou provždy. U jaderné energetiky jsou problémovými oblastmi bezpečnost provozu, ionizace a tepelné znečištění atmosféry, ukládání jaderných odpadů a zejména zahlazení stop po jaderné elektrárně. Pokud toto všechno nezapočítáme do ceny energie, žijeme na „dluh" budoucích generací. Z celkem bohaté palety alternativních zdrojů energie se větrné elektrárny jeví jako jedny z nejperspektivnějších. Větrná turbína je zařízení, které dokáže přímo vyrábět ekologicky čistou energii ze zdroje, který je nevyčerpatelný. Turbína absolutně neovlivňuje médium, ze kterého energii získává. Kromě větrné turbíny něco podobného dokáže snad už jenom solární zařízení. Oproti němu však má jednoduchá dvoj nebo třílistá vrtule na několik desítek metrů vysokém tubusu velmi malé nároky na zábor půdy. Turbíny v Krušných horách, o nichž bude řeč, musí mít oproti světovému standardu navíc některé speciality. Jednak musí odolávat pulsaci větru (oproti přímořským oblastem). A pak je třeba, aby turbína byla odolná proti tvorbě speciálních krušnohorských námraz. Námrazy v Krušných horách mají totiž jednu zvláštnost - chemickou povahu. Jsou vlivem exhalací agresivní, a vznikají při nižší než při stoprocentní vlhkosti. Za jedinou noc může narůst až patnácticentimetrová vrstva. Při delším trvání dokáže námraza lámat sloupy vysokého napětí. To ale není jediný problém větrných elektráren v Krušných horách.

PÁN VĚTRU. Osobou, kolem které se točí severočeský vítr, je ing. Otokar Szaffner. Uvolil se dělat nám průvodce Krušnými horami s přihlédnutím k rozpracovaným stavbám větrných elektráren v období, kdy je na roztrhání. Zatímco „závěry mezinárodní konference o obnovitelných zdrojích energie", sepsané jím coby odborným garantem konference, nám shodou okolností právě dnes přišly do redakční schránky, další konference se připravuje na zítřek. Ačkoli na obdobných akcích bývá hýbatelem dění, uvítá každou příležitost jak se dostat do hor. Horolezecky dlouhé vlasy a vousy, stvořené k tomu, aby je čechral ledový vítr, také působí trochu nesourodě vedle černých obleků a skřípavých zvuků propiskou zapisovan ých poznámek. Ale musí to být, protože snad nikdo nemá pro tento obor lepší teoretické i praktické předpoklady: „Mám za sebou dvacet let práce v oborech metrologie a klimatologie, hydrologie, ekologie a spolupracoval jsem na řadě studií z tohoto oboru. Kromě toho každý rok Krušné hory pravidelně projíždíme. A nejen Krušné hory. Takto získáváme základní informace, o větrných poměrech území." Na rozdíl od kabinetních vědců může říci, že si s přírodou rozumí. Vzpomíná, jak v Asii i sám zdolával vysoké hory. Nejdřív je několik dní obcházel a seznamoval se s nimi. „Hory, nelze pokořit, lze se od nich učit a lze si s nimi porozumět," říká. Naslouchal hoře a ona mu prozradila, kdy a kudy padají laviny a kde je nejschůdnější cesta vzhůru. Podobné to je i s větrem: „Existují určité bioindikace toho, jaká lokalita z hlediska větrnosti je. Vítr v krajině se dá charakterizovat například i podle toho, jak vypadají stromy," ukazuje na buk s vodorovnými větvemi, rostlými jedním směrem nedaleko od staveni ště větrné elektrárny na Nové Vsi. Obdobně umí o větrných poměrech „vypovídat" sněhová pokrývka. Uznejte, že člověk, který toho ví o větru mnohem víc, než průměrný občan o vlastní manželce, může zkušeností a intuicí odhadnout „výkonnost severočeského větru". Bez exaktních dat z přístrojových měření se ale do stavby turbín samozřejmě pouštět nelze.

JAK TO FIČÍ V POHRANIČÍ. Severočeské pohraničí má nejlepší podmínky k výrobě větrné elektřiny v Čechách. Přesněji řečeno asi pětadvacetikilometrový příhraniční pás začínající hranicí se SRN v prostoru Dyleňského lesa a končící v prostoru Česko-Moravsko-Slezkého pomezí má již od nadmořských výšek okolo 900 metrů poměry srovnatelné s evropskou špičkou. Podle meteorologických stanic na Milešovce, Sněžce a Fichtelbergu na německé straně Krušných hor, je zde roční průměrná rychlost větru přes 8 m/s. Odborná literatura uvádí, že využívat energii větru je ekonomicky reálné v lokalitě s roční průměrnou rychlostí nad 5 m/s. Při průměrné rychlosti okolo 6 m/s lze dosahovat solidních ekonomických výsledků, pokud pořizovací náklady nepřevyšují 10 miliónů korun a jsou reálné ceny energií. Tohle všechno naši větrní odborníci vědí. Přesto u nás dosud žádná větrná elektrárna s vyšším výkonem nestojí. Proč? „Výkupní ceny energie jsou nereálné," říká ing. Szaffner. „Do ceny uhlí nejsou zahrnuty úplné náklady. Neuvažuje se likvidace měst, obcí, komunikací, sítí, vodstva, biotopů, lesů. Je otázkou, do jaké míry lze ocenit reliéf krajiny nebo kulturní památky. Kolik stojí gotický kostel? Určitě ne jen náklady na zbourání, jak se nyní praktikuje. Nevyužívat alternativní energetiku je pštrosí politika, která zavání lobbystickými zájmy." Pravdou je, že zcela jiný přístup než u nás mají k větrné energetice ve vyspělých západních zemích. 

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Pokud sborník příspěvků z mezinárodní konference v Ústí nad Labem píše pravdu, pak je v Sasku připraven projekt výstavby větrných turbín, kterými tu do roku 2010 chtějí docílit instalovaného výkonu 1000 MGW. V celém Německu pak 5000 MGW. Je to tolik, kolik vyrábějí naše tepelné elektrárny. Alternativní energie je tu dotována státem, neboť přináší obecný prospěch. Větrná energie v Německu je dotována 6,6 feniku na kilowatthodinu, což je přibližně cena, za kterou energii z uhlí Česká republika Německu prodává. Vlády vyspělých zemí uplatňují pro rozvoj větrné energetiky nejrůznější systémy dotací, daňových úlev a dalších výhod. Dánsko stanovilo zelený tarif z alternativních zdrojů na 85 %, Německo 90 %, Rakousko 100 % maloobchodní ceny energie. V Holandsku, Itálii, Velké Británii, USA jsou uplatňovány dotace, prémie, zvýhodněné úvěry, investiční pomoc. S projekty větrných elektráren přicházejí v současné době dokonce i Ukrajina, Pobaltské státy, Čína nebo Indie. V řadě zemí staví větrné elektrárny o výkonech přesahujících 1 MHGW na jeden generátor, v USA je postavena elektrárna o výkonu 50 MGW.

POKUSY V ČECHÁCH Nad Novou Vsí stojí betonové základy, kompletně vybavená trafostanice, která by větrnou energii přiváděla do sítě, i ocelový tubus. Zbývá jenom osadit na něj agregát s vrtulí. Aby se tak mohlo stát, zbývá jenom sehnat peníze. Aby se mohla doplatit částka pro italského partnera. Jak je to možné? Po loňském nešťastném pokusu o zprovoznění elektrárny V 75 z Vítkovic, která již dnes přes rok stojí na Božím daru bez toho, aby se vrtule roztočila, nastala pro ing. Szaffnera a firmu S.A.E. (středisko alternativní energie) krušná doba v Krušnohoří. První práce počítaly s osazováním vítkovických větrných elektráren. A nezbylo než předělávat nevyhovující projekty za chodu. Vzhledem k tomu, že domácí výrobky nebyly provozuschopné, poohl édli se do zahraničí. A zatímco kalkulovali s náklady pod deset milionů za jednu větrnou elektrárnu, ceny zahraničních zařízení se pohybují od 13 do 18 milionů. Půjčka EAGB v Ústí nad Labem mohla projekt zahájit, ale nestačí k nákupu zahraniční technologie. Rýsuje se řešení: vyrábět alespoň některé komponenty turbíny u nás, čímž se celková cena zařízení zlevní a vznikne společnost, spolupracující s některou zahraniční firmou. Na prvním zařízení v Nové Vsi bude stát originální výrobek firmy WEST. Úvěr je třeba získat co nejrychleji. Problém jištění u bank pomáhají řešit i města a obce, kterým by větrná turbína přinesla energii. Město Krupka poskytlo jištění na výstavbu větrné elektrárny na Komáří vížce, objekty z obecního majetku se zaručila Nová Ves v Horách. Další projekt se rozbíhá na Chomutovsku (Měděnec). Na svoji premiéru větrná elektrárna vyššího výkonu v českém pohrani čí dosud čeká. Podle ing. Szaffnera právě do tohoto listopadu. Sdělil to s tajemným úsměvem.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group