ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

KRÁTKÝ ROZHOVOR S MINISTREM DLOUHÝM Konec zahraničních poradců v Čechách?

 

text  RADEK JOHN
Konec zahraničních poradců v Čechách?  Kolik československých občanů si po listopadu 1989 myslelo, že heslo Se Sovětským svazem na věčné časy stačí změnit S Amerikou na věčné časy a nikdy jinak, a pak už se jenom natočit na západní hranici a kontrolovat, odkud pečení holubi začnou nalétávat na naše území? Holubi nepřiletěli a nepřiletí. Jestli někdo přiletěl, bylo to pár zahrančních poradců.
Jaká byla a je jejich role v prudce se transformujícím Československu a pak České republice? Přiváželi západní know-how, které mnohdy jak v České republice s jejím specifickým stavem hospodářství vůbec přežít, jsme spíše my, než zahraniční odborníci, zvyklí na stabilizované demokracie. V politických kuloárech už dávno koluje rčení připisované premiéru Klausovi, že zahraniční poradci dávají „soft advice for hard currency", neboli měkké rady za tvrdou měnu.
Jiný významný ekonom této země, který si nepřeje být jmenován, razil tezi: „Když neprospívají, ať alespoň neškodí." Jaká tedy byla ve skutečnosti úloha a výsledky zahraničních poradců v této zemi v uplynulých třech letech? A dožijí se na svých poradcovských postech roku dalšího?
O zhodnocení jsme požádali ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého: Neznám poradce, který do této země přišel jenom z přesvědčení, že potřebujeme asistenci, a nechal se tedy proto zaměstnat od instituce, která poskytuje pomoc středoevropským zemím ve formě placení poradců. Každý, i ten sebeslušnější a sebeupřímnější poradce, měl k tomu ještě nejméně jeden další důvod.
Jaký? Někteří měli konflikt zájmů. Z poradcovství chtěli získat konkrétní výhody pro své konkrétní podnikatelské záměry. Jiní sem šli proto, že zrovna ukon- čili nějakou konkrétní etapu své profesionální kariéry a řekli si: Proč bych nešel do Prahy na dva tři roky ? Další sem šli proto, že ve své profesionální kariéře zkrachovali někde jinde.Byli samoz řejmě naprosto nepřipravení stejně- jako celá západní Evropa zpočátku vůbec netušila a nebyla připravena na to, co se ve středoevropských zemích děje.
Jaký byl tedy přínos zahraničních poradců pro tuto zemi? Vnášeli sem zpočátku vítaný pohled, ale postupně - i když s určitými výjimkami - se stali méně efektivními a nakonec až směšnými, když chtěli prosazovat své „businesslike" způsoby, svůj způsob mluvy i uvažování. Najednou jako by mluvili nějakým specifickým „newspeakem". Vytvářeli si čím dál větší ulitu uvnitř této společnosti, ze které začínají vystrkovat stále zlobnější růžky. Jejich zasahování do věcí někdy už ztrácí racionalitu a rozhodně neposouvá dopředu vývoj v této zemi. Což ovšem neznamená, že v uplynulých letech v řadě případů, například při privatizaci, neposkytli zásadní pomoc. Řada zahraničních poradců si současně také významně pomohla. Nemyslím majetkově. Vydobili si ale vazby, zkušenosti, což koneckonců není nic špatného.
Mohou jim být tyto zkušenosti něco platné, až se vrátí do svéhodávno stabilizovaného demokratického světa? Rozhodně. Někteří ze zahraničních poradců měli ambice získat zkušenosti pro své budoucí podnikání. Pokud bude nějak spojené s touto zemí, mají neocenitelný náskok před jinými zahraničními podnikateli, kteří netuší, jak zde situace vypadá. Někteří poradci se dostali rázem do prostředí, do kterého by se na Západě nikdy nedostali. Třeba do blízkosti ministrů. Pak se snáze dostanou i ministrům ve svých vlastních zemích. Když já například jednám se zahraničním ministrem, on je samozřejmě nadšen, když se dozví, že mým poradcem je jeho krajan. Pochopitelně tím statut toho poradce v jeho vlastní zemi nesmírně vzrůstá. Některým poradcům jsme takto statut v jejich zemích zdvihali nesmyslně.
Podařilo se některým z poradců jednorázově obohatit jaksi na úkor této země? Já se setkal se dvěma nebo třemi křiklavými případy v roce 1990. Od těch lidí jsem rychle vycouval. Měl jsem štěstí, že celou věc šlo jednoduše vyřešit, ale nechtějte, aby vám je jmenoval. Takže jistě, zpočátku byly takové případy.
A jak vidíte budoucnost zahraničních poradců u nás? Myslím, že jejich činnost v České republice by už pomalu měla utichat. Buď by měli přejít někam jinam, nebo se vrátit domů, anebo by tady měli začít norm álně podnikat a využít zkušenosti, které zde získali.
Takže revoluce už požrala i své zahraniční poradce? I tak to lze říci. A co je na tom špatného? Revoluce vždycky žere své děti.
Kolik vy máte ještě dnes zahraničních poradců? Jednoho Ira. Kromě toho na ministerstvu průmyslu a obchodu na daleko nižších postech fungují další dva nebo tři zahraniční poradci.
A jak je to dnes na jiných ministerstvech? Podobně. Kromě ministerstva privatizace, kde stále kvalitně funguje zvláštní americká skupina.

 

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group