ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Kung-fu s pandou

TEXT: ROBERT MIKOLÁŠ (ZPRAVODAJ ČRO V ČÍNĚ)

 

Roztomilý černobílý „medvídek“ požvykující bambus je mírumilovným symbolem Číny. Jenže on, stejně jako říše středu, dokáže ostře vytasit drápky. Dnes by se syn amerického prezidenta jistě nechlubil svou pandí trofejí. Za zabití pandy by mu totiž hrozil trest smrti nebo minimálně politický konflikt.

 

ko1101_tema_cina_profimedia-0025549687

PANDA NENÍ PLYŠÁK

Z malého bambusového hájku vycházejí zvláštní zvuky. V houští lze brzy rozpoznat obrysy bíločerného zvířete. Po chvíli se zastaví, ohne jeden z výhonků a nerušeně začne pořádat jeden lístek za druhým. Panda velká, ač medvědovitá šelma, se totiž živí právě touto rostlinou. A v tzv. čínských Alpách, tedy pod pětitisícovými vrcholky hor S'-ku-niang v provincii S-čchuan, je bambusu naštěstí stále dostatek.

„Tatínku, já bych si je chtěl pohladit,“ škemrá malý Tchien Ce. Jeho oči jsou doslova rozzářené a stejně tak i všech ostatních dětí, pozorujících bíločerné huňáče v pekingské zoo. Rodiče, tedy alespoň někteří, ovšem dobře vědí, že panda velká působí mírumilovně jen na první pohled. Člověka dokáže i zabít, i když na něj útočí pouze pokud je rozdrážděná. Roztomilý vzhled i nevšímavost k okolí však vyvolává zcela opačnou představu a svou roli sehrál i plyšák Ťing-ťing, jeden z maskotů 29. letních olympijských her v Pekingu, kterého muselo mít snad každé dítě.

„Nejde o žádnou kočku na hraní, je to medvěd a tuto skutečnost si stále málo lidí uvědomuje, včetně dospělých,“ upozorňuje ředitel zoologické zahrady v Pekingu. Sám ví, co říká. Ku Ku, jeden z jeho pandích svěřenců, už zaútočil na tři lidi a vážně je pokousal. Nutno dodat, že všichni vlezli do medvědího výběhu, přestože nápis v čínštině i angličtině o hrozícím nebezpečí mluvil jasně.

Panda velká, samotář žijící v současnosti především vysoko v horách centrální Číny, nemá přirozeného nepřítele, největší hrozbou pro ni zůstává člověk. Pandy velké zápasí hlavně s postupující lidskou civilizací. Kvůli odlesňování, farmaření i postupující výstavbě se jejich přirozené prostředí stále zmenšuje a negativní dopad má i prudce se rozvíjející turistický ruch.

 

ko1101_tema_cina_profimedia-0015794596

V divoké přírodě jich přežívá na 1600, v zajetí dalších zhruba 300. Panda velká má i vlastní poddruh, nazývající se podle hor Čchin-ling, ležících v provincii Šan-si. V současnosti těchto jedinců žije v divoké přírodě 200 až 300. Problémem je i slabá porodnost, ve volné přírodě navíc v případě narození dvou mláďat přežívá pouze jedno. Rekordmankou je určitě samice Chua Mej, která porodila už osm mláďat. Sama přitom pochází z amerického San Diega, kde se v tamní zoologické zahradě narodila v roce 1999. O čtyři roky později se ale vrátila do Číny a stala se hlavní hvězdou parku Wo-lung na jihozápadě země, jedné ze čtyřiceti pandích rezervací, které dnes v Číně existují.

PANDA PO A ZEMĚTŘESENÍ

Dvanáctého května 2008 zasáhlo provincii S-čchuan ničivé zemětřesení o síle osmi stupňů Richterovy škály. Zničena byla celá města i vesnice, zkáze neunikl ani jeden z nejznámějších pandích parků, Wo-lung, kde žilo na 280 těchto zvířat. Zničena byla i tamní výzkumná stanice. Když na místo tragédie o několik dní později dorazili záchranáři, objevili šest mrtvých zaměstnanců rezervace, a také jednu pandu, devítiletou samici Mao Mao, chovanou v zajetí, která v minulosti odchovala pět mláďat. Další dvě utrpěly zranění, přestože čínská média původně informovala, že všechny jsou v pořádku. Ostatní pandy z výzkumné stanice, které přežily, nechaly úřady okamžitě převézt do Pekingu. Ošetřovatelé se jim snažili poskytnout maximální péči a hlavně je zbavit strachu a nervozity. Pod neustálým dohledem pak byly celých šest měsíců, které v pekingské zoo strávily. Mimochodem, původně se právě tyto pandy měly stát jednou z doprovodných atrakcí olympijských her. Nový domov pak tito vzácní živočichové našli ve středisku Pi-feng-si v městě Ja-an, kde pro ně byl vybudován výběh i s klimatizovanými vnitřními prostorami.

Ve stejné době, kdy v S-čchuanu záchranáři pátrali v sutinách zřícených budov, vstoupil do kin americký animovaný film Kung Fu Panda, který se rychle stal světovým hitem. Promítání příběhu hlavního hrdiny, dobrácké pandy Po a jejích přátel-bojovníků, kterým hlasy propůjčily hollywoodské hvězdy jako Jackie Chan, Angelina Jolie nebo Lucy Liu, však bylo v Číně, a zejména v postiženém S-čchuanu kvůli tragickým následkům odloženo. Potom, co film vstoupil do čínských kin, překonal všechny dosavadní rekordy a stal se vůbec prvním animovaným snímkem v historii nejlidnatější země světa, který vydělal přes 100 milionů jüanů, tedy asi 260 milionů korun.

ZA ZABITÍ PANDY TREST SMRTI

„Zabil jsem pandu,“ pronesl ve 20. letech minulého století Theodore D. Roosevelt Jr., nejstarší syn amerického prezidenta. Spolu s bratrem Kermitem se tehdy stali vůbec prvními bělochy, kteří se mohli „pochlubit“ podobnou trofejí. O půl století později by za tento úlovek stanuli před popravčí četou. Podle čínských zákonů se totiž zločiny proti národním symbolům začaly trestat smrtí.

V dobách vlády císařských dynastií byl tradičním zvířetem spojovaným s říší středu drak. Přesto právě panovníci považovali už v dávných dobách pandu za výjimečné a vznešené zvíře. Např. matka císaře Liou Chenga z dynastie Chan, vládnoucího v letech 202-157 př. n. l., se nechala pohřbít s pandí lebkou. 
Definitivně ale kdysi legendární symbol draka vystřídala panda velká ve druhé polovině 20. století. Stále častěji se začala objevovat na zlatých, stříbrných či platinových pamětních mincích, v roce 1961 se dokonce stala i oficiálním emblémem Světového fondu na ochranu přírody. „Obrázková“ panda pak zaznamenala největší úspěch v době konání 29. LOH v Pekingu, kdy na Číňany i zahraniční návštěvníky shlížela doslova ze všech stran a ozdobila nejen samotné olympijské kruhy, ale třeba i deštníky a upomínkové předměty všeho druhu.

PANDÍ DIPLOMACIE

„Náš bambus nechtějí, jenom váš. Zhubly tři kila. Není čeho se bát.“ Podobná hlášení byla nedílnou součástí zpravodajství v ČLR a na Taiwanu na konci roku 2008. A všechny se týkaly dvou pand, Tchuan Tchuan a Jüan Jüan, které Peking v rámci usmíření daroval Taipei. Čínské pandy tehdy totiž odmítaly taiwanský bambus a ztratily 3 kg.

Ošetřovatelé jim právě pro tento případ zajistili 300 kg bambusu z jejich domoviny, zásoby ale rychle docházely. Zaměstnanci zoologické zahrady v taiwanské metropoli jim proto do stravy přidávali i mrkev nebo jablka. Zároveň slíbili, že zajistí jiné druhy bambusu rostoucí na ostrově. Kvůli mimořádnému zájmu na obou stranách Tchajwanské úžiny také denně pořádali tiskovou konferenci, kde informovali o stavu obou vzácných zvířat, jejichž jména v čínštině znamenají „znovu sjednocení“. Dnes jsou hlavními hvězdami taipeiské zoo, denně je v průměru navštíví na dvanáct tisíc lidí a spatřit je mohou živě i prostřednictvím telefonu.

Obě zvířata mají symbolizovat zlepšení vztahů mezi Čínou a Taiwanem, který se od pevniny odtrhl po občanské válce v roce 1949. Dřívější ostrovní vláda, prosazující nezávislost na Pekingu pandy z politických důvodů odmítala s tím, že jde o snahu Číny přesvědčit Taiwan, aby se sjednotil s pevninou. 
Čína začala tzv. pandí diplomacii používat už před 1300 lety. První zprávy o darování vzácných pand totiž pocházejí už ze 7. století z doby vlády dynastie Tchang, kdy císařovna Wu Ce-tchien poslala Japonsku pár těchto medvědovitých šelem. Vrcholu pak dosáhla po nástupu komunistů k moci.
V roce 1972 jimi tehdejší vládce Mao Ce-tung obdaroval i amerického prezidenta Richarda Nixona a o dva roky později též britského premiéra Edwarda Heathe. Celkem Peking v letech 1958 až 1982 věnoval devíti zemím 23 pand velkých.

V polovině 80. let 20. století však nastala změna i v této politice. Čína začala pandy do zahraničí pouze půjčovat, ovšem za tučnou provizi, dosahující jednoho milionu dolarů ročně. Maximální lhůta pak byla stanovena na deset let a jednou z podmínek dohody je, že všechna mláďata narozená zapůjčeným pandám zůstanou majetkem ČLR.

Němé tváře pobývající v zahraničních zoologických zahradách se však rychle mohou stát nechtěným nástrojem odplaty i nahlas projevovaných vášní. Jako v říjnu v roce 2010, kdy v japonském městě Kóbe zemřela panda velká na infarkt. Bohužel v době, kdy propukl spor mezi Tokiem a Pekingem ohledně zadržení kapitána čínského plavidla, pohybujícího se v oblasti sporných ostrovů.

Číňané okamžitě začali mluvit o úkladné vraždě a konspirační teorie zahltily internet. Peking pohrozil pokutou ve výši půl milionu dolarů a nezvratné důkazy se snažil získat při pitvě mrtvého zvířete. Putování pand velkých, které se v divoké přírodě dožívají dvaceti, v zajetí pak až třiceti let, ovšem bude z Číny i nadále pokračovat. Nejnověji se na ně mohou těšit návštěvníci parku River Safari v Singapuru a v plném proudu jsou vyjednávání o jejich zapůjčení do Edinburghu.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group