ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Damoklův meč

TEXT: JIŘÍ ŠKODA

 

Tohle jezero je jako pověstný sud se střelným prachem. Na jednu stranu představuje možnost obrovského bohatství, na tu druhou může každou chvíli způsobit záhubu tisícům jeho obyvatel. Seznamte se – Kivu, jedno ze tří afrických jezer smrti.

 

ko1101_tema_jezero_185624_unphoto_marie_frechon

Jezero Kivu tvoří přírodní hranici mezi Rwandou na východě a Demokratickou republikou Kongo na západě. S plochou 2700 km2 a největší hloubkou takřka 500 metrů patří k největším africkým jezerům. Nachází se ve vulkány roztrhané krajině a jeho vznik je úzce spjat se sopečnou činností. Dnem jezera proniká oxid uhličitý, hromadí se tam a je stlačován obrovskou masou vody. Bakteriální procesy navíc mění oxid uhličitý na metan. Experti odhadují, že se při dnu jezera drží desítky kilometrů krychlových obou plynů. Samotná jejich přítomnost však není nebezpečná, dokud se plyn ve formě bublin uvolňuje v malých dávkách. Vrásky na čele však dělá lidem v okolí velká plynová kapsa o objemu tří kubických kilometrů v severozápadním cípu jezera. Obrovská zásoba oxidu uhličitého se nachází pouhých 12 metrů pod povrchem zálivu, který leží v oblasti tektonického zlomu. Pokud by se všechen plyn uvolnil naráz, mohlo by to mít katastrofální následky.

Příchod zemětřesení nebo exploze blízké sopky by mohla způsobit katastrofu podobnou té, která se stala v roce 1986 v Kamerunu. Více než 1,2 milionu tun oxidu uhličitého naráz uniklo z jezera Nyos. Nyos, jehož hladina má rozlohu pouhých patnácti hektarů, vyplňuje totiž zbytky sopečného kráteru, který vznikl asi před čtyřmi stoletími. Ještě před dvaceti lety stály u jezera čtyři vesnice, dnes je kolem něj zóna smrti, do které se lidé vracejí jen postupně a na vlastní nebezpečí. 21. srpna roku 1986 došlo u jezera ke katastrofě, kterou nikdo nečekal. V půl deváté večer, kdy většina místních obyvatel už spala, se z jižní části jezera Nyos vznesl obrovský bílý mrak oxidu uhličitého. Jeho množství se odhaduje na milion šest set tisíc tun. Mrak rychle rostl, začal se šířit rychlostí 100 kilometrů v hodině a nakonec zabil všechno živé v okruhu 25 kilometrů od jezera. Zemřelo víc než 1700 lidí a 3500 zvířat, dalších 20 tisíc osob bylo zdravotně postiženo. Do 320 kilometrů vzdáleného Yaoundé, hlavního města Kamerunu, se první zmatené zprávy o katastrofě dostaly s jedenapůldenním zpožděním. Když 26. srpna přiletěly na místo vrtulníky, nebylo koho zachraňovat a trvalo velmi dlouho, než byl odhalen viník – plyn, který už samozřejmě dávno rozfoukal vítr. O dva roky dříve, v roce 1984, se podobná tragédie odehrála u dalšího kamerunského jezera Monoun. Tehdy ale zemřelo „jen“ 37 lidí.
Objem plynu v jezeře Kivu je podle vědců asi desetkrát větší než byl pod jezerem Nyos. I místní domorodci o problému vědí, již generace si předávají historky o náhlých úmrtích rybářů či plavců. Zatím jde však jen o pouhá varování, následky katastrofy by mohly být mnohonásobně větší. V oblasti zálivu je několik velikých vesnic a město Goma s milionem obyvatel leží pouhých 20 kilometrů východním směrem.

 

ko1101_tema_jezero_profimedia-0015409533

Světová banka již na žádost Konga vyčlenila na řešení problému tři miliony dolarů. Samotné Kongo se snaží nalézt další finance na zmenšení rizika přírodní katastrofy. Nabízí se však i možnost komerční těžby metanu, která by snížila tlak plynů v jezeře a zmenšila možnost úniku oxidu uhličitého. „Riziko vulkanické činnosti je reálné, na severním břehu jezera se nacházejí dvě aktivní sopky, Nyiragongo, která vybuchla v letech 1977 a 2002, a Nyamulagira. Jezero Kivu znamená enormní hrozbu, mnohem větší než si myslíme,“ zhodnotil situaci pro francouzský deník Le Monde profesor Michel Halbwachs, profesor fyziky na Université de Savoie. „Metan je potřeba z vody extrahovat, sníží se tím riziko výronu plynu, ale získá se i významný zdroj energie.“

Na hladině jezera je již instalována první z řady plošin. Zařízení odsává vodu z třísetmetrové hloubky a odděluje metan od oxidu uhličitého. Metan je pumpován na břeh, kde z něj generátory vyrábějí elektřinu. Pro Rwandu, která je na tom se zdroji energie všelijak, by mohlo rozšíření tohoto způsobu těžby znamenat významné navýšení elektrifikace země. Vláda v Kigali plánuje, že do roku 2020 bude mít proud 35 procent domácností. Zatím je to zhruba 10 procent.

Těžba však může podle některých oponentů projektu problém zhoršit. Jezero ještě není ani zdaleka pořádně probádané a podle nejnovějších měření se koncentrace metanu neustále zvyšují. Celý systém funguje jako láhev šampusu. Voda v jezeře je zátkou, která drží plyny dole. Jednou se však jejich koncentrace může zvýšit natolik, že už se rovnováha neudrží a směs plynů se naráz uvolní. Teprve čas ukáže, kdo zvítězí tentokrát.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group