ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Trpaslíkov

TEXT: LENKA STRÁNSKÁ, FOTO: ARCHIV MUZEA MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

 

Trpaslíci jsou všude. Alespoň to tvrdí nanolog a vědecký tajemník Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek. Nanologie pochází z řeckého slova nanos – trpaslík, definice trpaslíka v nanologii však dosud nebyla formulována. „Tato bytost je složitá svou povahou, je ale problematická i charakteristikou kultury, která trpaslíky reflektuje. Jinak řečeno, trpaslík je stabilní, ale proměňují se lidé, kteří ho neustále znovu objevují,“ vysvětluje Václav Houfek. Figurka dnešního trpaslíka vychází podle nanologů z lidských představ na přelomu 15. a 16. století. Těžba kovů byla na vrcholu a věřilo se, že trpaslíci jsou vládci podzemí, pomáhající dobrým lidem hledat poklady nebo strážit jejich a obydlí. A mají ještě nějaké dobré vlastnosti? „Když vezmeme v úvahu klasické texty, tak je to především odpovědnost a spravedlnost. I když to bývá někdy vyváženo poněkud brutálním humorem,“ doplňuje Houfek výčet trpasličích kladů.

ZÁKAZ PIDILIDÍ

Nacistický potentát Heinrich Himm¬ler je prý neměl v oblibě, protože jejich ztvárnění neodpovídalo představám dokonalé germánské rasy – byli malí, a titěrné bytosti jsou prý méněcenné. Zkrátka trpaslík měl v totalitních režimech smůlu. U nás byl od padesátých let symbolem nevkusu a je zřejmé, že si tuto nespravedlnost nezasloužil. Proč právě on dostal tuto negativní nálepku? „Totalitární režimy mají problém s humorem a groteskou, kterou trpaslíci reprezentují v moderní masové kultuře. Je to také o sebestylizaci těchto autoritativních režimů, které jsou samy plné patosu a ideologického kýče. Třeba největší Stalinův pomník v Praze. Vedle toho je trpaslík dokladem známého úsloví, že „na velikosti nezáleží“, říká Václav Houfek. Elfové, skřítci, pidimužíci byli však součástí mýtů a pověstí všech národů Evropy, a to již od starověku. Jejich původ je starobylý. Již staroegyptské texty zmiňují trpasličí bohy, kterým lidé přisuzovali pomocné a ochranné funkce. Například bůh Bes chránil před zlými mocnostmi. Řekové uctívali boha Hé­faista, žijícího v podzemní jeskyni, kterého později Římané nazývali Vulcanus.

 

ko1201_trpaslici__5233988e

ORIGINÁL NAD ZLATO

Trpaslík, známý z předválečných zahrádek, mohl pocházet z ústecké Mareschovy továrny na keramiku z bývalých Sudet, kde je vyráběli od roku 1874. O odbyt měl majitel továrny postaráno, pidimužové byli artiklem žádaným. Kdybyste dnes na nějaký exemplář narazili, potkalo by vás veliké štěstí. Originál se prý vyvažuje zlatem, sběratelé a znalci ho poznají podle charakteristických rysů. „Jedním z klasických znaků je signatura, značka JM, která dokládala jeho původ v ústecké továrně J. Maresche. Jinak se to dá poznat i dle stylu zpracování, výrazu tváře a některých typických znaků. A pokud někdo má k dispozici původní výrobní katalogy firmy Maresch, tak to má ještě o něco jednodušší,“ vysvětluje Václav Houfek. Dokonce i George Harrison, člen legendárních Beatles, měl trpaslíka z Mareschovy produkce zobrazeného na jednom z obalů svých alb.

Po válce měly německé rodiny při odsunu ze Sudet jiné starosti a malí, pestře zbarvení mužíčci s charakteristickou čepičkou, rýčem či jinými pracovními nástroji obvykle zůstali opuštěni na zahrádkách. Mareschova továrna na konci 40. let minulého století zanikla a trpaslíky jako představitele čistokrevného kýče noví obyvatelé Sudet zpravidla ničili. Po roce 1989 byli však trpaslíci rehabilitováni, ovšem ne vždy šťastně… Na hraničních přechodech s Německem se objevily a stále objevují nevkusné, sériově vyráběné napodobeniny, které svým předchůdcům z Mareschovy továrny rozhodně čest nedělají. Starší generace, která měla možnost navštívit zoologickou zahradu v Ústí nad Labem, si možná ještě pamatuje trpasličí hrad, který byl její součástí. Nechal ho vybudovat podnikatel a mecenáš ¬Heinrich Lumpe. Dnes v ústecké zoo také jednoho trpaslíka – model z Mareschovy továrny – najdete. Tento trpaslík je díky své velikosti nepřehlédnutelný. Podobný exemplář zdobí i vstupní prostory ústeckého městského muzea. Nanolog Václav Houfek ujišťuje, že na Ústecku je doloženo velké množství zpráv o trpaslících nebo jim podobných bytostech. Poslední výskyt šotka prý pochází z dnes již zaniklé obce Dělouš, kde byl spatřen v roce 1913. Trpaslíci se vyskytovali i na ústecké Mariánské skále, kde těžili stříbro a drahé kameny, v lesích Českého středohoří, Krušných horách i ve skalních městech v Tisé. Kolují také pověsti o uhelných trpaslících a o bálech duchů zemřelých trpaslíků a trpaslic na hradě Blansko.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group