ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ALŽBĚTY VLÁDNOU DLOUHO

 

Uplynulo právě čtyři sta let od 24. března 1603, kdy v Anglii zemřela její nejpozoruhodnější královna - Alžběta I. Ne nadarmo se pětačtyřiceti letům její vlády říká právě podle ní „věk alžbětinský“. V pořadí ostrovní říše to pravděpodobně byla čtvrtá žena na trůnu. Předcházela jí v prvním století bojovná královna Boadicca, která vedla marný boj proti Římanům, na počátku dvanáctého století Matylda, dcera normanského krále Jindřicha I., a bezprostředně před Alžbětou její sestra Mary. Vládla všehovšudy pět let. Také Matylda byla na trůnu jen krátce a o Boadicce se neví vlastně nic.

Alžbětina cesta ke královské koruně nebyla snadná. Její matka Anna Boleynová byla druhá choť proslulého Jindřicha VIII. To kvůli ní se rozešel s papežem v Římě, který mu nechtěl povolit rozvod s první manželkou Kateřinou Aragonskou. Jindřich to vyřešil jednoduše. Založil vlastní anglikánskou církev, jejímž představitelem se stal anglický král. Ze svého postavení královny se Anna netěšila dlouho. Vrtkavému choti, který zapudil už jednu ženu, se nejspíš nechtělo do druhého rozvodu a nešťastnou Annu dal pro údajnou nevěru popravit.
Ostatně historie jeho četných sňatků je notoricky známá. Méně se už ví, jaký byl osud jeho dětí. Tři z nich, které zůstaly naživu, měly každé jinou matku. Nejstarší Mary byla dcera Kateřiny Aragonské a bratr Eduard byl syn Jany Seymourové. Jako první po otcově smrti vládl samozřejmě on, ač byl nejmladší. Ale jeho zdraví nebylo příliš pevné, zemřel brzy. Po něm nastoupila sestra Mary. Alžběta byla po popravě své matky prohlášena za nelegitimní a vyrůstala v ústraní mimo královský dvůr.
Bylo to možná její štěstí. I tak se jí Marie pokoušela zbavit nadobro. Jako choť španělského krále Filipa II. chtěla znovu nastolit neomezenou moc katolické církve a vysloužila si tak přezdívku Bloody Mary od národa, který se nedokázal srovnat s inkvizičními metodami. Pět let její vlády připravilo Alžbětě půdu, byla vřele vítanou královnou. Přes všechny nástrahy osudu se na trůn dostala ještě ve velmi mladém věku, v pouhých pětadvaceti. Byla a zůstala svobodná a vládla až do své sedmdesátky.
Výjimečnost Alžběty ale není v délce její vlády, i když nepochybně právě kvůli ní měla dost času stát se velkou královnou. V roce 1599 vrátila Anglii k odkazu svého otce při jeho odklonu od Říma a potvrdila tak svobodu rozhodování anglického krále bez jakéhokoli zásahu vnějších sil. Byla to ona, kdo určil, že se při službách božích má užívat výhradně angličtiny, aby prostý lid všemu rozuměl.
Za její vlády Anglie přestala pošilhávat přes Kanál. Odvrátila se od hašteření kontinentu a stala se přední velmocí, když upřela svůj pohled k dalekým obzorům světových oceánů. V roce 1577 Martin Flobisher hledal severní průliv z Atlantiku do Pacifiku, v témže roce Francis Drake proplul kolem Patagonie do Tichého oceánu a v příštím roce dovršil cestu kolem světa, Walter Raleigh na počest panenské královny založil roku 1585 na americkém kontinentu osadu Virginii. Dosavadní královna moří, „neporazitelná armáda“, ztratila svůj primát v námořní bitvě, když se španělský král pokusil zdánlivě slabší Anglii pokořit. První anglická loď přistála roku 1591 u břehů Indie a položila tak základ mohutného britského impéria, které přetrvalo až do dvacátého století. Anglie víc než zbraní spoutávala svět obchodem, jehož svobodné zárodky se rodily právě za Alžběty.
Nejen to, alžbětinské době se říká i „zlatý věk anglické literatury“. V té požehnané době tvořil svá nesmrtelná dramata William Shakespeare, své teorie rozvíjel filozof Francis Bacon a základy nového básnictví kladl Edmund Spenser. Nebyli sami. Kulturní rozkvět alžbětinské doby byl jedinečný ve svém celku i v jednotlivostech.
Alžběta měla samozřejmě také špatné vlastnosti, byla ješitná a tvrdohlavá, její soukromý život nebyl bez vady a mnohdy i popuzovala svůj lid. Ale po její smrti se vzpomínalo už jenom na dobrou královnu Bess, za jejíž vlády byl mír a cizinci v Anglii neporoučeli.
březen 2003
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group