ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Z pole na hrad

TEXT: STANISLAVA JAROLÍMKOVÁ

 

Podle některých pramenů je Přemyslovo orání nikoliv zemědělským úkonem, nýbrž symbolem mužství a pohlavního aktu, zatímco podle jiných šlo o oborávání, tj. vyorání ochranného kruhu, schopného chránit před zlými silami. Za další důvod orání bývá někdy uváděno vymezení národní hranice nebo hranice panství. I když pomineme fakt, že neexistuje jediný důkaz toho, že Přemysl Oráč žil, snadno zjistíme, že každé výše uvedené vysvětlení má svoji slabinu.

 

ko1203_premysl_historie10

U prvního je podivné, že si náš literární hrdina zvolil k onomu symbolu, souvisejícímu s Libuší, právě úhor, neboť tím je pole, které se vyčerpalo a přestalo být úrodné. Co se oborávání týče, praktikovali je zejména kolem vsí naši slovanští předkové již v 8. století, kdy Přemysl Oráč údajně žil. Jenže až do 11. století pokrýval území našeho státu hustý les s výjimkami některých území kolem Labe, Vltavy a Ohře, takže není jisté, že právě u Stadic se již rozkládala pole a úhory (o vesnici nemluvě). Vyznačování hranic můžeme rozhodně vyloučit, neboť až do konce 12. století byla v Čechách za národní hranici považována pomyslná čára vedoucí po okolních horách. A v úvahu nepřipadá ani vymezování panství, v 8. století totiž naši slovanští předkové pečovali o společná pole a společné pastviny. Nevíru v Přemysla a jeho orání podporuje také fakt, že podobné pověsti o údajném zakladateli panovnického rodu mají i další národy – ze slovanských jsou to třeba polští Piastovci a z ostatních germánští Gótové. Podle folkloristů existuje dokonce pro tuto legendu společné indoevropské jádro. O tom, že my jsme „opisovali“ i v jiných případech, svědčí například vyprávění o Šemíkovi, které ve skutečnosti vycházelo z německé legendy o rytíři Wittichovi a jeho koni Schemigovi. To, že Přemysl Oráč nežil ani neoral, by jistě potěšilo krále Václava I. (1205–1253), který prý nebyl ani v nejmenším nadšen představou, že pochází z rodu prostého zemědělce.

Je známo, že podle Karla IV. měly prostý původ přemyslovského rodu připomínat láptě a lýková brašna. Tomu, že si je naši předkové vyráběli z lýka již v 8. století, můžeme věřit; jejich zhotovení prý zvládly i větší děti. Připomínat však mohly maximálně to, že obyvatelé naší země byli venkovany (do 13. století u nás neexistovala města), a na prosté a zámožné se začali dělit teprve v 9. století.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group