ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Nočník Kuby

TEXT A FOTO: ZDENĚK PRŮŠA

 

V roce 1511 přikázala španělská královna kolonizaci Kuby a první městem se stala Baracoa. Královna si předsevzala, že bude ve všem první, a tak se také stalo. Poprvé se zde vylodil Kolumbus, stojí tu první kostel na Kubě, Baracoa je nejvýchodnějším městem, nejdeštivější oblastí a protékají tudy největší řeky ostrova Duaba a Toa.

KOLUMBOVA HORA

Každého, kdo tento doposud nepříliš turismem zasažený kus země navštíví, ohromí El Yunque. Jedná se o stolovou horu ležící asi sedm kilometrů od Baracoy, která je součástí pohoří Sierra del Purial. Její název v překladu znamená kovadlina, protože El Yunque tvarem opravdu připomíná známý kovářský nástroj. Od místních se dozvídáme, že horu pojmenoval Kryštof Kolumbus, který na ni ale nikdy nevylezl.

Výstup jsme měli naplánovaný na druhý den po příjezdu. Od rána nám ale počasí nepřálo a nebylo tedy jisté, zda se výprava uskuteční. V takovém nečase nebylo možné dostat se autobusem pod horu, využili jsme proto možnost objednat si postsovětské nákladní vozy UAZ, které nás ráno vyzvedly. Pro místní jde o klasický způsob přepravy, pro skupinku Středoevropanů o zážitek projet se v otevřené korbě náklaďáku. Cestou jsme s úžasem pozorovali deštěm nasáklou krajinu pozvolně odkrývající vrchol našeho cíle. Vozy nás bezpečně dovezly až ke stanici správců parku, kteří nás vřele přijali a přidělili nám průvodce. Samotná hora není příliš vysoká (575 m n. m.), ale z důvodu neustálého deště vzbuzuje u mnohých obavy. Po cestě k řece míjíme na první pohled osamělé domky místních obyvatel, kteří nás hned pozvali na horkou čokoládu a pečené banány. Střídavě pršelo a hladina řeky byla na běžné poměry nebývale vysoká, přesto se ale náš průvodce rozhodl, že řeku přebrodíme a pokusíme se o zdolání vrcholu. Do plavek se nikomu nechtělo, ale oproti ledové rozbouřené vodě to byla hračka. Když už většina s vypětím všech sil překonala nástrahy divokých peřejí, průvodce se nabídl, že zbytek skupiny převeze na voru.

 

ko1206_kuba_bl_12

KDYŽ LIJE JAKO Z KONVE

Na druhém břehu se většina snažila převléct do něčeho suchého, což během chvíle ztratilo smysl, neboť začalo hustě pršet. „Nočník Kuby“ se této oblasti neříká náhodou, než dosáhneme vrcholu a vrátíme se zpět, zastihne nás prudký liják více než pětkrát. V dané situaci se jako nejlepší způsob zahřátí zdála láhev rumu od jednoho z našich členů, který si ji přibalil z čisté jasnozřivosti. Během pár minut jsme všichni připraveni zdolat El Yunque. Procházíme porostem překypujícím životem, barvami a vůněmi, i když jsme na Kubě v době vegetačního klidu (leden–únor, pozn. redakce). Nejvíce zastoupené jsou různé druhy kakaovníků, kokosových palem a kávovníků té nejvyšší kvality. Správce parku nás stručně informuje o místní fauně a flóře. Ochutnáváme syrové boby kakaa, které jsou vítanou pochoutkou místních sběračů plodů. Z všudypřítomné vegetace jsme všichni pookřáli a získali energii pro nejtěžší části dobývání hory. Největší překážkou se během pár kroků stalo bahno vytvořené vydatným deštěm. Kluzká a mazlavá hmota v kombinaci s nemotornými Evropany udělala své. S úžasem sledujeme našeho průvodce, který překážky zdolává bez problémů a s lehkostí jaguára překonává El Yunque. Na cestě málem přehlídneme malinkaté přístřešky vyrobené z listů palem a pár klacíků pro sběrače plodů, které krásně splývají s přírodou. Je až s podivem, že tak křehká stavba vydrží i vydatné deště. Asi ve druhé třetině cesty míjíme ceduli upozorňující nás, že právě vcházíme do nejpřísněji chráněné oblasti hory, kam ani místní sběrači nemohou. Rozmáčená červenozem (její barva je způsobena obsahem různých kovů, pozn. redakce) se začíná prolínat s ostrými balvany vápence, jehož ostré okraje vytvořil během staletí pravidelný déšť. Od této chvíle spojení deště a studeného větru značně znepříjemňuje naše poslední kroky k vrcholu. Závěrečná část už je čisté lezení po hoře, kde si každý vyzkouší své limity. Odměna je však sladká. Na vrcholu nás vítá bronzová busta generála Macea, jednoho z hrdinů kubánské historie. Další zajímavostí a lahůdkou pro všechny botaniky je devět endemických palem. Tyto tvarem pozoruhodné rostliny nerostou nikde jinde na Zemi, pouze při vrcholu této krásné hory. Hlavní atrakcí je ovšem překrásný výhled na celou oblast, na majestátně se vinoucí řeky Duaba a Toa, na Baracou obklopenou z jedné strany ostrovem a z druhé nekončícím mořem. To vše pod dohledem vznešené a nedostupné El Yunque.

 

ko1206_kuba_bl_123

LESNÍ KIOSEK

Cestou zpět každý člen výpravy jen tiše mlčí a vychutnává si poslední chvíle na tomto krásném místě. Přibližně v polovině El Yunque zastavujeme v malém přístřešku sběračů plodů. V nabídce tohoto lesního kiosku jsou opravdové lahůdky: kokos, karambola, pomeranče, grepy, banány. Lahodná chuť zdejšího ovoce se ani v nejmenším nepřibližuje sterilním chutím ovoce prodávaného v našich končinách. Osvěženi dary přírody pokračujeme k úpatí hory, kde naše dobrodružství započalo. V obtížných úsecích se můžeme přichytávat zábradlí vytvořeného z bambusu. Průvodce nás poučuje, že je určeno turistům ke snadnějšímu zdolání hory. Nechceme ani domýšlet, jak časem bude tato panenská krajina vypadat, až ji objeví turisté…

Čeká nás ještě přebrodění studené řeky Duaby. Na druhém břehu nás už vítají místní, ti kteří nás pozvali na kakao a pečené banány. Zdejší pohostinnost nezná hranic. Teď už nás čeká jen návrat do tábora správců parku, nástup na korby starých Uazů a zpět do města. Ráno opouštíme západní provincii Guantánamo. Kraj, kde se v pohoří Sierra del Purial ukrývá Baracoa. Město, jež bylo do roku 1960 odříznuto od zbytku ostrova, protože zde nebyly vybudované silnice. Právě proto ho turisté ještě nestihli zkazit, obyvatelé zůstali přirození a příroda nedotčená. I přesto, že je tato oblast z celé Kuby nejchudší, na stále energických domorodcích jejich trápení nepoznáte.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group