ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Tajemné postavy adventu

TEXT A FOTO: Tomáš Kubeš

Zima až praští, spousta sněhu a dřímající krajina. V tomto ospalém období procházejí vesnicemi tajemné postavy v kožešinách, ověšené zvonci. Jako by se člověk ocitl v jiném století, tady v kopcích se slaví Vánoce jako před staletími.

Je ještě tma, zima, kdy ani psa nevyženete, a v domě na kopci nad vsí se mihotá světlo v garáži. Srocují se zde kluci, kteří se netrpělivě chystají na svoji celodenní pouť. Čekají je samoty, vesničky, ale i zaváté kopce. Rodiče jim pomáhají obléknout masky z těžkých ovčích kabátů a na hlavu usazují škrabošky ověnčené pentlemi. Není divu, tradiční hricové už neodmyslitelně patří ke koloritu Vánoc tady na Kysuci. Před dům přicházejí další strašidelné postavy, a také tři kluci v bílých košilích s vysokými válcovitými klobouky, zvaní betlehemci, česky spíše betlémci. Když jsou všichni pohromadě, Jano z Polgrúňa, se kterým jsem se seznámil den před samotnou obchůzkou, dá povel a průvod se vydává dolů do vsi. Masky připomínají přízraky, cinkání zvonců dokáže v tuto hodinu opravdu budit hrůzu, i jindy štěkající psi raději zmizeli do boudy, kde se krčí a pozorují příchod Vánoc. Hricové stoupají hlubokým sněhem do sedla, kde se již pravidelně setkávají s dalšími tlupami nezvyklých postav. Namáhavý výstup až metrovými závějemi po zledovatělém sněhu na loukách je prokletím. V kožichu sice nikomu není zima, ale propocené oblečení na vrcholu hned zamrzá. V sedle už čekají další hricové a betlémci, takže si člověk připadá jako na shromaždišti tajemných bytostí.

 

ko1212_kysuce_8img_8271

Vánoční přání

Na Kysuci se taková tradice udržovala po staletí a je možné ji vidět dodnes. Jen tu nejsou žádní turisté, čas okolo Štědrého dne a během vánočních svátků je spíše dobou, kdy mnoho turistů nikam necestuje. „U nás v Klokočově si neumíme Vánoce bez hriců a betlémců vůbec představit,“ říká mi hric Jaro. „Dívkám je nutné před Vánoci nahnat strach, ty, které neposlouchají, vezmeme s sebou.“ Tady v obcích okolo Turzovky, v Klokočově, Hlavicích, Korni i Staškově vždy chodili hricové a betlémci, přesto za pohraničním hřebenem s Českem je budete marně hledat. Betlémci, to znamená chlapci, kteří nosili betlém, často na zádech, nebo jednoduše na rukou. Na cestu se vydávali na Štědrý den, na svatého Štěpána, a také na Tři krále. Poznáte je na první pohled podle bílého roucha nebo košile, opasku z barevného celofánu a velkých kulatých čepic s křížem. V některých oblastech představují tři krále, ale podle tradice jich má být pět, anděl, bača, Kuba, Stacho a Fedor. Anděla jste poznali podle bílého roucha a zeleného věnce na hlavě. Bača, Stacho a Fedor měli bílé košile s vysokými čepicemi a kyji v ruce. Kubo, kterého někdy nazývali starý pes, nosil kožich obrácený naruby. Takové postavy lze ještě potkat na jiných místech, ale tady kolem Turzovky se vše ustálilo na třech betlémcích a několika hricech, kteří je doprovázejí. Podle historiků se na Kysuci na Štědrý den vinšovalo několika způsoby, první, komu bylo přáno, býval gazda s ovcí, která měla jehně. Ten spolu se zvířaty třikrát obešel stůl a odříkal obvyklé přání. Tady v podhůří to byl symbol zdraví, plodnosti i bohatství.

Borovička udobřuje

Sotva jsme se prošlapali sněhem z kopců do obce Hlinné, už nás z oken sledují zvědavé děti. Průvod postupně zvoní a bouchá u domů. Tam, kde nás čekají, se po našem příchodu nadšeně vyhrnou obyvatelé domů, aby si vyslechli betlémce, kteří jim zazpívají. Betlémci třímají v rukou hole, ale také vozembouchy, kterými si bouchají do taktu písně, kterou pějí před domy. Je to vlastně taková vánoční tradice, kdy v chudém pasteveckém kraji chodívali chlapci po chalupách, zpívali, a také za svoje přání dostávali trochu jídla či výslužku na Vánoce. Jejich nepřehlédnutelným doprovodem jsou dodnes hricové, ďábelské postavy v kožešinových vestách, s krepovými stuhami a chraptoky – zvonci na opasku, se kterými dělají ohromný rámus. Takový průvod je už zdaleka slyšet, a když vám vtrhnou hricové do domácnosti, vyženou všechno negativní divokým řinčením zvonců u chalup. Přesto dnes s naháněním strachu už to není takové, vždy si je můžete udobřit hltem dobré borovičky. Na rozdíl od hriců betlémci alkohol nepopíjejí a spíše své ďábelské souputníky hlídají, aby nespáchali velkou neplechu. Nakonec obě skupinky dostávají něco k zakousnutí. Není divu, být na nohou ještě před rozbřeskem a projít celou ves dá pěknou práci. Tato tradice možná vznikla v době pastýřů, kteří v zimě byli ve vsi a často neměli co dělat. Někdy pomáhali u bohatších hospodářů, a přes Vánoce si přilepšovali chozením s betlémem.

 

ko1212_kysuce_img_7497

Šťastné a veselé

Na Kysuci se Vánoce slaví stejně jako u nás. K této době neodmyslitelně patří stromeček, tady nejčastěji jedlička, která se často přinášela už na konci listopadu, přeci jen v minulosti kraj byl těžko přístupný a lidé tolik necestovali. Zachoval se i zvyk, kdy se dává stromek i do maštale domácím zvířatům. A dokonce další se zapichoval na hnůj, aby byla dobrá úroda. Jako ozdoby stromku sloužily jen jednoduché papírové ozdoby, často hvězdy, řetězy a také jablka, křížaly, oříšky a místo dnešního cukroví obyčejné cukrové kostky balené do vyhlazeného staniolu. Na stole nesměla chybět žádná z dobrot. Brambory, oplatky s medem, halušky, ale také kyselica, která patří i dnes ke štědrovečerní tabuli. Na stole nesměla chybět ani vilija vyrobená z hrachu, hrušek, jablek a švestek. Možná neznáte švestkovou polévku, té se tu říkalo brja a dnes je spíše vzácností. Po večeři a zpívání u stolu se odcházelo na půlnoční do kostela, to zůstává stále tradicí.

Během naší pochůzky jsme spolu s houfem masek prošli dvě obce, navštívili více jak stovku domácností a vyzkoušeli všechny možné borovičky, slivovice, vodky, ale také stoly plné dobrot. Koledování je pěkná dřina při představě celých tří dnů na nohou. Je škoda, že i tento velice zajímavý zvyk pomalu mizí, čím jsou lidé bohatší, tím méně chtějí sdílet společné zážitky. Přejeme vám šťastné a veselé Vánoce, a pokud u vás na dveře zaklepou koledníci, užijte si Vánoce stejně fantasticky jako tady v Kysuckých dolinách.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group